Německo znovu zavádí hraniční kontroly, krajní pravice to vychvaluje, napětí v EU roste

16. 9. 2024

čas čtení 3 minuty
 

Vláda Olafa Scholze tvrdí, že k rozhodnutí vedlo „akutní nebezpečí“, ale část EU kritizuje jeho „nepřijatelné“ rozhodnutí

Německo znovu zavedlo dočasné kontroly na všech devíti svých pozemních hranicích, což vyvolalo kritiku některých evropských partnerů, ale pochvalu krajní pravice.

Bojovná koaliční vláda v Berlíně minulý týden uvedla, že kontroly, které se již provádějí na hranicích s Rakouskem, Polskem, Českou republikou a Švýcarskem, budou rozšířeny na Francii, Lucembursko, Belgii, Nizozemsko a Dánsko.

 
Rozhodnutí přišlo po sérii smrtících útoků nožem, z nichž byli podezřelí žadatelé o azyl, a po historickém úspěchu krajně pravicové a protiimigrační strany Alternative für Deutschland (AfD) ve dvou rozhodujících zemských volbách na východě země.

Nancy Faeserová, ministryně vnitra země, uvedla, že hraniční kontroly omezí migraci a „ochrání před akutním nebezpečím, které představuje islamistický terorismus a závažná trestná činnost“, kritici je však odsoudili jako politicky motivované a pravděpodobně do značné míry neúčinné.

Evropský schengenský prostor bez pasů, který zahrnuje 25 zemí EU a čtyři další země včetně Švýcarska a Norska, umožňuje volný pohyb bez hraničních kontrol a je považován za jeden z největších úspěchů bloku a také za zásadní ekonomický přínos.

Dočasné kontroly jsou povoleny ve výjimečných případech, aby se zabránilo konkrétním hrozbám pro vnitřní bezpečnost nebo veřejný pořádek.

Polský premiér Donald Tusk byl prvním, kdo rozhodnutí Německa otevřeně kritizoval, označil ho za „z pohledu Polska nepřijatelné“ a požadoval od Berlína větší pomoc při ochraně vnějších hranic EU namísto přísnějších vnitřních kontrol.

Varšava navrhla konzultace se všemi členskými státy EU sousedícími s Německem, aby se zabývala rozhodnutím, které je podle Tuska důsledkem „vnitropolitické situace“ v zemi a mohlo by vést k „faktickému pozastavení Schengenské dohody ve velkém měřítku“.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis ve čtvrtek prohlásil, že by nebylo správné „přejít k logice ad hoc výjimek ze Schengenské dohody s hraničními kontrolami, které ... poškodí jeden ze základních výdobytků EU“.

Reakcí podle Mitsotakise „nemůže být jednostranné zrušení Schengenu“. Jiní však byli optimističtější, český ministr vnitra Vít Rakušan uvedl, že neočekává příliš podstatné změny, neboť kontroly budou většinou namátkové.

Představitelé krajní pravice v reakci na zprávu jásali. Geert Wilders z nizozemské Strany pro svobodu (PVV) prohlásil, že rozhodnutí Berlína je „skvělý nápad“, a zeptal se, kdy bude Nizozemsko následovat jeho příkladu, zatímco maďarský premiér Viktor Orbán na X řekl: „Vítejte v klubu“.

Marine Le Penová z francouzského Národního sjezdu uvedla, že její strana v nedávných volbách navrhovala „dvojí - vnější a vnitřní - hraniční systém“ a bylo jí řečeno, že to není možné. „Teď to dělá Německo,“ řekla. „Kdy bude Francie následovat?“

Krajně pravicová strana Bratři Itálie Giorgia Meloniho rozhodnutí Berlína pochválila. Šéf Orbánova kabinetu Gergely Gulyás prohlásil, že laxnost na vnějších hranicích EU v kombinaci s přísnějšími kontrolami na vnitřních hranicích dohromady „ničí volný pohyb“.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1659

Diskuse

Obsah vydání | 19. 9. 2024