Válka USA a Izraele proti Íránu vede k historicky nejvyššímu počtu hladovějících na světě, upozorňuje OSN

27. 5. 2026

 

Nárůst potřeb přichází na pozadí snížení financování v loňském roce o třetinu, přičemž USA, zdaleka největší dárce, snížily svůj příspěvek o více než polovinu.

Carl Skau, úřadující výkonný ředitel WFP od té doby, co jeho bývalá šéfka Cindy McCainová letos na jaře odstoupila ze zdravotních důvodů, uvedl, že obrovská propast mezi potřebami a financováním donutila organizaci omezit programy na podporu obyvatelstva v potravinových krizích, aby se mohla soustředit na ty, kteří již čelí katastrofálnímu hladomoru.

„Bereme hladovým, abychom dali těm, kteří umírají hlady. Taková je realita,“ řekl Skau.. „Z velké části je to způsobeno konflikty. V loňském roce byly vyhlášeny dva případy hladomoru. To se nestalo už desítky let, takže se jedná o historicky nejvyšší úroveň hladu.“

Dva případy hladomoru vyhlášené v roce 2025 se týkaly Gazy a Súdánu. Situace v Gaze se od říjnového příměří mírně zlepšila, zatímco Súdán zůstává nejhorší humanitární krizí na světě, s přetrvávajícími ohnisky hladomoru v některých částech Dárfúru a Jižního Kordofanu.

„Co se týče financování, zaznamenali jsme meziroční pokles o téměř 40 %,“ uvedl Skau a dodal, že to mělo okamžitý dopad na počet zaměstnanců, zejména v Afghánistánu a Jemenu, kde Trumpova administrativa zastavila veškeré financování nouzové potravinové pomoci. „Museli jsme propustit 5 000 lidí v Afghánistánu. Znamenalo to, že jsme se dostali z podpory 10 milionů na 2 miliony. Byl to obrovský, obrovský pokles v loňském roce.“

Více než 300 milionů lidí již čelilo akutnímu hladu po celém světě, než USA a Izrael v únoru zahájily válku s Íránem, což vedlo k uzavření Hormuzského průlivu Teheránem a následné protiblokádě íránské lodní dopravy ze strany USA.

WFP odhadlo na počátku války s Íránem, že pokud ceny ropy zůstanou nad 100 USD, bude čelit akutnímu nedostatku potravin dalších 45 milionů lidí. Cena ropy Brent klesla pod tuto hranici v polovině května, ale až po týdnech v březnu a květnu, kdy byla výrazně nad 100 dolary. Stále je o 30 % dražší než její předválečný průměr a mohla by opět stoupnout.

Válka a uzavření Hormuzského průlivu měly několik dopadů na globální hlad a schopnost WFP zabránit lidem v umírání hladem. Nejbezprostředněji to zvyšuje ceny potravin, hlavně kvůli nákladům na dopravu.

„Cena potravin a energie je tak úzce provázaná, že na některých místech, pokud cena energie stoupne o 30 %, inflace cen potravin se tomu téměř vyrovná,“ řekl Skau. „V nejméně rozvinutých zemích, které patří k nejzranitelnějším, již lidé utrácejí všechny své peníze za jídlo, a to znamená, že jedí o 30 % nebo 40 % méně.“

Nárůst cen ropy také přímo ovlivňuje snahy WFP dostat potraviny k těm, kteří trpí nejhorším hladem. Větší část provozních nákladů musí jít na dopravu a některé trasy pro pomoc byly zablokovány.

Například napětí na hranicích s vládou Talibanu v Afghánistánu v posledních měsících vedlo Pákistán k uzavření hraničních přechodů, čímž zablokoval obvyklou trasu pro potravinovou pomoc. Konflikt v Perském zálivu od té doby uzavřel jeho druhou nejdelší hranici s Íránem, takže WFP muselo přistoupit k dlouhým a nákladným pozemním trasám.

Skau uvedl, že 85 000 tun potravinové pomoci určené pro Afghánistán uvízlo na pákistánské hranici na několik měsíců, poté bylo přesměrováno do Dubaje, kde však uvízlo po vypuknutí války s Íránem. WFP ji následně poslalo přes Turecko, přes Kaspické moře a Turkmenistán. Měla dorazit minulý týden, se sedmiměsíčním zpožděním.

Růst cen ropy a inflační vlna, kterou vyvolal po celém světě, také ovlivňuje ochotu dárcovských zemí financovat WFP. Celkové příspěvky dárců již klesly z 9,8 mld. USD v roce 2024 na 6,5 mld. USD v roce 2025. V tomto období kleslo financování ze strany USA ze 4,4 mld. USD na 2,1 mld. USD, zatímco příspěvky Velké Británie poklesly z 610 mil. USD na 435 mil. USD. Letos jsou odhadované finanční potřeby 13 mld. USD, ale dosud bylo přijato pouze 2,8 mld. USD.

To vše jsou bezprostřední dopady války v Íránu na hlad a již nyní to způsobuje vážné problémy pro příští rok tím, že přerušuje dodavatelský řetězec pro třetinu světových námořních dodávek hnojiv.

„Ve východní Africe pochází veškerá hnojiva z Blízkého východu a nemají kapacitu ani zdroje na to, aby je nakupovali jinde,“ řekl Skau. „To znamená, že pokud to tak bude pokračovat, nebudou žádná, a východní Afrika se nyní blíží k období setí, takže dopad na produktivitu uvidíme za šest nebo devět měsíců.“

Kromě bezprostředního dopadu války v Íránu Skau poukázal na erozi mezinárodních norem, která práci humanitárních pracovníků, jako jsou zaměstnanci WFP, učinila nebezpečnější než kdy jindy. Více než 1 000 humanitárních pracovníků bylo za poslední tři roky zabito při výkonu své práce.

Íránem podporované síly Houthi stále zadržují 38 pracovníků WFP, které zadržely loni na základě nepodložených obvinění ze špionáže, což vedlo organizaci k pozastavení operací v oblastech kontrolovaných Houthi.

„Opravdu pociťujeme tento širší pocit ohrožení právního státu,“ řekl Skau. „Cítíme to na kontrolních stanovištích a války s drony jsou strašné. Ztrácíme více kolegů než kdykoli předtím a je velmi obtížné určit, kdo za to nese odpovědnost – nemůžeme přesně určit, kdo co udělal – a rozhodně neexistuje žádná odpovědnost. Nikdy to nebylo nebezpečnější.“

Zdroj v angličtině ZDE