Gaza: Představitel Hamásu tvrdí, že nikdo neví, kolik zbývajících rukojmích je naživu

14. 6. 2024

čas čtení 16 minut
 
Nedostatek paliva tlačí nemocnice v Gaze na "pokraj kolapsu", varuje charita

Charitativní organizace ActionAid varovala, že nedostatek paliva tlačí nemocnice v Gaze na "pokraj kolapsu" a lidé čelí dehydrataci, nemocem a hladovění.

Dr. Mohammad Salha, zastupující ředitel nemocnice al-Awda v severní Gaze, uvedl, že nedostatek paliva ovlivňuje řadu služeb v nemocnici. V hlasové zprávě ActionAid sdělil:

    Od 22. dubna [až dosud] palivo a zdravotnický materiál a léky neposkytují, protože izraelská [armáda] odmítla palivo a zdravotnický materiál [vpustit]. Nemocnice je tedy [již] více než 50 dní bez paliva a zdravotnického materiálu a palivo, které přivážejí, vystačí [pouze] na dva týdny.

    [V důsledku toho] snižujeme počet zásahů a nepoužíváme velké generátory. Malé generátory spouštíme pouze na dobíjení baterií. A [na nich] provádíme operace spojené se záchranou života."

Salha uvedl, že nedostatek paliva ovlivnil řadu služeb, včetně porodnických a gynekologických služeb nemocnice. Popsal, že operační sál nemocnice "nefunguje na plný výkon".

Postižena je také naše laboratoř. Nemůžeme provádět mnoho analýz, které se týkají ortopedických rozborů [a] máme co do činění s mnoha pacienty ... 70 % lidí, kteří [jsou] postiženi z izraelské agrese, potřebuje ortopedickou operaci."

ActionAid uvádí, že pouze 17 nemocnic v Gaze je nyní částečně funkčních a palestinské ministerstvo zdravotnictví varovalo, že by mohly být vyřazeny z provozu, pokud okamžitě nedostanou další palivo. Charitativní organizace

Podle palestinské tiskové agentury Wafa zdravotnické zdroje varovaly, že jediné kyslíkové stanici v oblasti města Gazy hrozí, že bude kvůli nedostatku paliva odstavena.

Riham Jafari, koordinátor propagace a komunikace v organizaci ActionAid Palestine, uvedl: "Palivo je naprosto zásadní pro udržení infrastruktury potřebné k udržení života v Gaze v chodu. Je šokující, že nemocnice musí kvůli nedostatku paliva omezovat své služby a že život zachraňující zařízení mohou být vyřazena z provozu.

Proud pomoci, který v současné době do Gazy přichází, zdaleka nestačí na pokrytí obrovské a stále rostoucí humanitární potřeby.

Požadujeme, aby byl okamžitě znovu otevřen hraniční přechod Rafáh, aby byl umožněn nerušený přísun další pomoci a pohonných hmot do Gazy a aby byla zaručena bezpečnost humanitárních pracovníků, kteří pomoc distribuují. Nadále naléhavě žádáme všechny strany, aby se okamžitě dohodly na trvalém příměří." žní sítě".

Na severu pásma Gazy, kde Palestince hlad postihl nejvíce, se podle obyvatel kvůli akutnímu nedostatku zeleniny, ovoce a masa živí pouze chlebem.

Informuje o tom agentura Reuters:

Kilo zelené papriky, které před válkou stálo asi dolar, se prodává za 320 šekelů, tedy téměř 90 dolarů. Za pouhý kilogram cibule obchodníci požadovali 70 dolarů.

Um Mohammedová, matka šesti dětí z města Gazy, řekla: "Svět na nás zapomněl. Kromě mouky, chleba, nemáme nic jiného, nemáme co jíst, takže jíme jen chleba.

V příspěvcích na sociálních sítích Gazané obviňovali bezohledné obchodníky z vykořisťování  tím, že nakupují zboží za běžné ceny v Izraeli a na Západním břehu a prodávají je s obrovskou přirážkou.

Podle nich obchodníci využívají selhání policejních složek v pásmu Gazy ovládaném Hamásem.

Mluvčí Hamásu v rozhovoru pro CNN uvedl, že jakákoli dohoda o propuštění rukojmích by musela zahrnovat trvalé příměří


Vysoce postavený představitel Hamásu prohlásil, že "nikdo netuší", kolik ze 120 zbývajících rukojmích v Gaze je naživu. Uvedl to v rozhovoru pro televizi CNN.

