Stará tabu ohledně hlasování pro strany s fašistickými vazbami se hroutí

12. 6. 2024

čas čtení 3 minuty
Byl to dobrý den pro nacionalistickou a ultrakonzervativní pravici ve volbách do Evropského parlamentu. K úlevě mainstreamových stran však možná ne tak dobrý, jak očekávaly nebo v co doufaly – žádný drtivý sesuv a některé významné nezdary.

Populistická pravice zaznamenala významné zisky ve Francii, Rakousku, na Kypru, ve Španělsku, Řecku a Nizozemsku. V Itálii vede krajně pravicová strana Bratři Itálie premiérky Giorgie Meloni s 26 až 31 procenty hlasů. Maďarský šampión nové pravice Viktor Orbán však čelil skutečné výzvě a jeho polští spojenci, Právo a spravedlnost, nedokázali otřást většinou vlády Donalda Tuska. V belgických všeobecných volbách vlámská strana Vlaams Belang, která podporuje nezávislost, také neuspěla ve snaze dostat se do čela průzkumů ve své komunitě.

Sociální demokraté německého kancléře byli rozdrceni středopravicovými křesťanskými demokraty a krajně pravicovou Alternativou pro Německo. Ale i když ta v roce 2019 rozšířila své hlasování, zaostala za svými nedávnými průzkumy.

Ačkoliv krajní pravice obsadí až čtvrtinu křesel, oproti 5 %, které získala před 15 lety, zdá se, že středolevá aliance, která po léta ovládala parlament, si udržela pohodlnou, i když vyčerpanou většinu. Vzhledem k tomu, že sčítání hlasů stále pokračuje, pozorovatelé předpovídají, že středopravicová Evropská lidová strana (včetně irské Fine Gael) je na cestě k zisku 189 křesel, zatímco socialisté a demokraté jsou na druhém místě se 135 křesly. Liberální skupina Renew (včetně irské Fianna Fáil) s 83 body těžce prohrála, ale drží se na třetím místě.

Vzhledem k tomu, že k většině je zapotřebí 361 hlasů a pokud evropští lídři rozhodnou, jak se očekává, že předsedkyni Komise Ursule von der Leyen poskytnou druhé funkční období, zdá se, že její souhlas je jistý, a to navzdory některým očekávaným přeběhlictvím.

Šokující rozhodnutí prezidenta Emmanuela Macrona vyhlásit všeobecné volby ve Francii tváří v tvář masivním ziskům Národního sdružení Marine Le Penové odráží možná naivní přesvědčení, že voliči mohou být šokováni svou vlastní nezodpovědností, aby se tak vrátili do stáda.

Ve Francii i jinde – i když v Irsku zjevně ne – se na eurovolby pohlíží jako na příležitost pro voliče, aby si vybili frustraci z vedení svých zemí v souboji s relativně nízkými sázkami. Macron sází na to, že by mohli mít jiný názor, když budou hlasovat v těžkých časech pro zvolení strany, která nikdy nebyla blízko vlády.

Volby výrazně posunuly kormidlo evropské politiky doprava. Je zlověstné, že se hroutí stará tabu týkající se hlasování pro strany s fašistickými vazbami. Stejně tak bohužel neodmítají s nimi některé strany jednat. Výsledkem je, že do roku 2025 by 10 z 27 států EU, včetně Francie, mohlo být řízeno koalicemi, které zahrnují nebo podporují populistické nebo krajně pravicové strany.

To není šťastná vyhlídka.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1792

Diskuse

Obsah vydání | 14. 6. 2024