17. 2. 2025
Podle Pařížské dohody o změně klimatu z roku 2015 se lidstvo snaží snížit emise skleníkových plynů a udržet oteplování planety na maximálně 1,5°C nad předindustriálním průměrem. V roce 2024 teploty na Zemi tuto hranici překonaly.
To nestačilo k tomu, aby byl pařížský práh prohlášen za překročený, protože teplotní cíle podle dohody se měří na několik desetiletí, nikoli na krátké výkyvy nad hranicí 1,5 °C.
Ale tyto dvě právě zveřejněné studie používají jiné měřítko. Obě zkoumaly historická klimatická data, aby určily, zda velmi horké roky v nedávné minulosti byly známkou toho, že budoucí dlouhodobý práh oteplování bude překročen.
Odpověď byla znepokojivé ano. Vědci tvrdí, že rekordně horký rok 2024 naznačuje, že Země překračuje limit 1,5 °C, za kterým vědci předpovídají katastrofální poškození přírodních systémů, které podporují život na Zemi.
Klimatické organizace po celém světě se shodují, že loňský rok byl nejteplejší v historii. Globální průměrná teplota v roce 2024 byla asi o 1,6 °C vyšší než průměrné teploty na konci 19. století, než lidé začali spalovat fosilní paliva ve velkém.
Země také nedávno zažila jednotlivé dny a měsíce nad hranicí oteplení o 1,5 °C.
Globální teplota se však rok od roku mění. Například teplotní nárůst v roce 2024, i když byl z velké části způsoben změnou klimatu, byl také způsoben přirozeným vzorcem El Niño na začátku roku. Tento vzorec se prozatím rozptýlil a rok 2025 má být podle předpovědi o něco chladnější.
Tyto meziroční výkyvy znamenají, že klimatologové nepovažují ani jeden rok překračující hranici 1,5 °C za nesplnění Pařížské dohody.
Nové studie publikované v časopise Nature Climate Change však naznačují, že i jediný měsíc nebo rok při globálním oteplení o 1,5 °C může znamenat, že Země vstupuje do dlouhodobého překročení této životně důležité hranice.
Studie byly provedeny nezávisle výzkumníky v Evropě a Kanadě. Zabývaly se stejnou základní otázkou: je rok nad 1,5°C globálním oteplením varovným signálem, že již překračujeme práh Pařížské dohody?
Obě studie použily k řešení této otázky pozorování a simulace klimatických modelů, s mírně odlišnými přístupy.
V evropském dokumentu se vědci zaměřili na historické trendy oteplování. Zjistili, že když průměrná teplota Země dosáhla určité hranice, následující dvacetileté období také dosáhlo této hranice.
Tento vzorec naznačuje, že vzhledem k tomu, že Země dosáhla v loňském roce oteplení o 1,5 °C, mohli jsme vstoupit do dvacetiletého období oteplování, kdy průměrné teploty také dosáhnou 1,5 °C.
Kanadský dokument zahrnoval údaje z měsíce na měsíc. Červen loňského roku byl 12. po sobě jdoucím měsícem s teplotami nad úrovní oteplení o 1,5 °C. Výzkumník zjistil, že 12 po sobě jdoucích měsíců nad klimatickou hranicí naznačuje, že prahové hodnoty bude dosaženo v dlouhodobém horizontu.
Obě studie také ukazují, že i když se s přísným snižováním emisí začne nyní, Země stále pravděpodobně překročí práh 1,5 °C.
Vzhledem k těmto zjištěním je zásadní, co lidstvo udělá dál.
Klimatologové po desetiletí varovali, že spalováním fosilních paliv pro výrobu energie se uvolňuje oxid uhličitý a další plyny, které oteplují planetu.
Emise skleníkových plynů lidstva se však nadále zvyšují. Od roku 1990, kdy Mezivládní panel pro změnu klimatu vydal svou první zprávu, vzrostly roční světové emise oxidu uhličitého asi o 50 %.
Jednoduše řečeno, nepohybujeme se ani správným směrem, natož požadovaným tempem.
Věda ukazuje, že emise skleníkových plynů musí dosáhnout čisté nuly, aby se zastavilo globální oteplování. I tak se budou některé aspekty klimatu měnit po mnoho staletí, protože některé regionální oteplování, zejména v oceánech, je již pevně zablokované a nevratné.
Pokud Země skutečně překročila hranici 1,5 °C a lidstvo se chce znovu dostat pod tuto hranici, budeme muset planetu ochladit dosažením "čistých negativních emisí" – tedy odstraněním více skleníkových plynů z atmosféry, než vypustíme. To by byl velmi náročný úkol.
Škodlivé dopady změny klimatu jsou již pociťovány po celém světě. Škody budou ještě horší pro budoucí generace.
Austrálie již od roku 1910 zažila oteplení v průměru o 1,5 °C.
Naše jedinečné ekosystémy, jako je Velký bariérový útes, již trpí kvůli tomuto oteplování. Naše oceány jsou teplejší a moře stoupají, narážejí na naše pobřeží a ohrožují mořský život.
Požáry a extrémní počasí, zejména vlny veder, jsou stále častější a závažnější. To vytváří tlak na přírodu, společnost a naše hospodářství.
Uprostřed temnoty se však objevují známky pokroku.
Po celém světě roste výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů. Spotřeba fosilních paliv v mnoha zemích klesla. Technologický vývoj zpomaluje růst emisí ve znečišťujících průmyslových odvětvích, jako je letectví a stavebnictví.
Je však zřejmé, že je třeba udělat ještě mnoho práce.
Tyto studie jsou střízlivou připomínkou toho, jak dalece lidstvo zaostává v boji proti klimatickým změnám.
Ukazují, že se musíme naléhavě přizpůsobit dalšímu globálnímu oteplování. Mezi souborem potřebných změn je i to, že bohatší země musí podpořit chudší země, které ponesou nejvážnější klimatické škody. I když v tomto ohledu bylo dosaženo určitého pokroku, je zapotřebí mnohem více.
Zásadní posun je zapotřebí také k dekarbonizaci našich společností a ekonomik. Stále existuje prostor pro naději, ale nesmíme odkládat akci. Jinak bude lidstvo dál oteplovat planetu a způsobovat další škody.
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse