Rok 2024 byl svědkem absolutního selhání Západu v boji za lidská práva, konstatuje Human Rights Watch

17. 1. 2025

čas čtení 3 minuty
 

Přední demokratické země pasivně přihlížely, zatímco jejich spojenci páchali zvěrstva nebo podporovali pachatele, říká šéfka Human Rights Watch před vydáním výroční zprávy o světě

 

Uplynulý rok byl ve znamení „absolutního selhání“ západních demokracií jako bojovníků za lidská práva ve světě, konstatovala  šéfka organizace Human Rights Watch (HRW).

Tirana Hassanová pokárala západní hlavní města za jejich dvojí standardy v průběhu roku 2024 a za to, že se podle ní vzdaly nároku na vedoucí postavení v oblasti globálních lidských práv.

V rozhovoru, který předcházel pátečnímu vydání výroční zprávy HRW o světě podle jednotlivých zemí, \důraznila, že selhání USA a jejich západoevropských spojenců se projevilo zejména v případě Gazy, kde vyzbrojování Izraele pokračovalo bez vlivu na rozsáhlé důkazy o válečných zločinech, a v Súdánu, kde mezinárodní instituce do značné míry přihlížely páchání zvěrstev a západní spojenec, Spojené arabské emiráty (SAE), vyzbrojoval hlavního pachatele, Jednotky rychlé podpory.

 
„V roce 2024 jsme viděli, že došlo k absolutnímu selhání mocných států, které se kdysi snažily vybudovat si pověst ochránců lidských práv po celém světě, států,jako jsou USA, Spojené království, EU. Byly podrobeny zkoušce a selhaly,“ řekla Hassanová.
 
„V podstatě selhaly v Gaze, když nevyužily své spojenecké moci a politického vlivu, aby zastavily probíhající porušování lidských práv,“ dodala. „Také v Súdánu byla  tato selhání zjevná. Máme největší humanitární krizi na světě a ze strany institucí, jako je Rada bezpečnosti nebo vlád, nebyla přijata žádná smysluplná opatření, která by omezila nejen válčící strany, ale také státy, které je podporují, jako jsou Spojené arabské emiráty.“

Výroční zpráva HRW vyjadřuje obavy, zda návrat Donalda Trumpa k moci ve Washingtonu nepovede k opakování či případnému zesílení „závažného porušování práv“, k němuž docházelo  v jeho prvním funkčním období. To by mohlo vést nejen k ústupu od demokracie v USA, ale mohlo by to být i signálem pro ostatní svět, že se v zahraniční politice s lidskými právy již nepočítá.

Hassanová upozornila, že Bidenova administrativa již nasadila nízkou laťku, a to nejen vojenskou podporou Izraele během války v Gaze, ale také tím, co označila za pokrytectví ve vztahu k mezinárodní spravedlnosti. Biden podpořil Mezinárodní trestní soud (ICC), když obvinil Vladimira Putina a jeho představitele kvůli válečným zločinům na Ukrajině, ale „napadl legitimitu soudu“, když ten obvinil Benjamina Netanjahua a jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli válečným zločinům v Gaze.

Vzhledem k takové abdikaci západního vedení musí svět podle Hassanové hledat inspiraci v oblasti lidských práv jinde, přičemž poukázala na roli Jihoafrické republiky, která předala mezinárodnímu soudu případ genocidy v Gaze, na protesty vedené studenty, které ukončily autoritářskou vládu šejka Hasiny v Bangladéši, a na masové protesty, které zmařily pokus Yoon Suk Yeola zavést v Jižní Koreji stanné právo.

„Není to žádná zkáza,“ řekl vedoucí HRW. „Když tradiční aktéři selžou, viděli jsme místa, kde netradiční aktéři nastoupí a postaví se do čela obrany lidských práv pro ty, kteří to nejvíce potřebují.“

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1679

Diskuse

Obsah vydání | 21. 1. 2025