Putinovy neschůdné předpoklady pro rozhovory s Trumpem o Ukrajině

20. 1. 2025

čas čtení 7 minut
Kreml se obrátil na nastupující americkou administrativu Donalda Trumpa v řadě veřejných zpráv, v nichž znovu potvrdil své zakořeněné předpoklady pro dialog o Ukrajině. Kreml chce, aby se Trumpův tým proaktivně ucházel o jednání o Ukrajině za těchto podmínek, píše Vladimir Socor.

Moskva nedávno zavedla sui generis výklad sebeurčení pro ukrajinská území, která jsou v současné době pod ruskou okupací. Tvrdí, že při ospravedlňování ruské anexe těchto ukrajinských území a potenciálně i mimo ně reinterpretuje Chartu OSN.

Trumpův tým může bezděčně povzbudit neústupnost Moskvy tím, že bude vypadat, že usiluje o mírové rozhovory jako o cíl sám o sobě, spíše než jako součást strategické vize pro Evropu.

Ruský prezident Vladimir Putin znovu potvrdil své známé předpoklady pro jednání s nastupující americkou administrativou Donalda Trumpa o válce na Ukrajině. Vzhledem k Trumpově horlivosti "ukončit tuto válku" jako cíl za dosud nespecifikovaných podmínek, Putin objasňuje své vlastní podmínky před jakýmikoli rozhovory.

Putin využil tiskové konference na konci roku ke stanovení těchto předpokladů, když se přímo obrátil na Washington a nepřímo na Kyjev. Sebevědomě vyloučil příměří, pokud Ukrajina nepodá žádost o politické urovnání. "Naše armáda stále postupuje po celé frontové linii... Nepřítel neustále ustupuje a nemůže se zakopat. Dochází jim těžké vybavení a munice, docházejí vojáci... Zastavení palby by umožnilo nepříteli zakopat se, odpočinout si a doplnit zásoby, vycvičit a posílit své jednotky."

Putin zjevně v případných rozhovorech s Washingtonem o Ukrajině hraje na Trumpovu frázi "umění dohody" a prohlašuje, že "politika je uměním kompromisu". "Jsme připraveni na jednání a kompromisy, jsme připraveni zahájit dialog bez předběžných podmínek."

Putinovo prohlášení z 19. prosince ve svém crescendovém stylu podrobně popisuje dobře známé předpoklady pro rozhovory a nekompromisní podmínky urovnání.

Přijetí podmínek vypracovaných v Istanbulu dne 29. března 2022

Tyto podmínky, které byly v té době vypracovány pod ruským vojenským nátlakem, zahrnují: přijetí ztráty Krymu a částí Donbasu Ukrajinou; drastické odzbrojení ("demilitarizaci") Ukrajiny; trvalou neutralitu/neúčast Ukrajiny na mezinárodních "zárukách", které dávají Rusku právo veta; v důsledku toho zabránění Ukrajině ve vstupu do Severoatlantické aliance (NATO); "denacifikace" Ukrajiny, což znamená změnu režimu a omezení vyjadřování ukrajinské národní identity.

Změna hranic Ukrajiny v souladu se "stávající realitou na zemi"

To znamená, že Rusko si udrží své územní výboje na pevninské Ukrajině po roce 2014 a po roce 2022 až do případné linie příměří.

"Můj vlastní (Putinův) projev na ministerstvu zahraničí v červnu 2024. Všechno je tam řečeno, nemá smysl se opakovat."

Nové podmínky, na které ruští představitelé od té doby neustále odkazují, rozšiřují předchozí (ukrajinské územní ztráty, "denacifikace", neutralizace a demilitarizace) a přidávají: ukrajinské síly evakuují oblasti, které stále kontrolují v Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské administrativní oblasti; právně zaručují práva a zájmy "rusky mluvících občanů" (nedefinovaná, vysoce elastická kategorie) na zbytku Ukrajiny; a "odstranění prvotních příčin" tohoto konfliktu. "Jakmile Kyjev přijme tento postup, odpovíme nařízením příměří a neprodleně zahájíme rozhovory." Rozhovory jsou tedy podmíněny tím, že Kyjev tyto podmínky předem dodrží, takový byl (opět) Putinův vzkaz na konci roku.