Zdroj v angličině ZDE
Mluvčí a člen politického byra Hamásu Usáma Hamdan v rozhovoru pro CNN řekl: "Nemám o tom žádnou představu. Nikdo o tom nemá ponětí." Podle CNN tvrdil - aniž by uvedl jakékoliv důkazy - že izraelská operace, při níž byli v sobotu osvobozeni čtyři rukojmí, měla za následek smrt dalších tří osob, včetně občana USA.

Hamdan byl dotázán na svědectví lékaře, který ošetřoval propuštěné rukojmí, v němž se uvádí, že byli psychicky i fyzicky týráni a každou hodinu biti. Hamdan odpověděl: "Domnívám se, že pokud mají psychické problémy, je to kvůli tomu, co Izrael v Gaze udělal. Protože [nikdo] nezvládne to, co Izrael dělá, každý den bombarduje, zabíjí civilisty, ženy a děti ... viděli to [na] vlastní oči."

Hamdan řekl, že jakákoli dohoda o propuštění rukojmích držených v Gaze by musela zahrnovat záruky trvalého příměří a úplného stažení izraelských sil z Gazy.

Hamdan rovněž řekl CNN, že poslední návrh podporovaný USA nesplňuje požadavky Hamásu, přičemž klíčovým problémem je délka trvání příměří. Hamás chce od USA písemné záruky trvalého příměří a stažení izraelských sil z pásma Gazy, aby mohl návrh příměří podepsat, uvedly dva egyptské bezpečnostní zdroje pro agenturu Reuters na začátku tohoto týdne.

Hamdan rovněž vyvrátil zprávy, podle nichž šéf Hamásu v Gaze Jahjá Sinvár navrhl, aby smrt tisíců Palestinců byla "nutnou obětí". Hamdan řekl CNN, že zprávy, o nichž informoval deník Wall Street Journal, "byly falešné".

Podle zprávy CNN "Hamdan opakovaně odrážel jakékoli otázky týkající se role Hamásu v utrpení Palestinců v Gaze" a útoky ze 7. října, které vyvolaly současnou válku v Gaze, označil za "reakci proti okupaci". mericko-izraelské špioná
G7 varuje Írán před pokračující eskalací jaderného programu

Vedoucí představitelé skupiny G7 v pátek varovali Írán před pokroky v jeho jaderném programu obohacování uranu a uvedli, že budou připraveni prosadit nová opatření, pokud Teherán převede balistické rakety do Ruska, uvádí se v návrhu komuniké, o němž informovala agentura Reuters.

"Naléhavě vyzýváme Teherán, aby zastavil a zvrátil eskalaci jaderných aktivit a zastavil pokračující činnosti v oblasti obohacování uranu, které nemají žádné věrohodné civilní opodstatnění," uvádí se v prohlášení, které viděla agentura Reuters.
Rakety vypálené z jižního Libanonu zasáhly severní Izrael, hlásí záchranné služby

Izraelské záchranné služby oznámily, že se v pátek potýkaly s řadou požárů v severním Izraeli poté, co byly z jižního Libanonu vypáleny desítky raket do oblasti kolem pohraničního města Kirjat Šemona.


Unrwa obviňuje Izrael, že často brání dodávkám pomoci do Gazy


Agentura OSN pro pomoc Palestincům, největší humanitární organizace působící v Gaze, uvedla, že izraelské úřady jí často brání v dodávkách pomoci a ztěžují její operace na tomto území.

"Na naše žádosti o dodávky pomoci a povolení k pohybu po Gaze dostáváme jen velmi málo kladných odpovědí," uvedla Tamara Alrifaiová, ředitelka pro vnější vztahy organizace Unrwa.

Alrifaiová uvedla, že organizace udržuje kontakt s izraelským orgánem Cogat, který dohlíží na palestinská území a koordinuje činnost humanitárních skupin, ale "tento kontakt nepřináší vždy pozitivní výsledky - jak vidíme, od překážek při dodávkách až po naši schopnost přijímat nákladní automobily [s pomocí]".

Izrael obvinil některé zaměstnance Unrwy z účasti na útoku Hamásu ze 7. října a z členství v teroristických organizacích. V dubnu dospěla nezávislá kontrola vedená bývalou francouzskou ministryní zahraničí Catherine Colonnovou k závěru, že Izrael neposkytl důkazy pro toto tvrzení

Útoky izraelských představitelů na OSN a Unrwa předcházely současné válce v Gaze, ale od října zesílily. V březnu izraelští představitelé prohlásili, že s Unrwa "již nebudou spolupracovat", ačkoli kontakty pokračovaly. Minulý měsíc izraelský velvyslanec při OSN prohlásil, že celá organizace se stala "teroristickou entitou".

