Haaretz: Šest izraelských rukojmích: Zastřelil je Hamás, ale Netanjahu zpečetil jejich osud
2. 9. 2024
V neděli dopoledne izraelská armáda oznámila, že z tunelu v Rafáhu vyzvedla těla šesti rukojmích - Almoga Sarusiho, Alexe Lobanova, Carmela Gata, Edena Jerušalmiho, Oriho Danina a Herše Goldberga-Polina. Všech šest bylo uneseno do Gazy živých a přežilo peklo zajetí více než 10 měsíců, ale někdy v posledních dnech byli zastřeleni do hlavy.
Podle dohody o osvobození rukojmích, o níž se v posledních měsících jednalo, měli být Goldberg-Polin, Jerušalmi a Gat osvobozeni v první „humanitární“ fázi. To znamená, že by se domů vrátili živí. Vláda s Benjaminem Netanjahuem v čele však dala přednost tomu, aby izraelští vojáci zůstali ve filadelfském koridoru podél hranice mezi Gazou a Egyptem, než aby rukojmím zachránila život.
Byli to teroristé z Hamásu, kdo stiskl spoušť, ale byl to Netanjahu, kdo zpečetil jejich osud.
Premiér o sobě rád uvažuje jako o panu Bezpečnosti, ale do dějin se zapíše jako pan Smrt a pan Opuštění, zapsaný krví rukojmích. Po dlouhých měsících zanedbávání a odkladů, po torpédování jedné dohody za druhou, bezpečnostní kabinet ve čtvrtek večer zasadil ránu jakékoli naději, že se rukojmí vrátí domů živí, tím, že přijal rezoluci, v níž prohlásil, že Izrael neopustí filadelfský koridor.
Ministr obrany Yoav Gallant - který opět dokázal, že je jediným mužem v bezpečnostním kabinetu, kde nejsou žádní muži - varoval, že toto rozhodnutí znamená pohřbení dohody a odsouzení dosud žijících rukojmích k smrti, ale bezvýsledně. Nikoho nedojaly ani argumenty náčelníka generálního štábu Izraelských obranných sil Herzla Haleviho, že armáda může v případě potřeby koridor znovu obsadit. Netanjahua, který se neřídí bezpečnostními a už vůbec ne humanitárními ohledy, to nijak nerozhodilo.
Netanjahu je spolu s ostatními nýmandy ve své vládě hlavním viníkem rozhodnutí nechat rukojmí zemřít. Ale ani veřejnost nemůže tvrdit, že má čisté ruce. Veřejnost po celé měsíce většinou zůstávala doma a nechávala rodiny rukojmích v jejich boji o život svých blízkých samotné.
Stalo se tak částečně kvůli Netanjahuově politice „rozděl a panuj“, kterou bez kapky studu použil i vůči rukojmím a jejich rodinám. Rukojmí byli vykreslováni spíše jako vzdálení od veřejnosti než jako její součást, jako by existovala nebo mohla existovat volba mezi jejich a našimi životy. Netanjahu vytvořil falešný obraz, v němž šlo buď o rukojmí, nebo o zemi. A fungovalo to. Vystrašené masy lidí zůstaly doma.
Tato zlá lež také vedla k vlnám nepřátelství vůči rodinám rukojmích a ani postoj obranného establishmentu ve prospěch dohody nebyl schopen ji neutralizovat.
Když veřejnost chtěla zablokovat revizi soudnictví, podařilo se jí to. Když veřejnost chtěla zabránit odvolání ministra obrany, uspěla. A kdyby i tentokrát veřejnost chtěla, aby došlo k dohodě, k dohodě by došlo.
Z tohoto důvodu musí veřejnost nyní hromadně vyjít do ulic. Musí okamžitě odpovědět na výzvy rodin rukojmích, aby se země otřásla v základech. Čas se krátí. Pokud nedojde k dohodě nyní, všichni zemřou. Pokud je chce veřejnost přivést domů živé, musí se ukázat - právě dnes a každý den, dokud se nevrátí. Každý, kdo se neukáže, bude spoluviníkem zločinu, že je nechal napospas smrti.
Diskuse