Izrael stahuje vojáky z jižní Gazy z "taktických důvodů"

8. 4. 2024

 
Dvě brigády zůstanou v severní polovině pásma Gazy a v novém koridoru, který nyní rozděluje palestinské území u Vádí Gaza, uvedly v neděli Izraelské obranné síly, aby "zachovaly svobodu jednání IDF a jejich schopnost provádět přesné operace založené na zpravodajských informacích".

Předpokládá se, že důvodem stažení je především uvolnění záloh po téměř čtyřech měsících intenzivních bojů ve zdecimovaném jižním městě Chán Júnis, nikoliv nějaká významná změna strategie.

Jeden z armádních představitelů, který hovořil s izraelským deníkem Haaretz, řekl: "Není nutné, abychom zůstávali v Chán Júnisu. Divize 98 rozbila brigády Hamásu v Chán Júnisu a zabila tisíce jeho členů. Udělali jsme tam vše, co jsme mohli."

Vysídlení Palestinci z města se nyní možná budou moci vrátit do svých domovů, uvedli.

Vojenští analytici v neděli znovu potvrdili, že izraelská pozemní ofenziva na nejjižnější město Gazy Rafáh, kde se ukrývá asi 1,5 milionu lidí, není vyloučena.

Načasování tohoto oznámení se však shoduje se začátkem kola zprostředkovaných rozhovorů v egyptském hlavním městě Káhiře, jejichž cílem je zajistit druhé příměří a dohodu o propuštění rukojmích, a je přijímáno jako pozitivní znamení, že poslední jednání po dlouhém ochabování mohou konečně přinést ovoce.

Izrael v neděli potvrdil, že vyšle delegaci, která se zúčastní posledních jednání, poté, co palestinská militantní skupina Hamás den předtím oznámila, že vyšle své vyjednavače.

Izraelská média uvedla, že součástí delegace země jsou šéfové Mosadu a Šin Bet a že působí s "rozšířeným mandátem". Jednání, která začnou v neděli večer, se má vedle katarského ministra zahraničí šejka Mohammeda bin Abdulrahmana Al Thaniho zúčastnit také ředitel CIA Bill Burns.

Přestože bylo koncem listopadu v rámci týdenního příměří propuštěno 100 Izraelců výměnou za 240 palestinských žen a dětí držených v izraelských věznicích, jednání, jejichž cílem bylo od té doby uzavřít druhé, delší příměří a propustit zbývající rukojmí v šestiměsíční válce, opakovaně ztroskotala.

Před zahájením nových rozhovorů Hamás zopakoval své požadavky uvedené v návrhu ze 14. března, které zahrnují trvalé příměří, stažení izraelských sil z Gazy, návrat vysídlených osob do jejich domovů a "seriózní" dohodu o výměně palestinských vězňů za izraelská rukojmí držená v Gaze, uvádí se v prohlášení.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který je pod rostoucím mezinárodním tlakem kvůli postupu svých sil v Gaze a zoufalé humanitární situaci, v neděli prohlásil, že Izrael neustoupí "extrémním" požadavkům Hamásu a nebude souhlasit s žádným příměřím, dokud nebudou propuštěni zbývající rukojmí.

Obavy z širšího regionálního konfliktu, do něhož se zapojí libanonský Hizballáh podporovaný Íránem, pokračovaly, když generál Rahím Safáví, vysoký íránský vojenský poradce, sdělil Izraeli, že po izraelském útoku na íránské diplomatické sídlo v Damašku z minulého týdne, při němž zahynuli dva elitní íránští generálové, není žádná z izraelských ambasád v bezpečí. Netanjahu prohlásil, že Izrael je připraven na jakoukoli reakci. "Kdokoli nám ublíží nebo má v plánu nám ublížit, ublížíme mu," řekl.

Hamás, militantní skupina, která se v roce 2007 zmocnila kontroly nad pásmem Gazy, vyvolala 7. října bezprecedentní přeshraniční ofenzívou, při níž podle oficiálních izraelských údajů zabila asi 1 200 lidí, většinou civilistů, a dalších 250 unesla, nejkrvavější válku v desetiletí trvajícím izraelsko-palestinském konfliktu. V neděli se lidé shromáždili na místě pouštního hudebního festivalu Nova v jižním Izraeli, aby uctili památku mladých rebelů, kteří zde byli 7. října zabiti nebo uneseni.

Izraelská odvetná ofenzíva zabila podle ministerstva zdravotnictví na území ovládaném Hamásem více než 33 000 lidí a vyhnala z domovů téměř všechny z 2,3 milionu obyvatel.

V severní polovině Gazy je "předpokládaný a hrozící hladomor", uvedla minulý měsíc zpráva podporovaná OSN, a podle organizace Oxfam se počet lidí, kteří čelí "katastrofální úrovni" hladu, od prosince téměř zdvojnásobil.

Izrael tvrdí, že pomoc neblokuje a dodává, že nedostatek potravin je prý je důsledkem selhání logistiky humanitárních organizací nebo odklonu dodávek ze strany Hamásu. Podle humanitárních agentur však dodávkám vážně brání kombinace logistických překážek, poškozených silnic, narušení veřejného pořádku a zdlouhavých byrokratických kontrol zavedených Izraelem.

Některé humanitární skupiny uvádějí, že vysílání konvojů nákladních automobilů na sever bylo příliš nebezpečné, protože izraelská armáda nezajistila bezpečný průjezd. Útok izraelského dronu na tým mezinárodních humanitárních pracovníků, při němž minulý týden zahynulo sedm lidí, vedl k nejostřejší západní kritice dosavadního způsobu vedení války ze strany Izraele.

Netanjahu minulý čtvrtek řekl Joe Bidenovi, že Izrael znovu otevře klíčový pozemní přechod do Gazy, umožní větší přísun pomoci přes jiný přechod a otevře izraelský přístav pro dodávky pomoci, poté co po zabití humanitárních pracovníků Biden varoval, že budoucí podpora Izraele ze strany USA bude záviset na tom, zda přijme konkrétní opatření na ochranu civilistů a humanitárních pracovníků.