Rozhovor Britských listů 667. Křetínský, Tykač a další. Jak oligarchové ovládají ČR a brzo už i Západ

4. 6. 2024

čas čtení 15 minut


V Senátu se konala konference, kterou zorganizoval Marek Hilšer, o vlivu oligarchů na českou společnost. Účastnil se jí i analytik organizace Reset Radek Kubala, s nímž o tom hovoří Albín Sybera.

https://www.marekhilser.cz/tiskove-zpravy

https://www.senat.cz/cinnost/galerie.php?ke_dni=13.1.2024&aid=37907   

https://re-set.cz/aktuality/205-vydali-jsme-novy-report-velka-energeticka-loupez


Zde je kompletní transkript tohoto rozhovoru:


Albín Sybera: Vážení diváci Britských listů, vítám vás u dalšího dílu. Je tady dnes se mnou Radek Kubala, výzkumník organizace Reset. Dobrý den.

Radek Kubala: Dobrý den, děkuji vám za pozvání.

Albín Sybera: Hovořit dnes budeme o tématu, které se často vyskytuje na Britských listech, nejen na Britských listech, a to je oligarchizace České republiky. Řekl bych téma, které možná trošku po volbách 2021 s odchodem Andreje Babiše z vrcholové politiky ztratilo na razanci, ale možná tím spíše je to téma, které je nadále stejně relevantní alespoň z pohledu toho, jak dneska můžeme sledovat nadále, jak čeští občané platí jedny z nejvyšších poplatků v energetice, v telekomunikacích, tedy v odvětvích, která se by se dalo říct, že jsou monopolizovány některými společnostmi, jako je společnost PPF, společnost EPH, můžeme jmenovat dále. Zároveň to jsou společnosti, které jsou velmi činorodé v českých médiích a jedny z klíčových vlastníků. A v této situaci se Radek Kubala zúčastnil konference v Senátu, která byla věnovaná tématice oligarchizace České republiky. A pane Kubalo, chtěl byste to pro posluchače, pro čtenáře nějakým způsobem zrekapitulovat? Sesumarizovat nejdůležitější body z té konference?

Radek Kubala: Můžu, můžu. Ta konference se konala přímo na půdě Senátu, organizoval jí nezávislý senátor Marek Hilšer. Myslím si, že to byl z jeho strany dobrý krok, protože na takhle vysoké úrovni se to téma otevírám málokdy a chce to určitý typ odvahy to vůbec přinést, ačkoliv je to tak důležité téma, tak velkou míru odvahy. A myslím si, že to byla povedená konference. Účastnilo se jí poměrně dost lidí, mrzelo mě trošku, že tam nebylo tolik senátorů a senátorek. Kromě Pana Hilšera, se zúčastnila senátorka Jitka Seitlová, lidovecká a zároveň David Smoljak ze Stanu, ale jinak to nevzbudilo takový ohlas. Nicméně to bylo dost povedené. Témata, který tam probírali, tak byly jednak tématika dohledových institucí a to, které jak fungují nebo spíš nefungují, instituce u nás, které by měly předcházet oligarchizaci nebo pomáhat jí nějakým způsobem regulovat. Byly tam taky případové studie. Já jsem prezentoval případovou studii firmy EPH Daniela Křetínského, a to jak přispívá k oligarchizaci České republiky.

Zazněly tam také příspěvky na téma toho, jak velké developerské firmy ovlivňují celý stavební byznys a celou bytovou politiku. Zazněla tam taky otázka, koncentrace vlastnictví v zemědělství. Ale taky jsme se bavili hodně o médiích, o tom, jak celou Českou republiku ovlivňuje oligarchizace médií, jaký to má dopad na žurnalistiku a nacelou společnost. Bavili jsme se taky o situaci na Slovensku v televizi Markíza, která je spojená s PPF a taky o tom, jak těžké je vůbec dohledat v Česku špatně fungující evidenci skutečných majitelů, jak je těžké, jak je to zcela netransparentní, někdy těžké vůbec dohledat nějaké j vlastníky, nebo zjistit tu míru oligarchizace České republiky.

Takže bylo tam spousta zajímavých příspěvků. A jak říkám, myslím si, že je hodně důležité, že se to téma otevírá takhle takhle vysoko v Senátu.

Albín Sybera: Ještě možná, než se vás zeptám na váš vlastní příspěvek tak v minulých letech vzniklo hodně studií o tom, jak Česko je v podstatě velmi kleptokratická země. V tom smyslu, že tady existuje velká koncentrace majetku v několika málo vlastnických rukách a zároveň tyhlety majetky jsou velmi často navázané na obchod se státem. Velmi mnoho těchto těchto studií pochází ze zahraničí, ať už to je The Economist a nebo další renomované organizace, tak chci se zeptat: V současném Česku zdá se vám, že se v posledních letech tahleta situace. Co se týče domácí produkce nějakým způsobem zlepšuje, nebo tady je to velmi stálé, řekl bych pole neorané, když bych to měl říct takhle laicky? Že existuje jakýsi možná dluh, ať už z novinářského sektoru nebo z neziskového sektoru v této oblasti v Česku?

