Postkomunistická Evropa stále nevěří svým soudům

11. 11. 2019

Ukázalo se být nemožné naroubovat autonomii justice na právní komunity zkorumpované svou politickou podřízeností za komunismu a raně postkomunistických oligarchů.

Od pádu komunismu východoevropské země dosáhly značného pokroku v dohánění bohatších sousedů. Ale nikoliv v jedné klíčové oblasti: Budování důvěryhodné, nezávislé justice. Jedním z důvodů je, že Evropská unie možná tlačila postkomunistické země špatným směrem, napsal Leonid Bershidsky.


Lidová důvěra v národní justici se v postkomunistických zemích od roku 2005 zvýšila jen nepatrně. V Chorvatsku, Lotyšsku a Slovinsku dokonce poklesla. Estonsko je jedinou východoevropskou zemí, kde důvěra k justici je vyšší než průměr EU - a propast mezi východem a západem zůstává takřka konstantní. Mimo EU - jak v kandidátských zemích jako Srbsko a Černá Hora i v ostatních jako Albánie, Ukrajina nebo Rusko - je situace podobná: Důvěra v právní systémy je chronicky nízká.

To je problém brzdící ekonomický rozvoj a s ním další sbližování životní úrovně mezi západem a východem kontinentu. Ukazatel Global Competitiveness Index sestavovaný Světovým ekonomickým fórem zahrnuje jako jeden z parametrů percepce nezávislosti justice firmami. V indexu jsou zahrnuty 43 evropské země a z posledních 20 podle tohoto měřítka je 17 postkomunistických. Samozřejmě že nízké skóre soudů, které nejsou považovány za nestranné, snižuje jejich obecnou konkurenceschopnost.

Jde také o politický problém. V postkomunistických společnostech je férovost klíčovou hodnotou, ještě více než v zemích, které mají zkušenost se silnou redistributivní vládou. Takže pokud je zde malá důvěra v právní systémy a pokud lidé dávají soudům špatné známky z nezávislosti, jak to dělají ve většině Východní Evropy, vytváří to hrozbu, že budou hlasovat pro strany, které slibují udělat ze spravedlnosti a justice prioritu - a pak prosadí justiční reformy, které vesměs uvalí na soudce větší politickou kontrolu, jak se to stalo v Maďarsku a Polsku. Tyto kroky EU dráždí, ale mají malý dopad na hodnocení u firem a obyčejných lidí.

Evropská komise monitoruje justice 28 členských států EU v řadě technických parametrů a totéž dělá Rada Evropy. Ale nic v tom moři dat nemůže vysvětlit relativní nedostatek důvěry k soudům a ubohé vnímání jejich nezávislosti ve Východní Evropě. Postkomunistické státy v průměru mají více soudců na jednoho obyvatele a platí je lépe než západoevropské. Například v Chorvatsku, zemi s nejnižší důvěrou k justici v EU, soudce nejvyššího soudu bere 4,1násobek průměrné mzdy, zatímco ve Finsku, zemi s největší důvěrou, je to 3,2násobek. A není to tak, že postkomunistické země jsou lenoši, pokud jde o efektivitu soudů: Průměrná občanská nebo obchodní kauza je v Maďarsku vyřízena za 159 dní a v Dánsku za 176.

V technických parametrech problém není. Ale může být v nastavení východoevropských justičních systémů, které na ně uvalila EU v rámci přístupového procesu. Jak tvrdí Cristina Parauová, výzkumnice Oxford University, od roku 2015, EU přesvědčila postkomunistické země, aby přijaly variace konkrétního mechanismu jmenování soudců soustředěného kolem justiční rady. To je instituce postavená na italském modelu, podle nějž soudci sami vybírají ty, kdo vstoupí do jejich řad. Vliv politiků je minimalizován. Jen v České republice, kde jsou soudci jmenováni prezidentem, se tomuto systému vyhnuli.

Ale "autonomie justice je dvousečný meč", napsala Parauová, protože odstraňuje jakákoliv demokratická omezení soudců bez toho, aby opravdu odstranila politický vliv. Parauová tvrdí, že nový mechanismus posílil transnacionální právní komunitu spojenou s politickými elitami východoevropských zemí. To by vysvětlovalo, proč strany označující se za antielitářské se tak snaží reformovat justici ve svých zemích.

Přibývá literatury ohledně nejednoznačných dopadů justiční rady. V nedávném článku tři výzkumníci z Masarykovy univerzity v České republice popsali selhání systému na Slovensku.

"K posílení justice došlo v systému, kde dědictví a právní kultura komunistického režimu snadno přežívají," napsali výzkumníci. "Na jedné straně je pravda, že vyšší úroveň justiční samosprávy pomohlo izolovat justici od přímého politického tlaku. Na druhé straně to umožnilo neočekávané zmocnění se justice ´zevnitř´ prostřednictvím odměňování spojenců těch kdo jsou u moci a trestání kritiků."

Ukázalo se být nemožné naroubovat autonomii justice na právní komunity zkorumpované svou politickou podřízeností za komunismu a raně postkomunistických oligarchů. Dokonce i v Itálii, která se stala modele reforem doporučených EU, to moc dobře nefunguje; justice se tam těší nejnižší důvěře ze všech západoevropských zemí.

Právní systémy Východní Evropy se musejí pohnout jiným směrem - k větší odpovědnosti a transparentnosti na straně soudců. To nutně neznamená více přímé politické kontroly, ačkoliv její omezený stupeň může být vhodný. Stejně tak by se mohlo hodit formální prověřování přinejmenším nejdůležitějších soudců mezinárodními kolegy a vysoce profesionálními a respektovanými soudy samotné EU.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
3634

Diskuse

Obsah vydání | 13. 11. 2019