Konec smlouvy INF prostřednictvím Twitteru pana Trumpa, aneb Proč se nedočkáme Pershingu III

5. 12. 2018 / Karel Dolejší

Pokud Ruská federace nezačne do 60 dní plnit podmínky Smlouvy o střelách středního a kratšího doletu (INF) z roku 1987, Spojené státy tuto smlouvu vypoví. Na ruské porušování ustanovení smlouvy ohledně vývoje zakázaných prostředků jaderného napadení upozorňují USA opakovaně po léta; nyní však Rusko také rozmístilo několik pluků "hotových" střel s plochou dráhou letu typu 9M129 (SSC-X-8) s maximálním doletem přinejmenším 2 200 km.

Je rozumné smlouvu INF vypovědět? Současný postup americké strany je rozhodně promyšlenější než ten, který byl ještě před několika týdny s velkou pompou oznámen. USA dávají najevo, že se smlouvy a priori vzdát nechtějí. Míč je tedy na ruské straně: Pokud začne plnit, smlouva zůstane v platnosti. Pakliže plnit nebude, smlouva skončí.

Přesto nelze říci, že by vypovězení smlouvy americkou stranou, jakkoliv sofistikované, přineslo nějaké zásadní výhody. S ohledem na politickou situaci v Evropě a aktuální stav amerického arzenálu se totiž téměř jistě nebude opakovat scénář z 80. let, kdy na rozmisťování moderních sovětských raket středního doletu odpověděly USA méně výkonnými, leč postačujícími pozemními systémy v Západní Evropě.

Veřejně dostupné dokumenty Pentagonu nyní jednoznačně preferují "asymetrickou" reakci na ruské porušení smlouvy INF - konkrétně použití námořních a leteckých nosičů, které nebude třeba rozmisťovat na evropském kontinentě. Koneckonců, žádné vhodné konstrukce pozemních raket nyní USA nemají k dispozici - a jejich vývoj by trval řadu let. Ruské řeči o pozemních střelách Tomahawk na protiraketových základnách v Evropě jsou asi tak věrohodné, jako cesta agentů GRU za historickými památkami do britského Salisbury.

Jinak řečeno: Vzhledem k plánovaným protiopatřením, tak jak jsou známa, USA smlouvu INF nyní vypovědět nepotřebují. Bez potíží si mohou dovolit dodržovat INF, podnikat protiopatření vůči ruskému porušování, a současně nepřetržitě pranýřovat Moskvu za pohrdání mezinárodním právem. A to až do chvíle, kdy Putin nařídí výrobu řádově tisíců střel 9M129 (SSC-X-8), které budou výrazně levnější než tisíce námořních a leteckých prostředků na americké straně.

Proč tedy USA nedělají to, co je pro ně v danou chvíli nejvýhodnější?

Nejkratší možná odpověď zní: Protože prezidentem je Trump, který mezinárodními institucemi a mezinárodním právem pohrdá velmi podobně, jako jeho protějšek v Kremlu. Protože považuje za úžasné vystupovat z mezinárodních institucí a vypovídat smlouvy. Protože mu to strategicky ani dost málo nemyslí.

Doplňující odpověď poskytuje úsilí Trumpovy administrativy rozšířit platnost smlouvy INF také na Čínu. Peking ovšem nemá nejmenší důvod souhlasit s omezením svých prostředků středního doletu (stále mnohem početnějších než mezikontinentální rakety), zejména pokud mu za to Spojené státy v zásadě nic nenabídnou.

Pokud jde o evropskou bezpečnost, samotné případné vypovězení smlouvy INF ji neohrozí o nic více ani méně, než ji už ohrozilo probíhající kradmé rozmisťování ruských prostředků smlouvou zakázaných. Samozřejmě je docela možné, že podobně jako v 80. letech lidé, kteří po léta "neviděli" problémy na Východě, začnou tvrdit, že vše vzniklo teprve tehdy, když Západ přijal protiopatření a usiluje o paritu.

Avšak půjde-li vše tak, jak zatím naznačují americké koncepční dokumenty, nebude mít zřejmě nová generace "bojovníků za mír" možnost demonstrovat u amerických raketových základen v Evropě - protože žádné takové základny jednoduše nevzniknou.

Pershingu III se nedočkáme.

Zajisté se však objeví "hodnotné" úvahy osob nevnímajících rozdíl mezi Gorbačovovým SSSR, který míval zájem na udržování mezinárodního řádu, a Putinovou Ruskou federací, která coby typická revizionistická mocnost nemá zájem dodržovat nic - kromě pravidel, jež sama nadiktuje vazalům v "blízkém zahraničí".

V dané perspektivě je přece jen asi lepší, pokud české ministerstvo zahraničí bez rezervy podpořilo americký postoj, aniž se jakkoliv pokusilo vyjít vstříc politické objednávce Hradu.

Potrhlé teorie o potřebě "jít příkladem a bojovat za mír za každou cenu", které Kreml vždy tak rád ze Západu slyší, naštěstí zůstanou vyhrazeny hlasům, jejichž váha je v daném kontextu nesrovnatelně menší než váha stanoviska Černínského paláce.

2
Vytisknout
3548

Diskuse

Obsah vydání | 11. 12. 2018