Rusko: Gazprom hlásí historický propad těžby plynu

12. 6. 2024

čas čtení 3 minuty
Poté, co Gazprom ztratil evropský trh s plynem a nečekal na novou smlouvu o dodávkách do Číny, pokračuje ve snižování produkce a uzavírání vrtů.

Na konci roku 2023 činila produkce plynu skupinou Gazprom 359 miliard metrů krychlových, uvedla společnost ve své výroční zprávě zveřejněné v pondělí.

Oproti roku 2022 ztratil Gazprom dalších 13 % produkce, tedy 53,9 miliardy metrů krychlových, a ve srovnání s předválečným rokem 2021 30 % produkce, tedy 156 miliard metrů krychlových. Loňský výsledek byl nejhorší za 34 let od přeměny sovětského ministerstva plynárenského průmyslu v Gazprom.

Z trosek Sovětského svazu si Gazprom vzal více než 600 miliard metrů krychlových roční produkce plynu. Na počátku roku 2000 to bylo již 520 miliard metrů krychlových ročně, v roce 2012 klesla produkce pod 500 miliard a po anexi Krymu na na 420.

V následujících letech Gazprom zvýšil produkci a v roce 2021 ji vytáhl na 515 miliard metrů krychlových. Invaze na Ukrajinu a neúspěšný pokus "zmrazit Evropu" však znamenaly konec společnosti, která kontroluje největší prokázané zásoby plynu na světě.

Tím že Gazprom přerušil dodávky plynu většině evropských zákazníků ztratil odbytový trh, s nímž budoval vazby více než půl století. V loňském roce prodal do zemí mimo SNS pouze 69 miliard metrů krychlových plynu, což je nejnižší objem od roku 1985. A dodávky do Evropy se zmenšily na 28 miliard metrů krychlových, což je úroveň druhé poloviny 70. let.

Poprvé od konce devadesátých let Gazprom zakončil rok s čistou ztrátou podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) a její velikost - 629 miliard rublů - byla rekordní v historii společnosti.

Kreml vkládá naděje do Číny a nabízí jí pětinásobné zvýšení nákupů plynu a výstavbu nového plynovodu Síla Sibiře 2, kromě první větve, která byla uvedena do provozu v roce 2019. Peking však váhá a čeká na nové slevy na plyn, který již nyní stojí čínské odběratele o 46 % méně než evropské země a Turecko.

V důsledku Putinovy květnové státní návštěvy Pekingu nebylo možné projekt rozjet. Čínský prezident Si Ťin-pching se o ruském plynu v oficiálních prohlášeních nikdy nezmínil.

Zdroje Financial Times obeznámené s vyjednáváním uvedly, že Si Ťin-pching požadoval, aby Putin snížil cenu plynu na domácí ruskou úroveň. Kromě toho souhlasil s nákupem jen malého zlomku z 50 miliard metrů krychlových kapacity Síly Sibiře 2, se kterou Putin počítal.

Jednání o projektu se podle zdrojů FT dostala do slepé uličky a ruské investiční banky již v uzavřených zprávách vyloučily čínský kontrakt z budoucích hodnocení Gazpromu.

Zdroj v ruštině: ZDE

0
Vytisknout
3707

Diskuse

Obsah vydání | 12. 6. 2024