
Tanky místo aut. Vojenskoprůmyslový komplex nahrazuje automobilový průmysl jako hlavní motor německé ekonomiky
7. 3. 2025
Po 2. světové válce Spojenci zlikvidovali německý letecký průmysl a mnoho špičkových inženýrů a vývojářů, kteří přišli o práci, se věnovalo výrobě automobilů. Tato změna činnosti byla jedním z hlavních faktorů, které zajistily transformaci německého automobilového průmyslu ve světového lídra. Po třech desetiletích míru po skončení studené války je obranný sektor země v záloze. Po třech letech války na Ukrajině a na pozadí toho, že nová americká administrativa upustila od úsilí o zajištění evropské bezpečnosti, však začal opačný proces. Německý vojenskoprůmyslový komplex přebírá štafetu od automobilového sektoru, který je silně exportně orientovaný, utrpěl zpomalením čínské ekonomiky a prohrál s čínskými konkurenty na trhu s elektrickými vozidly. Na pozadí prvního rozhodnutí Volkswagenu po 80 poválečných letech zrušit pracovní místa v Německu se výrobci tanků, radarů a dalších typů zbraní připravují na nové oživení ekonomiky země.
Rheinmetall, největší německá obranná společnost, minulý týden uvedla, že mění účel dvou továren na automobilové díly; začnou vyrábět zbraně. Společnost Hensoldt, která vyrábí radarové systémy TRML-4D používané Ukrajinou ve válce s Ruskem, jedná o přijetí asi 200 pracovníků od hlavních dodavatelů automobilových dílů Bosch a Continental. Rheinmetall chce také převést přibližně 100 zaměstnanců ze společnosti Continental. "Potíže v automobilovém průmyslu se ukázaly být pro nás přínosem," řekl agentuře Reuters generální ředitel společnosti Hensoldt Oliver Dörre s tím, že další investice by více než zdvojnásobily roční výrobu radarů na 25-30 kusů. "Musíme považovat obranný průmysl za motor německé ekonomiky, bude hrát významnější roli než dříve."
Německý HDP se v letech 2023-2024 snížil a od roku 2019 se příliš nezměnil, zatímco pokles průmyslové výroby činil podle Federace německého průmyslu 11 % oproti úrovni před pandemií. Volkswagen plánuje do roku 2030 zrušit 35 000 pracovních míst v Německu a snížit výrobu o více než 700 000 vozů ročně. Společnost Continental chce do konce roku vyčlenit problémovou automobilovou divizi do samostatné společnosti.
Podle Kielského institutu pro světovou ekonomiku by HDP EU mohl růst o dalších 0,9-1,5 % ročně, pokud EU zvýší výdaje na obranu ze současných 2 % na 3,5 % HDP. Navíc pro Německo s jeho rozvinutou průmyslovou infrastrukturou budou tempa růstu na horní hranici tohoto rozpětí, podle Johannese Bindera, ekonoma institutu: "Ve střednědobém až dlouhodobém horizontu, a to je doloženo zejména americkou ekonomickou historií, mohou takové vojenské výdaje přinést významné výhody z hlediska produktivity, efektů přelévání a technologického pokroku."
Využití volných kapacit v automobilovém průmyslu pomůže zachovat stávající výrobní infrastrukturu v Německu a zvýšit výrobu vojenského vybavení, věří Dörre.
Friedrich Merz, který se brzy stane německým kancléřem, ihned po vítězství své strany ve volbách 23. února zahájil jednání o vytvoření koalice a vytvoření fondu ve výši 200 miliard eur, který by investoval do ozbrojených sil s cílem čelit ruské agresi, vytvořit evropský obranný systém nezávislý na Spojených státech a podpořit Ukrajinu. Tak výrazné zvýšení výdajů je však nemožné bez odstranění ústavního limitu pro zadlužování: nyní by rozpočty spolkové vlády a spolkových zemí měly být v zásadě vyrovnané, půjčky nesmí překročit 0,35 % HDP ročně.
V úterý večer se Merz dohodl se sociálními demokraty, kteří stále vedou vládu, ale očekává se, že budou součástí jeho budoucí koalice, že tuto situaci změní. Příští týden předloží Bundestagu návrh zákona, který navrhne, že výdaje na obranu nad 1 % HDP nebudou podléhat dluhovému stropu. Kromě toho bude navržena další ústavní změna s cílem vytvořit fond ve výši 500 miliard eur pro investice do německé infrastruktury v průběhu 10 let.
"Evropa potřebuje posílit svou obranu," řekl Merz. "Po opcích, které americká vláda nedávno učinila, nelze již nadále odkládat nezbytná rozhodnutí, zejména pokud jde o spolkový rozpočet."
George Saravelos, ředitel strategie pro globální měnové trhy v Deutsche Bank, toto rozhodnutí uvítal:
"Lídři nové koalice představili plán na největší a nejrychlejší změny v rozpočtové politice v historii Německa od znovusjednocení Německa. Předčila naše nejoptimističtější očekávání."
Reuters uvádí další příklady toku obchodní aktivity z automobilového sektoru do obranného sektoru:
Společnost ZF Friedrichshafen, která prochází restrukturalizací v rámci konkurzního řízení, které by mohlo vést k uzavření továren v Německu, jedná o přesunu pracovníků do zbrojařských podniků.
Výrobce tankových převodovek Renk, který je většinově vlastněn Volkswagenem, uvedl, že se v poslední době poohlíží po automobilovém sektoru s úmyslem rozšířit výrobní kapacity.
Německofrancouzský dodavatel obranných systémů KNDS nedávno koupil tramvajový závod od francouzského Alstomu, kde plánuje vyrábět tanky Leopard 2 a bojová vozidla pěchoty Puma.
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse