Válečný briefing o Ukrajině: Biden, Starmer neoznámí, že povolí Storm Shadow

14. 9. 2024

čas čtení 6 minut

Vedoucí představitelé USA a Británie diskutují o povolení Ukrajincům odpalovat rakety dlouhého doletu na Rusko, což by podle Putina znamenalo vstup NATO do války


Britský premiér Keir Starmer a Joe Biden jednali o tom, že Ukrajině dovolí odpalovat rakety dlouhého doletu dodávané Západem na Rusko, přičemž neučinili žádné oficiální oznámení v této věci.    Vladimir Putin pohrozil, že by to znamenalo vstup NATO do války. Britský premiér novinářům v Bílém domě řekl, že s americkým prezidentem vedl „rozsáhlou diskusi o strategii“, ale že nešlo jen o setkání o „konkrétní akci“.

Před schůzkou úředníci uvedli, že Starmer bude na Bidena tlačit, aby podpořil jeho plán umožnit použití britských Storm Shadow k úderům uvnitř Ruska. Britský premiér naznačil, že s Bidenem budou o plánu jednat na Valném shromáždění OSN v New Yorku příští týden „s širší skupinou osob“.

Biden odmítl  hrozby Vladimira Putina a řekl, že nesouhlasí s tím, že by použití raket Storm Shadows Ukrajinou proti  Rusku znamenalo, že NATO vstoupí do války s Moskvou.. „O Vladimiru Putinovi si toho moc nemyslím,“ řekl Biden.

 
Moskevský velvyslanec při OSN v pátek v  Radě bezpečnosti řekl, že uvolnění omezení raketových úderů by znamenalo eskalaci „přímé války“ mezi Moskvou a NATO
. Představitelé Washingtonu obvinili Putina ze snahy zastrašit země NATO, aby nepodporovaly Ukrajinu. V Evropě vedoucí představitelé Putinovy hrozby zlehčovali. Polský premiér Donald Tusk prohlásil: „Posledním prohlášením prezidenta Putina bych nepřikládal přílišný význam. Spíše ukazují na obtížnou situaci, v níž se Rusové nacházejí na frontě.“

Zelenskyj uvedl, že ukrajinský vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk přinesl kýžený výsledek v podobě zpomalení postupu Moskvy na další frontě na východě Ukrajiny.
Ukrajinský prezident v pátek v Kyjevě prohlásil, že ruský protiútok v Kursku nepřinesl žádné větší úspěchy - což je v rozporu s tím, jak Vladimir Putin popisuje ruský postup na obou frontách. Zelenskyj uvedl, že Rusko má na kurské frontě asi 40 000 vojáků. „Zatím jsme nezaznamenali žádný vážný [ruský] úspěch.“ Ruské ministerstvo obrany v pátek uvedlo, že jeho vojáci dobyli zpět 10 vesnic ze 100, které Kyjev obsadil. Zprávy obou stran z bojiště nebylo možné nezávisle ověřit.

Ukrajinský generální štáb v pátek uvedl, že ruské síly soustředily své útoky poblíž města Kurachove, asi 33 km jižně od klíčového logistického centra Pokrovsk v ukrajinské Doněcké oblasti.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho síly dobyly Dolynivku, která se nachází mezi Pokrovskem a Kurachovem, což je poslední z řady lokalit, které Moskva podle svých slov obsadila.

Volodymyr Zelenskyj uvedl, že z Ruska bylo vráceno 49 ukrajinských válečných zajatců, přičemž agentura France-Presse byla svědkem uvítání této skupiny na hranicích s Běloruskem. Ukrajinský prezident neupřesnil, zda se jedná o součást výměny s Ruskem, jak tomu obvykle bývá, ale novináři AFP předtím viděli, jak jsou ruští váleční zajatci nakládáni do autobusu poblíž hranic.

Rumunsko tento týden zahájilo výcvik první skupiny ukrajinských pilotů F-16, uvedlo ministerstvo obrany této země NATO. První čtyři piloti zahájili „teoretický výcvik“, řekl mluvčí ministerstva agentuře AFP, praktický výcvik bude následovat „ke konci roku“.

