Můj dědeček byl nacista. Vím, proč potřebujeme EU
20. 2. 2019
 
Evropská unie je dnes těžce vydobytou kulminací dlouhých 
desetiletí budování míru a politické integrace. Vůbec není dokonalá, ale
 je to jediný úspěšný formát demokratické, mezinárodní integrace. V 
globalizovaném světě posiluje národní suverenitu prostřednictvím 
sloučení hospodářské a politické moci svých členů. Přitom zajišťuje svým
 občanům bezprecedentní míru svobody a stability. 
Až do své 
smrti začátkem devadesátých let byl můj dědeček přesvědčený nacista. 
Většina jeho starších bratrů zahynula během jediné noci v bitvě v 
Hartmannsweilerkopfu za první světové války. V těžce ztraumatizovaném 
meziválečném Německu, definovaném nenávistí proti cizincům, židům a 
demokracii, stejně jako falešnou představou německé národní výlučnosti a
 velikosti, byl dědeček po celá dvacátá léta nezaměstnaný. Stal se 
jedním z prvních členů NSDAP a dobrovolně se r. 1940 přihlásil do války.
 Byl důstojníkem wehrmachtu a vedl takzavnou "protipartyzánskou" 
jednotku na východní froně a účastnil se dobytí Kyjeva, píše Matthias Bergmann, právník působící v Hamburku. 
 
 
 
 

 
 

 
 