Mluvčí Cogatu uvedl, že organizace s Unrwa denně komunikuje, a poté zopakoval obvinění ohledně vztahů organizace s Hamásem.

Alrifai poukázal na pomalou reakci izraelských úřadů po útoku osadníků na areál Unrwy ve východním Jeruzalémě a na rostoucí vízová omezení, která izraelské úřady uvalily na její zaměstnance, včetně komisaře Philippa Lazzariniho, jako na důkaz, že její činnost je omezována.


Univerzita v Sydney nařídila studentům protestujícím na podporu Gazy, aby po téměř dvou měsících odešli.


Univerzita v Sydney nařídila studentům protestujícím proti izraelské válce v Gaze, aby opustili tábor, který byl v kampusu od dubna, informuje australská tisková agentura Associated Press (AAP).

Mluvčí univerzity v pátek uvedl, že univerzita sdělila vedení tábora, že "požadujeme, aby tábor opustili a umožnili tak ostatním studentům využívat tento prostor".

Příkaz přichází po rostoucím napětí na prestižní univerzitě mezi studenty propalestinského tábora a vedením univerzity.

Několik australských univerzit v poslední době zesílilo zásahy proti propalestinským demonstrantům, kteří odmítají rozpustit tábořiště, přičemž melbournská La Trobe University zahájila proti studentům řízení o přestupku.

Izraelský soud potvrdil a prodloužil o 35 dní vládní zákaz vysílání zpravodajské televize Al-Džazíra se sídlem v Kataru, uvedlo v pátek podle agentury Reuters ministerstvo spravedlnosti.

Al Džazíra, která vysílá v arabštině a angličtině, přestala v Izraeli vysílat na základě původního 45denního příkazu na začátku minulého měsíce.

Vláda premiéra Benjamina Netanjahua má s Al Džazírou dlouhodobý spor, který se v posledních měsících ještě zhoršil.

"Okresní soud v Tel Avivu potvrdil pokyny ministra komunikací zastavit vysílání kanálu Al-Džazíra, uzavřít jeho kanceláře v Izraeli, zablokovat přístup k jeho webovým stránkám a zabavit vybavení," uvedlo ministerstvo spravedlnosti.

Příkaz, vydaný ve čtvrtek po žádosti prokurátora o jeho potvrzení a prodloužení, byl vydán na dalších 35 dní, uvedlo ministerstvo na svých internetových stránkách.

Podle agentury Reuters se zastavení vysílání netýká vysílání z Izraelem okupovaného Západního břehu Jordánu ani z pásma Gazy, odkud Al-Džazíra stále pokrývá válku Izraele s Hamásem.

Ministr komunikací Šlomo Karhi reagoval v prohlášení, v němž označil Al-Džazíru za "hlásnou troubu terorismu ve službách Hamásu".

"Z absurdních právních důvodů jsme nuceni [žádat] o její uzavření v Izraeli každých 45 dní. Budeme i nadále dělat vše, co je nezbytné k očištění regionu od terorismu a podněcování k násilí", dodal.

V lednu Izrael prohlásil, že novinář a externí spolupracovník Al-Džazíry, kteří byli zabiti při leteckém útoku v Gaze, byli "terorističtí agenti".

Následující měsíc byl další novinář stanice, který byl zraněn při samostatném útoku, obviněn z toho, že byl "zástupcem velitele roty" Hamásu.

Al-Džazíra tato obvinění popřela.

Organizace Reportéři bez hranic (RSF), která dohlíží namédia, vyzvala ke zrušení zákazu. Proti zákazu se postavila také OSN, USA a Německo.

Izraelské tanky ve čtvrtek vjely do západní části Rafáhu, kde se město dostalo pod intenzivní palbu vrtulníků, dronů a dělostřelectva, což obyvatelé označili za jedno z nejhorších dosavadních bombardování oblasti.

Útok na Rafáh vyhnal z města více než milion Palestinců, kteří se zde ukrývali, a donutil je opustit oblasti s omezeným nebo žádným přístupem k jídlu, vodě a přístřeší. OSN varovala, že více než milion lidí bude do poloviny července "čelit smrti a hladu".

