Obdobně začaly v širším rozsahu
testy dalších
osmi
předpokládaných injekčních látek, které by svým chemickým
složením a biologickými vlastnostmi měly spolehlivě chránit
před shora uvedenou pandemickou nákazou a byly brzy uplatnitelné.
(Takto se o tom zmiňuje „New Scientist“ v prvém svém
zářijovém čísle.)
Ta oxfordská vakcína má označení AZD1222.
Protože v průměru „na hlavu“ je zrovna v USA nebo
v Brazílii nemocnost na „Covid-19“ větší než
v Británii, mohli by se možná dočkat na americkém
kontinentě výsledků dřív než v Evropě. (Při tom
testování testované osoby přímo nevědí, zda injekčně dostaly
lék nebo jen šidítko [nazvané latinsky „placebo“].
Navíc
v těch zrovna probíhajících testech nemají ani odborníci
kontaktovaní na injektované osoby vědět, jaká látka byla v tom
či onom případě uplatněna; aby bylo dosaženo maximální
spolehlivosti ve výsledcích těch testů. A aby bylo možné uvést
ty injekce do praxe bez průvodních obav co nejdříve.)
Jen
„na okraj“ teď navíc poznamenejme, že věda rozlišuje 7
základních typů virů, které mohou navíc parazitovat na člověku;
koronaviry
jsou jednou z těch sedmi kategorií.
(Děje se tak rovněž v rámci čtyř taxonomicky rozlišených
rodů koronavirů; aktuálně z druhu SARS. Jiným typem viru –
mimo koronaviry – je např. HIV, anebo spalničky.)
Diskuse