Zelený, nikoli modrý Green Deal

13. 6. 2024 / Jan Molič

čas čtení 13 minut
 

Jak řekl Sir Humphrey, Bůh je v Anglikánské církvi pouze "volitelný doplněk". Něco podobného lze podle mne tvrdit o ochraně klimatu a Green Dealu. Totiž že ta ochrana klimatu je jen volitelným doplňkem. Zbytek Green Dealu pak tvoří - byznys. Mnozí lidé toto dosud asi nepochopili. Rozhořčují se nad Bruselem, ohánějí se zdravým rozumem, ale nevšimli si, že díky zeleným technologiím se otevřel zbrusu nový segment trhu, který není saturován fosilními hráči, a tudíž na něm lze parádně vydělat. A o to přeci jde. (Kdyby se přitom podařilo snížit emise, bylo by to skvělé - žel reálně jsou jen tím doplňkem.)

 

Myšlenka Green Dealu není špatná. Implementace, pravda, kulhá na obě nohy. Nicméně "zelené šílenství" neprovozuje jenom Evropa, nýbrž taky Čína a USA. Také tam masivně dotují nejrůznější eko-udržitelné-šetrné programy, takže odmítat z principu Green Deal, je jako odmítat obchodní příležitosti. Nebo se snad někdo z těch našich konzervativců domnívá, že by Evropa mohla konkurovat světu, kdyby nedělala to co je ve světě trendy a na čem se teď právě vydělává?

Asi nejlépe věc vyjádřil František Čuba, bývalý předseda JZD Slušovice. (Cituji ho zde proto, že za socialismu vystavěl kapitalistický podnik, čímž funkčnost tohoto svého výroku potvrdil praxí):

"Mi je naprosto lhostejné, jestli tady je feudalismus, kapitalismus nebo socialismus. Tomu podniku je to stejně lhostejné. Tady jde o to, že podnik si musí určitým způsobem nalézt vztah k systému a pak se musí rozvíjet dál sám. Neexistuje socialistické a kapitalistické podnikání. Je prostě podnikání."

Podobně je to s Green Dealem. Podnikatelům je lhostejné, jestli v něm jde o ochranu klimatu nebo ne, zda-li je ekonomika státu neoliberální či dotační, jestli se stát nazývá komunistický a přitom dělá kapitalismus (Čína) nebo si hraje na demokracii a je řízen úzkou skupinou miliardářů (USA). Pakliže chtějí podnikat a vydělat, musí si najít vztah k systému.

Otázka tudíž nezní, zda Green Deal ano či ne, ale spíš jak ho dělat lépe, aby nekulhal na obě nohy a aby ho vykukové nezneužívali. Tito vykukové, narozdíl od Václava Klause, pochopili Čubovo uvažování a vesele na zlém Bruselu profitují, třeba skrze emisní povolenky.

Mimochodem, víte o tom, že když si v ČR koupíte dvě uhelné elektrárny a pak z nich máte platit emisní povolenky (což samozřejmě nechcete), tak prostě řeknete, že ty elektrárny zavřete - a stát, jelikož se jedná o 15 procent elektřiny, zjistí, že to přece nejde zavřít - a ty povolenky vám vykompenzuje? Super byznys. Nejlepší na tom je, že tenhle byznys dělají devadesátkoví zbohatlíci, děti Václava Klause. Jen ten ještě vůbec nepochopil, o co jde, a vlastně proti jejich byznysu vystupuje.

Stejně tak nemá smysl lamentovat nad existencí dotační ekonomiky. Praxe ukazuje, co je ekonomicky nejefektivnější, a je to právě ta dotační ekonomika. Kdyby tomu bylo jinak, například kdyby byl nejefektivnější volný trh nebo státní plánování, pak by ho dělali všichni. Všichni ale dělají hybrid mezi státním plánováním a volným trhem. Ono je to jasné už z principu věci: pokud jsem investor a stát mi garantuje plán na padesát let dopředu, dá mi k tomu finanční injekci, pak budu přemýšlet a rozvíjet svoje podnikání úplně jinak než kdybych byl jen vhozen do "volného trhu" a pouze se svými omezenými prostředky řešil něco, co mi navíc bude znepříjemňovat konkurence. Proto Čína provozuje státní dumping a cíleně zaplavuje svět výrobky pod cenou. Proto tvrdím, že plánovanému a dotačnímu byznysu se pouze tržně konkurovat nedá. Ne, nemá smysl se nad tím ani rozčilovat, jiné to nebude. Lepší by bylo přemýšlet, proč ten dumping nedělá taky Evropa?

Myslím si, že naší levici i pravici chybí pragmatické uvažování. Pragmatismus v pozitivním slova smyslu; umění rozlišit to co je důležité od nedůležitého a taky schopnost důležitému podřídit vše ostatní. Ptá se pravice/levice na to co je důležité? Čili jak konkurovat Číně?

