Povede revoluce umělé inteligence k infantilizaci společnosti?

27. 5. 2019

čas čtení 8 minut
V diskusním pořadu Any Questions rozhlasu BBC se v sobotu mj. hovořilo i o nebezpečích, které přináší zrychlující se revoluce umělé inteligence - na než naprosto nejsme připraveni.


Otázka: Připravuje dnešní univerzita studenty adekvátně pro svět zítřka, jemuž bude dominovat technologie?

Sir Anthony Seldon, Aston University: Myslím, že máme v Británii vynikající univerzitní sektor. Je to naprostý klenot této země. Dělá neuvěřitelné věci v oblasti výzkumu, ekonomiky, komunity, kultury, stmelování lidí a sociální mobility. Vynikající příležitosti. Dvojnásobné příležitosti pro naše černošské studenty, pro studenty ze znevýhodněného prostředí...

(Pozn. red.: Seldon, z univerzity v Astonu, si nekriticky fandí. Ve skutečnosti jsou britští akademikové obětí neustálého manažerského teroru. 40 procent britských akademiků chce z univerzit kvůli šikaně odejít. V důsledku skutečnosti, že se v britském akademickém sektoru staly jediným měřítkem peníze, došlo k nivelizaci předmětů a vyučuje se a dělá se výzkum jen v těch nejkonvenčnějších oborech. Jeho výroky jsou typickou anglickou propagandou podle vzoru "Jsme nejlepší na světě." Tytéž bludy šíří hrdě Angličané o svém státní zdravotnictví, které je také "nejlepší na světě". Ve skutečnosti i špatné české zdravotnictví je o mnoho lepší než anglické.)

Seldon: Jednu věc však všichni musíme dělat daleko lépe. Musíme uznat, že probíhá revoluce 4.0.

Revoluce umělé inteligence. Ta se k nám blíží velmi rychle. Svým způsobem to zvládáme v oblasti dopravy a zemědělství, lékařství a maloobchodu, ale vůbec nerozumíme tomu, jak by tato revoluce mohla zinfantilizovat, proměnit v děti, nebo naopak osvobodit  nejen mladé lidi v této zemi, ale v celém světě.

Infantilizovat - protože pomyslete na taxíkáře, kteří mají detailní znalost ulic měst, dlouhé roky ji získávali a velmi se pyšní svými znalostmi. Ale dnes nemají tyto jejich znalosti žádnou cenu, protože stroje umělé inteligence budou vždycky vědět daleko lépe než oni, co se děje na třetí křižovatce.  A to se týká i sektoru ocelářství, o němž jsme před chvílí hovořili. Musíme uvažovat daleko dlouhodoběji. Musíme drasticky nově překvalifikovat ty bývalé ocelářské dělníky. Je to obrovská revoluce. Je to tak vážné pro tuto zemi jako globální oteplování. Myslím, že je to ještě vážnější. Revoluce umělé inteligence by se však mohla stát vynikající příležitostí. K sociálnímu pokroku. Mohla by lidi obohatit ve vzdělávání a v kultuře a při navazování vzájemných kontaktů. Ale zatím to vůbec nezvládáme. Je nutné, aby si všichni v této zemi uvědomili, co se děje. Usnuli jsme za volantem.

Sherelle Jacobs, Daily Telegraph: Myslím, že budoucnost patří tomu, kdo zvítězí v technologických závodech ve zbrojení. Když se podíváme na to, co se děje s počítači v zemích, jako je Čína. Máme v této zemi závažný kulturní problém. Kořeny má v průmyslové revoluci. Je to takové snobství, že vyrábět věci je prý jaksi podřadné. Že je to jaksi špinavá práce. Teď se to přeneslo i do postojů lidí vůči technologii. Technologie je podle toho doménou pošuků, divných lidí, kteří nejsou schopni komunikovat, a také máme problém s tím, že technologii nechtějí studovat dívky. Budeme muset drasticky změnit způsob, jímž pohlížíme na vzdělávání. Vědecké úsilí nemůže být jen o čtení knih, a o tom, že je někdo chytrý, ano, máme před sebou velkou výzvu.