V následném prohlášení z 26. prosince se Putin obrátil přímo na "tým nově zvoleného prezidenta Trumpa" a stanovil dva ruské ukazatele pro jakékoli rozhovory o Ukrajině. Za prvé, Moskva vylučuje "zmrazení" války proti Ukrajině, aby se čekalo na politické urovnání (tj. Ukrajina musí nejprve přijmout ruské podmínky urovnání). Za druhé, dohoda o odkladu členství Ukrajiny v NATO o určitou dobu je pro Rusko nepřijatelná. V narážce na dřívější návrh Trumpova zvláštního vyslance Keitha Kellogga v tomto ohledu Putin řekl, že americký prezident Joe Biden v roce 2021 nabídl odklad vstupu Ukrajiny do NATO o 10 až 15 let. Putin však oponoval, že i toto zpoždění "by bylo jen prchavým okamžikem (мгновение) v historické perspektivě." Jak se tedy liší nastupující administrativa od té odcházející? Zeptal se Putin nahlas.

Putin nechal na ministru zahraničí Sergeji Lavrovovi, aby se podrobněji zabýval "odstraněním prvotních příčin" války proti Ukrajině a širšího zpochybňování evropského řádu ze strany Moskvy. Lavrov tak učinil v prohlášeních na konci tří let války, která jsou plná signálů pro nastupující Trumpovu administrativu.

Lavrov v této době vyzdvihl dvě z těchto údajných prvotních příčin. Prvním je evropský bezpečnostní řád, který je výsledkem rozšiřování NATO a souvisejících procesů v posledních desetiletích. Druhým je "nacifikace" Ukrajiny a popírání – Kyjevem a Západem – údajného práva na sebeurčení lidí na východní a jižní Ukrajině.

"Ukrajinská krize může být vyřešena pouze v kontextu spolehlivých dohod o bezpečnosti a stabilitě v Evropě," varoval Lavrov. "Lhali, když nás ujišťovali, že NATO se nepohne na východ." Rusko navíc neakceptuje "nedávná rozhodnutí Evropské unie podřídit se NATO a smazat rozdíly mezi těmito dvěma organizacemi". Rusko, zopakoval, chce "právně závazné dohody o společné bezpečnosti v Evropě" a předpokládá taková uspořádání v širším, "jednotném bezpečnostním prostoru od Atlantiku po Pacifik".

S odvoláním na Putinovu autoritu Lavrov představil zcela novou, sui generis interpretaci sebeurčení týkající se Krymu, Donbasu, "Novoruska" (jihovýchodní Ukrajina v plném rozsahu) a potenciálně dalších ukrajinských území. Moskva tvrdí, že nově čte Chartu OSN, a tvrdí, že právo na sebeurčení prostřednictvím odtržení převažuje nad územní celistvostí státu, když centrální vláda utlačuje obyvatelstvo tohoto území. Vzhledem k tomu, že kyjevská "nacifikovaná" vláda je ve válce proti "rusky mluvícímu obyvatelstvu" na jihovýchodní Ukrajině, na Kyjev se uplatňuje právo na sebeurčení podle Charty OSN v moskevském výkladu. Úřad generálního tajemníka OSN dosud nebyl slyšen, že by s tímto výkladem Charty polemizoval.

Lavrov, který je ozvěnou Putina, trvá na tom, že tyto dva soubory požadavků "nejsou podmínkami, ale jednoduše požadavky na splnění minulých dohod", "dodržování Charty OSN" a "věci, které měly být provedeny už dávno". Pokud jde konkrétně o Ukrajinu, Lavrov říká Trumpovi a Kelloggovi (jménem): "Žádná dohoda není možná, aniž by byly odstraněny prvotní příčiny" probíhající války.

Nic z toho nenaznačuje, že Moskva není ochotna zapojit se do dialogu s nastupující americkou administrativou. Moskva vzala na vědomí Trumpovu dychtivost zahájit rozhovory a zváží svou reakci v závislosti na návrzích Washingtonu ("míč je na hřišti Bílého domu"). Kreml musí doufat, že se mu podaří nalákat Bílý dům nabídkou na bilaterální rozhovory za podmínek, které by mohly krátkodobě změnit Ukrajinu a rozdělit alianci NATO.

Trumpův tým může bezděčně povzbudit neústupnost Moskvy tím, že bude vypadat dychtivě po zahájení rozhovorů chápaných jako politický cíl sám o sobě, nikoli jako součást strategické vize pro Evropu, a potenciálně takovou vizi podkopat. Mezitím by jakékoli Bílým domem inspirované snížení americké bezpečnostní pomoci Ukrajině (i na základě argumentu, že Evropané musí udělat více) dále zhoršilo vojenskou situaci na Ukrajině a ohrozilo vyjednávací pozici Trumpovy administrativy vůči Moskvě.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1225

Diskuse

Obsah vydání | 21. 1. 2025