Zatímco Čína lifruje výrobky pod cenou do světa, provozuje státem podporovaný dumping, naši politici nalevo i napravo se dosud ještě dohadují, zda-li vůbec evropskou ekonomiku dotovat nebo raději nechat "volné ruce trhu". Nebo zda vůbec podporovat elektromobilitu či zůstat věrni spalovacím motorům. Lidé volí "Motoristy v sobě", odmítají Green Deal, přitom otázka elektromobility, dotační ekonomiky i všeho zeleného je ve světě dávno vyřešena.

Takže tvrdím, že všichni ti, kteří brojí proti zeleným technologiím, fakticky podkopávají evropskou konkurenceschpnost. Nepopírám, že německá Energiewende byla z ekologického hlediska katastrofa (a navíc se domnívám, že byla podpořena právě třeba Čínou či Ruskem, aby se Němci dostali do problémů.) Ale to nemá s Green Dealem tolik společného, to má co do činění spíš s našimi neschopnými politiky.

Pravice a levice snad vůbec nevnímá, že evropský blahobyt závisí na vývozu automotive. Dosud se v Evropě mnozí také domnívají, že se spalovacími motory budou dál dělat díru do světa. Jenže jednak nebudou a jednak ten blahobyt jede setrvačností a nemusí trvat dlouho.

Dám ruku do ohně za to, že do deseti let budou vysmívaná elektroauta konkurenceschopná, a to čistě z ekonomických důvodů. Bohužel jestli se nerozhoupáme, bude to zase Čína, která nás zaplaví levnými lidovými elektrovozy tak, jako nás zaplavuje solárními panely.

Jedno je jisté: ceny baterií padají, výrobní linky byly postaveny, reálně se prosazují vodíkové technologie. Do zelených technologií se nainvestovalo tolik peněz, že už se to nedá zastavit a mohou si o tom "Motoristé v sobě" myslet cokoli. Chybí sice rozvodná infrastruktura, ale ta vznikne, protože bude muset. Tohle už není otázka, to už je hotové, vyřešené. Ti, co proti tomu brojí, proces leda zpomalují a podkopávají evropskou konkurenceschopnost. Čína tyhle věci už dávno dělá.

Ve finále jsou problémy spojené se zelenými technologiemi pracovní příležitosti, tak proč se jim bránit?

Měli bychom se spíš ptát jinak: Jak docílit konkurenceschopné elektro Škodovky versus BYD? nebo Jak to udělat, aby Škodovka dojela na jedno nabití z Aše do Košic? nebo Jak to udělat, abychom měli dostatek elektřiny pro provoz všech těch elektroaut?

Kdybychom aspoň dělali ten Green Deal pořádně! Bývali jsme mohli být celosvětovými leadery v zelených technologiích a vyvážet solární panely do světa namísto Číny.


Strategie a vize
----------------------

Teď trochu odskočím od tématu, abych uvedl příklad toho, kterak je levice i pravice se svou agendou úplně mimo:

rok 2020: 126 registrovaných partnerství a 29 310 manželství
rok 2021: 177 registrovaných partnerství a 36 632 manželství
rok 2022: 182 registrovaných partnerství a 54 800 manželství

Čili: registrované partnerství se reálně týká asi 0,5 pct lidí oproti heterosexuálnímu manželstvím. Půl procenta! Tohle půl procento je však pro levici i pravici Téma. Kolik jen času se politici dohadují, zda manželství pro všechny uzákonit či ne. Číně je tohle však naprosto lhostejné.

Jde to až tak daleko, že levicí uměle vyhrocený konstrukt LGBT se pro pravici stává antitématem, ba hlavním atributem, oddělujícím báječný Východ od prý shnilého Západu. Možná to skončí dokonce třetí světovou válkou. Naprostá idiocie, kterou snad dovede vymyslet jedině člověk moudrý moudrý.

Spočítejte si navíc, jaký je poměr registrovaných partnerství vůči všem deseti milionům občanům a vyjde vám naprosto nepodstatné promile. Ano, to je Téma! (A přitom se ohánějí zdravým rozumem.)

Zaprvé je tedy nutné volit politiky, kteří disponují pragmatickým uvažováním, tím pozitivně-pragmatickým jako František Čuba. Kteří dovedou oddělit zrno od plev, banální od podstatného.

Zadruhé je nutné volit politiky, kteří mají vize. Vizí není, když ti zprava křičí "Ne, ne, nikoli, D.O.S.T" a ti zleva přizvukují "Stačilo!" To nejsou vize, to je jen marná snaha uchovat si bývalé úspěchy, které jsou passé a svět nezajímají.

Zatřetí. Pokud máme uspět ve světové konkurenci, je třeba definovat si, na čem můžeme stavět. Konkrétně v Česku třeba máme uhlí? Plyn? Uran? Ne. Snad nějaké lithium, ale počítal bych s tím, že bude rozkradeno jako všechno. Zisk z lithia by sice mohl být rozumně investován, jenže nebude, protože naši politici ani nevědí, co to je rozumně investovat, nebo jsou někomu zaprodaní. A tak buď cpou evropské peníze do oprav domů po babičce, jelikož nevědí, jak by ty peníze jinak utratili, nebo přesměrovávají eurodotace do Argofertu, aby pak jeho zaměstnancům zaplatili mrzký peníz. (Ti zaměstnanci je za to ještě zvolí.)