Gina Miller, investiční expertka, protibrexitová aktivistka: Myslím, že tou dobou, když přijdete na univerzitu, to je už příliš pozdě. Musíme začít restrukturalizovat svůj celý školský systém. Protože když se podíváte do zahraničí, kde jsme v globální hierarchii, nejsme na tom dobře. Jsme globálně asi na 19. místě. A nemáme ani dobré výsledky v otázkách výdrže a duševního zdraví studentů na univerzitní úrovni. Takže je tady celá řada problémů. Ale pokud jde konkrétně o univerzity, musíme začít vážně uvažovat o interdisciplinárních vyučovacích programech. Protože když mluvíme o technologii, mluvíte o programátorech budoucnosti. Měli by také studovat filozofii? A etiku? Protože pokud to budou oni, kteří budou programovat náš budoucí svět, a budou do něho začleňovat zaujatost, o níž víme, že existuje, v důsledku toho, jaká data jsou používána, budou programovat směrem k chaosu, anebo budou programovat se svědomím? A tohle jsou věci, o nichž musíme začít uvažovat. Existuje vůbec nějaké interdisciplinární myšlení? Mají děti začít chodit do školy ve čtyřech letech, anebo v šesti, protože budou pracovat o tolik déle? Proč končí povinnou školní docházku v šestnácti? Musíme restrukturalizovat všechny části školství.  

Paul Mason, ekonomický novinář a labouristický aktivista: V určitých ohledech jsou studenti dobře připravováni. Když se podíváte na STEM, například. Chtěl bych ale, jako Gina, aby všechny střední školy nabízely další magisterské kurzy. Když hovoříte o postavení mostu či o konstrukci spalovacího motoru, etické problémy s tím spojené jsou zvládnutelné, stejně tak v lékařství. Co se týče umělé inteligence, v robotice a při automatizaci, jsou to otevřené otázky. A univerzita, která vyřeší problém tzv. virtuální fakulty, která dokáže angažovat právníky, která dokáže angažovat morální filozofy, to je univerzita, která téměř znovu objeví lyceum ze starořeckých Atén. Která poskytne studentům informace o tom, k čemu se tato technologie bude používat, a která je také naučí do toho vštěpit etiku. Ale, zatímco to připravujeme, zatímco se to snažíme přizpůsobit průmyslové strategii, která pro to poskytne přístup ke kapitálu a směr, kam s tím chceme jít, musíme si uvědomit, že zřejmě vznikne společnost s velmi nízkou mírou zaměstnanosti. A pokud se to stane a já myslím, že ano, utopie založené na práci ztratí veškerý smysl. Tak  bych chtěl, aby univerzity lidi začaly připravovat na vysokou míru kulturní produkce, a vysokou míru kulturní spotřeby, a možná to budou dělat i někteří inženýři. A bohužel si zatím neuvědomujeme, že vznikne společnost s velmi malou mírou zaměstnanosti. Univerzity jsou v současnosti příliš silně zaměřeny na připravování absolventů pro konkrétní pracovní funkce.

Seldon: Gina se zmínila o školách. A já jsem strávil většinu svého života jako učitel. Naše práce byla nesmírně devalvována tím, že se nyní tolik rajtuje na zkouškách a na výsledcích zkoušek. Navzdory tomu máme v Británii relativně dobré školství, relativně dobré školství - pro dvacáté století.

Moderátor: Ale všechny tyto změny, o nichž hovoříte, pro ně bude zapotřebí gigantického obratu celého systému?

Paul Mason: Japonci to už provedli. Za poslední tři roky produkci inteligentních robotů ztrojnásobili. Co jsme my udělali od hlasování o brexitu?

Moderátor: Není nebezpečí, že jestliže dovolíme robotice a umělé inteligenci, aby převzaly náš svět, staneme se - vy hovoříte o infantilizaci - dostaneme se do situace, kdy na demokracii přestane záležet, protože všechno budou dělat roboti a všechno bude naprosto efektivně řídit skupinka lidí?

Seldon: Toto nebezpečí existuje, ano, Jonathane, musíme se probudit.

Gina Miller: Musíme si také být vědomi všech těch druhotných následků. Například: Daně. Kdo bude platit daně? Jestliže namísto každých 75 pracovních příležitostí zbude jen jedna pracovní příležitost? A faktem je, že tohle nepostihne jen nekvalifikované pracovníky, ale i vysoce profesně vzdělané zaměstnance. Už dnes přicházejí o práci právníci, protože počítače vyřeší obchodní dohody do tří minut. Vysoce kvalifikované profese, které produkují univerzity, budou touto revolucí umělé inteligence ochromeny.


Zdroj v angličtině (audio) od minuty 36.54      ZDE   

0
Vytisknout
8191

Diskuse

Obsah vydání | 29. 5. 2019