Zaútočí USA na Venezuelu? Ve hře je opět ropa

4. 12. 2025 / Daniel Veselý

Washington se při líčení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura uchyluje k tradičním lžím. Bílý dům popisuje Madurovu Venezuelu jako nebezpečný narkostát zaplavující americká města drogami. Pravda je přitom taková, že fentanyl se do Spojených států dostává přes Mexiko, zatímco kokain putuje z Kolumbie. Co má tedy Trumpův kabinet vlastně za lubem a prosadí si hlavní proponent invaze do Venezuely, šéf americké diplomacie Marco Rubio, svou?

Venezuela je dnes socio-ekonomicky zhrouceným státem postiženým hyperinflací, jež však už povážlivě klesla. Jde o zemi sužovanou ekonomickým propadem, rozšířenou chudobou a masovým exodem tamní populace. Ačkoli se na neblahé hospodářské situaci ve Venezuele zřetelně podepsal špatný management režimu v Caracasu, neopominutelné negativní dopady na venezuelskou ekonomiku má i tvrdý americký sankční režim uvalený na Venezuelu první Trumpovou vládou v roce 2017.

Ekonom Mark Weisbrot spolu se svým kolegou Jeffrey Sachsem v roce 2019 vypracovali analýzu dopadů amerického embarga na Venezuelu, přičemž zjistili, že sankce vedly ke snížení příjmů kalorií u obyvatelstva, zvýšily míru nemocnosti a úmrtnosti jak u dospělých, tak kojenců. Embargo v důsledku zhoršující se hospodářské krize a hyperinflace způsobilo vysídlení milionů Venezuelanů ze země. Podle zjištění ekonomů si americký sankční režim představující kolektivní trest pro venezuelskou populaci vyžádal v letech 2017 a 2018 životy více než 40 tisíc lidí. Jenže tehdy Trumpův Bílý dům ve svém úsilí o změnu režimu v Caracasu, k čemuž mu měla posloužit i ekonomická válka, neuspěl.

Madurovy autoritářské excesy na domácí scéně zjevně nehrají v geopolitických plánech Bílého domu žádnou roli, když uvážíme, jak čile Trump a jeho okolí obchodují s autoritářskými režimy v Rijádu, Abú Dhabí, Káhiře apod.

Trumpův kabinet už od září vede nevyhlášenou válku v Karibském moři a Tichém oceánu, kde vojenské útoky proti lodím domněle převážejícím drogy usmrtily desítky civilistů. Kritické hlasy ozývající se i z Kongresu hodnotí Trumpovy zabijácké údery na vesměs rybářské lodě jako mimosoudní popravy. USA mezitím posilovaly svou vojenskou přítomnost v Karibiku a nedaleko Venezuely, kam vyslaly moderní letadlovou loď Gerald Ford doprovázenou třemi námořními torpédoborci, aby se připojila k dalším americkým plavidlům v oblasti. Americký vojenský personál nasazený v Karibiku činil v půlce listopadu 15 tisíc mužů a žen. Úředníci Trumpovy vlády listu New York Times sdělili, že přítomnost letadlové lodi Gerald Ford zvýší tlak na vojenské použití síly k Madurově odstranění.

Deník Times dříve informoval, že prezident Trump zvažoval několik možností, jak zahájit útok na Venezuelu, počítaje v to bombardování vojenských objektů, vyslání speciálních jednotek, které by zajaly či zlikvidovaly Madura, nebo nasazení mnohem většího počtu vojáků. Ti by posléze obsadili strategická letiště a ropnou infrastrukturu v zemi.

Americký prezident navíc autorizoval plány CIA na provádění tajných operací na venezuelském území. Ty by mohly připravit operační prostředí k dalším agresivním akcím proti Caracasu, jak v jiném článku uvedl New York Times. Trump zároveň schválil nové kolo neoficiálních jednání, kdy venezuelský prezident Nicolás Maduro v jednu chvíli USA nabídl, že dobrovolně odstoupí z funkce, což však Bílý dům odmítl. Maduro také během neformálních rozhovorů s Washingtonem vyjádřil ochotu zpřístupnit venezuelskou ropu americkým energetickým společnostem. Venezuelský prezident, vědom si drtivé americké vojenské přesily, dále oznámil, že je ochoten diskutovat o řešení krize s představiteli americké vlády.

Nezdá se však, že by Trumpův kabinet stál o transparentní řešení venezuelské krize, když už v srpnu za Madurovu hlavu vypsal odměnu 50 milionů dolarů, neboť prý stojí v čele zločineckého syndikátu Kartel sluncí, který USA 24. listopadu označily za cizí teroristickou organizaci, aniž by takový kartel v reálu existoval. Místo aby Trump a spol. vyšel vstříc Madurovým nabídkám k dialogu, provádí nedaleko venezuelského pobřeží provokativní přelety bombardérů B-52 schopných nést jadernou munici.

Zatímco prezident Trump při veřejných vystoupeních zdůrazňuje roli Venezuely v obchodu s drogami či v nelegální imigraci, v soukromí hovoří o obrovských zásobách ropy v této zemi, jak opět čteme na stránkách New York Times. Zdá se, jako by se nerušený přístup k venezuelské ropě stal v Trumpových očích neodolatelným svodem, a to i za cenu případného ilegálního vojenského útoku na Venezuelu.