Odpověď na to kam investovat je přitom triviální: do lidí.

Investovat do lidí neznamená dotovat další solární barony, ale dotovat lidi, kteří něco umějí. Aby nemuseli přemýšlet, jak v Praze zaplatit nájem za dílnu ve staré fabrice, kde jim neustále hrozí vyhazov. Nebo aby lidé, kteří mají potenciál vyvíjet mikroelektroniku, nemuseli brát zakázky na svařování schodišť. Mohl bych uvést konkrétní příklady.

Nebo znám lidi, kteří za covidu vyvinuli a vyrobili plicní ventilátory CoroVent, avšak stát jim nepřispěl ani korunu a naopak jim naházel tolik klacků pod nohy, až je donutil vyrobené kusy udat v USA. Konkrétně to byl Babiš. ANO, Češi si ho zase zvolí!

Je potřeba dotovat všemožné "hubs", centra pro mládež, kde by se dalo bastlit. Právě tam vznikají konkurenceschopné nápady a startupy. Bastlení by měli vést lidé z praxe, které je třeba ocenit. Vychovávat generace programátorů, síťařů, a odborníků schopných vytvořit vlastní umělé inteligence. Software je něco, co můžeme vyvážet do světa aniž bychom měli levné suroviny. (Naštěstí software už vyvážíme, kupříkladu v herním průmyslu jsme dobří. No dobrá, jsme dobří také ve vývozu porna...)

O podpoře kultury a netechnických oborech radši nepíšu, poněvadž tomu nerozumím, ale i tam by se jistě našly vhodné cíle k podpoře.

Co však dělá stát? Škrtá ve školství a kultuře nebo nepřispívá dostatečně. Dělá přesný opak toho, čím jediným můžeme do budoucna konkurovat Číně!

Začtvrté - a to se dostávám docela mimo Green Deal, přesto se musím ptát - proč si Češi pořád dokola volí neschopné politiky, kteří jakýkoli potenciál, včetně potenciálu Green Dealu, dokážou jenom rozkrást a zneužít? Proč je volí přesto, že v minulosti něco rozkradli a zneužili? Proč je tady pořád platné, že kdo neokrádá stát, okrádá rodinu? Jak si kdo z voličů představuje, že za takových okolností bude líp?

Řekl bych houby zlý Brusel, houby zlá Evropská unie. Když si Češi volí žvanily a politické podnikatele, tak si mohou za všechno sami. Platí to teď a dovolím si tvrdit, že to platilo za komunismu, který si Češi taky udělali tvrdší, než je byl kdo nutil. Možná to platilo i za Rakouska-Uherska. Nejsou to jenom nějaké výmluvy a chování, kterým se dopředu zajišťuje, aby se nadále mohlo brblat a říkat my nic, my muzikanti? Jako by platil i čtvrtý termodynamický zákon, zachování smrádečku a teploučka?

Velikost "malého" státu už dávno taky nehraje roli. V dnešním světě se konkurenceschopnost neměří na počet obyvatel nebo rozlohu země. Co třeba Tchajwan, světový výrobce čipů? Proč si Čína nedovolí Tchajwan napadnout? Protože má zbraň 21. století, ty čipy. Nikdo jiný než Tchajwan nedokáže produkovat čipy ve srovnatelné kvalitě a množství, zatímco všichni je potřebují. Efektivnější než jaderné pumy.

Nebo Estonsko. Premiant v digitalizaci. Čeho má Estonsko víc než Česko?

Nebo Rakušani, disponují snad více nerostnými surovinami a zdroji než Česko?

Neměli by se Češi podívat zejména na ten svůj smrádeček a teploučko než začnou obviňovat Evropskou unii nebo Green Deal? Neměli by se spíš podívat na zoubek těch Čechů (!), na ty Klausovy děti, kteří Green Deal zneužívají a ve finále právě kvůli nim Češi platí nejvíc za elektřinu?

Bohužel namísto toho Češi dál rádi poslouchají zdiskreditované klause, kteří se topí v neoliberálních utopiích, jež nikde ve světě nefungují. Nová generace Turků a spol. jejich myšlenky dál papouškuje. Naopak pragmatiků typu Františka Čuby, jenž funkčnost svých nápadů potvrdil v praxi, těch je poskrovnu nebo nemají slyšení.

Závěrem chci říct, že vůbec nepopírám fyziku. Nepovažuji elektromobily za bezemisní ani Green Deal za dokonalý. Jen vidím, že zpátečnictvím se ničeho nedosáhne a že jediná cesta vede dopředu. Vzít si příklad z těch, kteří funkčnost nápadů dokazují v realitě.


2
Vytisknout
3863

Diskuse

Obsah vydání | 18. 6. 2024