Úlomky dronu dopadly v sobotu brzy ráno na obecní budovu v kyjevské čtvrti Obolon severně od centra města,
uvedl starosta. Vitalij Kličko napsal na Telegramu, že žádný požár nevznikl a že byly vyslány záchranné služby. Již dříve uvedl, že v akci byly jednotky protivzdušné obrany. Svědek agentury Reuters uvedl, že byly slyšet výbuchy. Šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko vyzval lidi, aby zůstali v krytech, protože drony stále představují hrozbu. Letecký poplach byl později pro město zrušen, ale zůstal v platnosti pro několik oblastí střední Ukrajiny.

Rusko oznámilo, že zrušilo akreditaci šesti britským diplomatům v Moskvě na základě obvinění ze špionáže.
Moskevská domácí špionážní agentura FSB v pátek uvedla, že jednala na základě dokumentů, které ukazují, že část britského ministerstva zahraničí pomáhala koordinovat to, co označila za „eskalaci politické a vojenské situace“ na Ukrajině. Ministerstvo zahraničí nicméně uvedlo, že tento krok byl učiněn minulý měsíc v rámci pokračujícího diplomatického tahu. Zdroje uvedly, že britští diplomaté opustili Rusko před několika týdny a již byli nahrazeni novými.

USA uvalily na Rusko nové sankce kvůli jeho roli při „podkopávání demokraci
e“, uvedl americký ministr zahraničí. „Akce, které odhalujeme dnes, a akce, které jsme odhalili minulý týden, nezahrnují celý rozsah ruského úsilí o podkopávání demokracií,“ řekl Antony Blinken. „Zdaleka ne.“

Volodymyr Zelenskyj uvedl, že se „tento měsíc“ setká s Joem Bidenem, aby mu představil svůj „vítězný plán“, jak ukončit válku s Ruske
m. Ukrajinský vůdce neuvedl žádné podrobnosti o tom, jak ukončit více než 30 měsíců trvající boje, pouze uvedl, že jeho návrh bude zahrnovat „systém vzájemně propojených řešení, který dá Ukrajině dostatek síly - dostatek na to, aby tato válka směřovala k míru“.

Německý kancléř prohlásil, že neposkytne rakety dlouhého doletu, o které Ukrajina požáda
la. Německo disponuje výkonnými raketami Taurus s plochou dráhou letu. V pátek to řekl Olaf Scholz: „Německo učinilo jasné rozhodnutí o tom, co uděláme a co ne. Toto rozhodnutí se nezmění.“

Boris Johnson se v Kyjevě setkal se Zelenským a obnovil výzvu k povolení úderů Storm Shadow na Rusko, jejichž cílem je „zastavit děsivé ruské útoky pomocí kluzákových bomb a nyní i íránských raket“. Zelenskij se v Kyjevě setkal také s americkým hercem Michaelem Douglasem a jeho synem Dylanem. Ukrajinský prezident uvedl, že spolu s první dámou Ukrajiny Olenou Zelenskou jednali o „situaci v naší zemi, spolupráci s partnery, podpoře Ukrajiny a čtvrtém summitu dam a pánů“.

Ukrajinská vláda schválila návrh rozpočtu na rok 2025, který se výrazně zaměřuje na výdaje na obranu, uvedl premiér. Denys Šmyhal v pátek uvedl, že návrh, který bude předložen parlamentu, počítá s příjmy ve výši 2 bilionů hřiven (48,2 miliardy USD) a výdaji ve výši 3,6 bilionu hřiven. Návrh rovněž obsahoval rezervu ve výši 2,22 bilionu hřiven (53,5 miliardy USD) na obranu. „Priorita tohoto rozpočtu je zcela jasná - obrana a bezpečnost země,“ řekl. „Na tyto cíle budeme opět směřovat veškeré domácí zdroje.“

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2298

Diskuse

Obsah vydání | 17. 9. 2024