Radek Kubala: Já si myslím, že se minimálně se vstupem Andreje Babiše do politiky o tom začalo nějakým způsobem mluvit a byť to téma je rámované primárně tou jednou oligarchickou klikou kolem něj, tak to ale otevřelo i prostor pro debatu o dalších oligarchických klikách, Daniela Křetínského, PPF a tak dále, myslím si, že se to postupně trochu posunulo. I ta debata o médiích. Ne že by se to posunulo zásadně, poslala jako zásadně, ale prostě se aspoň otevřel prostor pro tyhlety debaty, což do té doby to bylo úplně uzavřené, si myslím. Že se to tedy trochu nějak posouvá.

Albín Sybera: To je takový paradox, že Andrej Babiš se stal symbolem oligarchizace v Česku, tak alespoň nějakým způsobem napomohl tomu, že se z toho stalo téma.

Radek Kubala: Je to tak, je to tak.

Albín Sybera: Nicméně vraťme se k vaší prezentaci, chtěl byste ji nějakým způsobem zrekapitulovat v rámci toho časového fondu, který tady máme?

Radek Kubala: To nebude jednoduché. Každopádně my se zabýváme firmou EPH Daniela Křetínského, zejména z klimatického hlediska dopadu na klima. Nicméně v tomto byla část naší kampaně, kterou jsme reprezentovali v Senátu. já jsem vytáhl z těch informací a z těch našich reportů, nějaké informace, které souvisí s tím tématem oligarchizace klientelismu. A tak dále, bavili jsme se o tom, jak se EPH dostal k tomu, že se stala takovým gigantem, to znamená napojení na politiky, ať už Mirka Topolánka nebo na stranu Smer na Slovensku.

Ale taky jsme se bavili o vazbách na Rusko, bavili jsme se právě o tom, jak média Daniela Křetínského tady ovlivňují celou veřejnou debatu a jak je využívá jako nástroj klientelismu a tak dále. Takže tyhle aspekty jeho byznysu jsem se snažil zachytit v tom příspěvku, měl 15 minut a tady využívá tu síť kontaktů napojení na politiky a tak dál a jak to dospělo k tomu, že se z Daniela Křetínského stal druhý nejbohatší Čech.

Albín Sybera: Když se podíváme na minulost Daniela Křetínského, tak on začínal ve společnosti J&T, což je,možná hlavní symbol privatizace na Slovensku. Chtěl bytes tam možná jenom tady ještě nějaké další klíčové body vypíchnout? Co se týče nějaké evoluce EPH, možná i nějakým způsobem, jak se snaží EPH adaptovat na realitu poté, co Rusko vtrhlo na Ukrajinu?

Radek Kubala: Moc se nepotřebujou adaptovat, protože v posledních dvou letech zažívá Daniel Křetínský obrovské skvělé časy. Jednak má gigantické zisky, zejména kvůli energetické krizi, kterou pomohl způsobit, s tím, že pomohl upevnit naši závislost na plynu, jehož cena stoupla. Proto stouply také ceny energií. Tady myslím, že je jasně vidět nějaká nespravedlnost, jak oligarchizace poškozuje společnost. Protože tady jedna skupina, jeden člověk a jedna firma vydělává obrovské zdroje na sobě svůj zisk, zatímco zbytku společnosti obrovským způsobem klesá životní úroveň, propadá se do energetické chudoby. Takže si myslím, že tady na tom příkladu to jde hodně dobře vidět, kam ta oligarchizace jako celé vede. Takže když je nějaká firma, nějaký člověk schopen ohýbat pravidla ve svůj prospěch, navzdory společnosti, tak to prostě není správně. A pak se můžeme bavit tak, jak říkal Marek Hilšer na konferenci, to mi přišlo zajímavý, jestli jsme se náhodou místo v demokracii neocitli v diktatuře oligarchie. To je klíčová otázka, která za mě nastává.

Albín Sybera: Já bych možná tady v té souvislosti toho řekněme regionálního nebo ještě většího regionálního vzestupu EPH v souvislosti s energetickou krizí, kdy jak jste zmínil, tak zaznamenala rekordní zisky ve svých dějinách, tak bych možná ještě tady otevřel to téma. V posledních měsících můžeme sledovat, možná i dvou letech, obrovský vzestup EPH při akvizicích v Německu, v Británii, v Holandsku, poslední z nich právě o kterých jsme se mohli dočíst tak je to, že vlastník britské pošty doporučil Royal Mail, nejstarší z fungujících poštovních služeb na světě k převzetí. Je to jedním z investičních nástrojů Daniela Křetínského. Je tedy možné, samozřejmě, ještě to bude muset posvětit akcionáři, vláda, v Británii budou v červenci volby, takže to ještě neznamená, že k tomu převzetí nutně musí dojít. Nicméně bych se asi zeptal, vy jste hovořil taky o tom, jak v minulosti EPH se dostávala v Česku, do stále silnější pozice tím, že ohýbala zákony. Já si jenom tady vzpomenu, namátkou z Britských listů, často jsme psali o tom, jak jedna ze společností AVe, odpadová společnost, ve které je Daniel Křetínský dlouhodobě jedním z klíčových akcionář, tak celou dekádu ohýbala poplatky z odpadu, z uskladnění odpadu na skládkách. Dneska ta společnost je vyšetřována orgány činnými v trestním řízení.