Joe Biden varoval, že přeruší dodávky amerických zbraní, pokud Izrael bude pokračovat v útoku na Rafáh, částečně kvůli absenci odpovídajícího humanitárního plánu pro všechny civilisty, kteří by byli vysídleni, ale izraelský premiér Benjamin Netanjahu a jeho válečný kabinet stejně před více než měsícem útok zahájili.

Bidenova administrativa v reakci na to nezastavila přísun zbraní s odůvodněním, že Izrael ještě musel provést "velké operace".

Lidé žijící v Rafáhu však popsali úroveň bojů jako zničující.

"Do oblasti západně od Rafáhu vedle izraelského dělostřelectva a vojenských bitevníků velmi intenzivně střílela válečná letadla, Apače [vrtulníky] a čtyřkolky," řekl jeden z obyvatel agentuře France-Presse.

Izraelské tanky ve čtvrtek vjely do západní části Rafáhu, zatímco se město dostalo pod intenzivní palbu vrtulníků, dronů a dělostřelectva v rámci akce, kterou obyvatelé označili za jedno z nejhorších dosavadních bombardování oblasti.
Útok na Rafáh vyhnal z města více než milion Palestinců, kteří se zde ukrývali, a donutil je opustit oblasti s omezeným nebo žádným přístupem k jídlu, vodě a přístřeší. OSN varovala, že více než milion lidí bude do poloviny července "čelit smrti a hladu".

Střely vypálené jemenskými povstalci z kmene Hútíů zasáhly ve čtvrtek v Adenském zálivu nákladní loď Verbena plující pod vlajkou Palau, vyvolaly požár a těžce zranily jednoho člena posádky, uvedlo americké ústřední velení.

Vedoucí představitelé skupiny G7, kteří se scházejí na summitu v Itálii, zveřejnili návrh prohlášení k válce mezi Izraelem a Gazou. Část návrhu prohlášení zní: "Jsme znepokojeni důsledky probíhajících pozemních operací v Rafáhu pro civilní obyvatelstvo a možností rozsáhlé vojenské ofenzívy, která by měla další katastrofální důsledky pro civilisty. Vyzýváme izraelskou vládu, aby se v souladu se svými závazky podle mezinárodního práva takové ofenzívy zdržela."

Americký prezident Joe Biden na summitu G7 označil Hamás za "dosud největší překážku" dohody o příměří v Gaze a propuštění rukojmích
. "Předložil jsem přístup, který schválila Rada bezpečnosti OSN, skupina G7, Izraelci, a největší překážkou je zatím to, že Hamás odmítá podepsat, přestože něco podobného předložil," řekl novinářům. "Zda se to podaří, nebo ne, se teprve uvidí," dodal.

Podle průzkumu veřejného mínění se v posledních třech měsících mezi Palestinci zvýšila podpora ozbrojeného boje jako nejlepšího prostředku k ukončení izraelské okupace a dosažení státnosti a zároveň mírně vzrostla podpora militantní skupiny Hamas. Průzkum Palestinského centra pro výzkum politiky a průzkum veřejného mínění (PSR) ukázal, že podpora ozbrojeného boje stoupla o 8 procentních bodů na 54 % dotázaných na Západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy.

Libanonská militantní skupina Hizballáh v odvetě za zabití vysokého polního velitele vypálila na Izrael největší salvu raket od začátku války v Gaze, čímž se obě strany přiblížily k úplnému konfliktu. Při izraelském náletu na vesnici Jouaiya v jižním Libanonu v úterý pozdě večer zahynuli tři příslušníci Hizballáhu a také Taleb Abdallah, který je nejvyšším velitelem zabitým od začátku bojů před osmi měsíci.

Spojené státy, Francie a Izrael se dohodly, že budou spolupracovat na zintenzivnění úsilí o prosazení plánu, který Paříž předložila na začátku tohoto roku s cílem zmírnit napětí mezi Hizballáhem a Izraelem, uvedl ve čtvrtek francouzský prezident Emmanuel Macron.

Vedoucí šesti agentur OSN a tří mezinárodních humanitárních organizací ve čtvrtek vydali společnou výzvu jemenským hútíovským povstalcům k okamžitému propuštění 17 členů jejich personálu, kteří byli nedávno zadrženi spolu s mnoha dalšími osobami, jež jsou rovněž zadržovány Íránem podporovanou skupinou. 

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1466

Diskuse

Obsah vydání | 17. 6. 2024