
Francie provedla tajné manévry nacvičující vyslání vojáků na Ukrajinu
17. 1. 2025
Velení se zaměřilo na nácvik používání dronů, elektronického boje a průzkumu, jakož i na zajištění koordinace jednotek v bojích vysoké intenzity. Někteří účastníci cvičení byli zároveň nespokojeni s nedostatkem dronů FPV a vyjádřili obavy ze zpoždění francouzských výrobců ve vývoji takových modelů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 13. ledna uvedl, že diskutoval s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem o myšlence rozmístění západních jednotek v zemi v rámci bezpečnostních záruk. "Zvažovali jsme praktické kroky pro jeho implementaci, případné rozšíření a zapojení dalších zemí do tohoto procesu," uvedl. O několik dní dříve Zelenskyj řekl, že takový krok by byl "jedním z nejlepších nástrojů", jak donutit Rusko k míru.
Macron a jeho vládní představitelé opakovaně naznačili možnost vyslání vojenského kontingentu na Ukrajinu, který by plnil různé funkce. Prezident například řekl, že francouzské jednotky by mohly cvičit bojovníky ozbrojených sil Ukrajiny nebo sloužit jako mírové jednotky, které by pomohly udržet dohodu o příměří, pokud bude dosažena. Vojenští analytici naznačili, že francouzské jednotky by mohly nahradit Ukrajince na hranicích země s Běloruskem a Podněstřím, neuznanou proruskou republikou ve východním Moldavsku, aby uvolněné jednotky ozbrojených sil Ukrajiny mohly jít do regionů, kde probíhají aktivní boje.
Macronův návrh vyslat západní jednotky na Ukrajinu vyvolal ostrou reakci Ruska. Prezident Vladimir Putin vyhrožoval "možným intervencionistům", kteří "musí pochopit", že "mohou zasáhnout cíle na jejich území" jadernými zbraněmi. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že ani jeden instruktor zapojený do výcviku ukrajinské armády nemá "imunitu" a "nezáleží na tom, zda je Francouz nebo ne".
Macron zdůraznil, že Západ by měl ve vztahu k Rusku zaujmout postoj "strategické nejednoznačnosti", což umožní "ponechat všechny vojenské možnosti na jednacím stole". V NATO získal jeho návrh určitou podporu, zejména na východním křídle bloku, kde země sousedící s Ruskem obecně volají po tvrdší strategii spojenců na pomoc Ukrajině a zadržování Moskvy. Klíčoví hráči - Spojené státy a Německo - se však postavili proti.
Nově zvolený americký prezident Donald Trump, který slíbil ukončit válku, v prosinci vyzval evropské země, aby na Ukrajině rozmístily své jednotky a monitorovaly dodržování příměří. Zdůraznil, že americká armáda se této mise nezúčastní, protože podle jeho názoru by zde hlavní role měla patřit Evropě. Země EU již začaly diskutovat o vyslání kontingentu na Ukrajinu v případě zastavení nepřátelských akcí. Zároveň bylo zdůrazněno, že mírové síly nebudou operovat pod vlajkou NATO, aby neprovokovaly Rusko. Zdroje agentury Reuters uvedly, že mise by se mohlo zúčastnit 40 tisíc až 100 tisíc lidí. Základ kontingentu bude tvořit armáda pěti až osmi zemí, včetně Německa, Velké Británie, Francie, Itálie a Polska.
Zdroj ve francouzštině: ZDE
Diskuse