A když se pročítám tím, jak je reportováno o Danielu Křetínském a o britské poště, tohleto je málokdy zmiňováno v těch souvislostech a řekl byste, že tohle je jeden z těch průvodních jevů, kdy pro oligopoly typu EPH je klíčové, že skrz vlastníka mají tak velký vliv v médiích, jaký mají právě v Česku, kde jsou vlastně asi pravděpodobně největším mediálním domem na trhu?

Radek Kubala: Ano, dalo by se to tak říct, on v té Británii se snaží, když se bavíme o tom získání Royal Mail, tak se znaží získat nakladatelství Telegraph, což je nakladatelství, které má poměrně velký vliv na celé prostředí Konzervativní strany a tady to spektrum voličů v Británii. Tím by mu to dalo další nástroj i v Británii. Jednak by měl pak lepší přístup k politikům a zadruhé  ovlivňovat nějakým způsobem tamní debatu, nastolovat agendu a tak dál. A myslím si, že ano, že u nás je to viditelné nejvíc. V Senátu jsem prezentoval ten příklad, o kterém jste mluvil, ten příklad AV.cz ale. Já si myslím, že on se snaží, Křetínský, vytvářet na Západě dojem, že je velký podporovatel svobody, liberální demokracie.

Takže média kupuje proto, aby aby pomohl zachovat kulturu debaty ale tady na tom příkladu u nás jak vidíme, že to tak úplně není. A je těžké prorazit ten jeho obraz, který on si na Západě buduje, protože má výrazně jednodušší přístup do médií a to tak, že jeho strategie je založena na tom, že on se jna Západě tváří, že je součást té západní oligarchie těch jako boháčů, kteří -

Albín Sybera: Oligarcha, ale hodný.

Radek Kubala: No jo, no. Ale reálně u nás vidíme, že se dá říct, že je to takový ruský oligarcha s českým pasem, jak rádi říkáme. Takže si myslím že to postupně probublává i na ten Západ, realita. Čím dál víc novinářů ze západu, lidí, kteří se o to zajímají, tak zjišťují informace, co se tady děje. A ona to není otázka jenom Británie a Francie, ale třeba teď v Německu zase je velká debata okolo Křetínského, protože kupuje část oceláren Thyssen Krupp, takže zase je v nějaké veřejné debatě. Takže no, si myslím, že ten jeho obraz, který on se snaží pěstovat se postupně na ten Západ dostane, ale ten začátek byl, on byl schopen dávat rozhovory, byl schopen tvořit si ten obraz a teprve postupem času ta skutečnost toho jeho byznysu, tak ho dožene i na tom Západě.

Albín Sybera: Už se nám krátí čas a nicméně možná v rychlosti poslední otázku, dokud dokud jste tady s námi, tak bych se ještě zeptal, když jste zmiňoval ten narativ ze strany Křetínského o tom, jak on se snaží v těch svých médiích bránit nějakou svobodu, nebo aspoň svobodu, tak jak on si ji představuje, s něčím podobným jsme se mohli setkat aspoň soudě podle vyjádření Pavla Tykače, vlastníka Severn Energy Group, když se ucházel o koupi Mafry, kterou nakonec tedy koupil bývalý manažer PPF Karel Pražák, jednu takovou věc, kterou Pavel Tykač a Daniel Křetínský mají společné také, tak je vlastně, že jsou vlastníci klíčových sportovních, respektive fotbalových mužstev v Česku, pražských Sparty a Slavie. Daniela Křetínského také vidíme, že se aktivně účastní, nebo je vlastníkem, spoluvlastníkem West Hamu v Británii. Vnímáte to, že ten sport můžou oni taky využívat jako jakýsi imageový nástroj k tomu, aby se prezentovali, nebo respektive získávali, abych tak, řekl pomyslné společenské body?

Radek Kubala: Určitě. U toho Tykače a té Slávie si myslím, že to je snaha jak zlepšit svoji pozici tady v České republice v situaci, kdy on bude žádat pro své elektrárny o státní dotace, takže mu to zlepšuje pozici. U toho Křetínského ten West Ham vnímám právě jako snahu budovat si na Západě nějakým způsobem obraz jako člověk, co vlastní ty slavné kluby, co vlastní ten slavný fotbalový klub a skrze to má nějaké postavení v britské společnosti. Takže si myslím, že to je součást budování image. Jde vidět, že sami cítí, že tady to bude čím dál horší, že? Oligarchové tu budou čím dál víc pod nějakou kritikou, tak se snaží se kupovat svoji společenskou prestiž, skrze právě nákupy ve fotbalovém prostředí.

Albín Sybera: Já vám mockrát děkuji, je to, řekl bych, nevyčerpatelné téma, takže se budu těšit někdy v budoucnu zase na slyšenou.

Radek Kubala: Jasné, děkuju moc za pozvání.



0
Vytisknout
6451

Diskuse

Obsah vydání | 17. 6. 2024