Studie zjistila, že umělá inteligence dokáže odstranitt víru v konspirační teorie.

13. 9. 2024

 

„Konvenční moudrost vám řekne, že lidé, kteří věří konspiračním teoriím, zřídkakdy, pokud vůbec, změní svůj názor, zejména podle důkazů,“ řekl Dr. Thomas Costello, spoluautor studie z Americké univerzity.

Dodal, že to je způsobeno tím, že lidé přijímají taková přesvědčení, aby uspokojili různé potřeby - například touhu po kontrole. Nová studie však nabízí jiný postoj.

„Naše zjištění zásadně zpochybňují názor, že důkazy a argumenty jsou málo platné, jakmile někdo  uvěří konspirační teorii,“ napsal tým.

Zásadní je, že tento přístup se podle vědců opírá o systém umělé inteligence, který dokáže čerpat z obrovského množství informací a vytvářet rozhovory, které podporují kritické myšlení a poskytují na míru šité protiargumenty založené na faktech.

„Umělá inteligence předem věděla, čemu dotyčný věří, a díky tomu dokázala přesvědčování přizpůsobit přesně jeho systému přesvědčení,“ uvedl Costello.

V časopise Science Costello a jeho kolegové informovali o tom, jak provedli sérii experimentů s 2 190 účastníky s vírou v konspirační teorie.

Ačkoli se experimenty mírně lišily, všichni účastníci byli požádáni, aby popsali konkrétní konspirační teorii, které věří, a důkazy, které ji podle nich podporují. Tyto údaje pak byly vloženy do systému umělé inteligence nazvaného „DebunkBot“.

Účastníci byli také požádáni, aby na 100bodové stupnici ohodnotili, nakolik je podle nich daná konspirační teorie pravdivá.

Poté se vědomě pustili do tříkolové konverzace se systémem AI na téma jejich konspirační teorie nebo nekonspirační téma. Poté účastníci opět hodnotili, jak pravdivá je podle nich jejich konspirační teorie.

Výsledky ukázaly, že ti, kteří diskutovali o nekonspiračních tématech, pouze mírně snížili své hodnocení „pravdivosti“. Avšak ti, kteří diskutovali s umělou inteligencí o své konspirační teorii, vykázali v průměru 20% pokles svého přesvědčení o její pravdivosti.

Tým uvedl, že se ukázalo, že tento efekt vydržel nejméně dva měsíce, přičemž tento přístup fungoval téměř u všech typů konspiračních teorií - i když ne u názorů, které byly pravdivé.

Výzkumníci dodali, že velikost účinku závisela na faktorech, včetně toho, jak důležité bylo pro účastníka přesvědčení a jeho důvěra v umělou inteligenci.

„Přibližně jeden ze čtyř lidí, kteří začali experiment s vírou v konspirační teorii, vyšel na druhém konci bez této víry,“ řekl Costello.

„Ve většině případů umělá inteligence dokáže pouze odštěpovat - což lidi učiní o něco skeptičtějšími a nejistějšími -, ale několik vybraných lidí bylo své konspirace zbaveno úplně.“

Výzkumníci dodali, že snížení víry v jednu konspirační teorii zřejmě alespoň v malé míře snížilo víru účastníků v další podobné myšlenky, přičemž tento přístup by mohl mít uplatnění v reálném světě - AI by například mohla odpovídat na příspěvky týkající se konspiračních teorií na sociálních sítích.