Proč druhá vlna pandemie zasáhla Střední Evropu hůře než první

21. 10. 2020

čas čtení 3 minuty
Druhá vlna pandemie letos na podzim drtí Střední Evropu. Většina dnů přináší zprávy o nových rekordních počtech nakažených. Druhá vlna zasahuje region mnohem tvrději, než vlna první.


Západní Evropa byla první vlnou pandemie zasažena tvrdě, zejména většina jihoevropských států, Británie a země Beneluxu. Střední Evropa si naproti tomu vedla lépe, když se počet infekcí podařilo omezit na relativně nízkou úroveň a zdravotnictví se dobře adaptovalo.

V současnosti napříč regionem většina dnů přináší další rekordní počty nakažených. Vzorec infekcí je vysoce rozptýlený a rapidně roste. Zdá se, že hlavním důvodem je, že tentokrát Střední Evropa neprovedla uzávěru a snažila se uniknout z bouře, když chránila spíše ekonomiku než zdravotnictví.

Typologie reakcí

Je zajímavé podívat se na typologii zemí, které se s pandemií relativně dobře vyrovnaly. Existují tři typy takových států.

První jsou asijští ekonomičtí tygři, kteří jsou dost technologicky vyspělí, aby zavedli sledování a trasování, a kteří investovali čas a peníze do plánování toho, jak reagovat na pandemii, když stáli v první linii chorob SARS a MERS. Čína, Tchaj-wan, Jižní Korea, Japonsko a Vietnam jsou prvořadými příklady v této kategorii.

Druhý typ reprezentují malé ostrovy schopné rychle přerušit cyklus vnější mobility. Místa jako Nový Zéland, Kypr, karibské ostrovy a Island.

Za třetí, africké země s nízkou mobilitou kvůli nedostatečnému dopravnímu spojení a bídě, s velmi mladým obyvatelstvem. To zahrnuje velkou většinu afrických států.

Střední Evropa si vedla v první vlně dobře, protože tyto státy jednaly jako ostrovní státy potlačující mobilitu. Jejich výkon pokud jde o podvazování infekce nyní není tak dobrý, když se středoevropské státy rozhodly sledovat strategii ochrany ekonomiky, takže mobilita nebyla omezena. Kromě toho sledování a trasování také nefunguje.

Vysoce lidnaté západoevropské a severoamerické státy s vysokou mobilitou si také nevedou dobře a také v nich nefunguje sledování a trasování. Navíc sociální disciplína ve většině evropských států a USA je nízká. Tam kde jsou standardy sociální disciplíny a státní organizace vyšší, jako ve Skandinávii a v Německu, jsou výsledky lepší.

Je třeba se rychle vrátit ke správným návykům z první vlny jako sociální distancování, nošení ochranných pomůcek a ochrana starších. Problémem je, že léto vedlo k uvolnění přístupu k viru.

Situace na počátku první vlny byla také poznamenána faktem, že šok z neznámého přiměl lidi k větší ochotě vzdát se některých občanských svobod. Ale protože první vlna byla překonána bez katastrof, tentokrát byli lidé při změně chování laxnější.

Vlády se mnohem více zdráhají uzavřít ekonomiku kvůli známým nákladům uzávěry z jara. Podniky se také sotva vzpamatovaly z šoku první uzávěry a chtějí se vyhnout další.

Nicméně postup krok za krokem při zavádění vážnějších omezení v oblastech s vyšší mírou infikovanosti a ponechání ostatních částí země otevřenějších nefungovalo tak, jak se doufalo. Česká republika a Slovensko vyhlásily stav nouze a Polsko jej také nevylučuje.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
12429

Diskuse

Obsah vydání | 29. 10. 2020