Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Šokující: Kvůli mému postižení mě spoluobčané nemají rádi

14. 3. 2025

čas čtení 4 minuty

Omlouvám se že obtěžuji, ale už nevím, na koho se obrátit s prosbou o pomoc.

Neuvádějte, prosím, mé jméno, příjmení ani iniciály. Nechci přijít u nás na malém městě do řečí. Kvůli postižení mě spoluobčani nemají rádi. Děkuju.

Od roku 2004 trpím spastickou kvadruparézou. Od roku 2006 jsem trvale na invalidním vozíku, na kterém se neuvezu a jsem neschopna trvalého pracovního zatížení. Snadno se unavím a potřebuji pomoci s úkony sebeobsluhy, mobility.

Více jak deset let jsem opakovaně podávala žádost o invalidní důchod, který mi byl přiznán až v roce 2019 ve 3. stupni, bohužel ne se zpětnou platností, tím pádem pobírám měsíčně pouze 6 747,-.

Byl mi přiznán díky tomu, že mi se žádostí o něj pomohla MUDr. Jana Süsová z Jedličkova ústavu, kde jsem bydlela během studia.

V současné době bydlím s rodiči.

Můj tehdejší neurolog MUDr. Jiří Kára mi vždy, když jsem ho prosila o zprávu ohledně invalidního důchodu nebo průkazu ZTP, řekl, že je to jen o penězích, a pokud rodiče mají málo, tak ať si najdou jinou práci a že toto nebudu potřebovat, když budou mít více peněz.

Poslední kapka, proč jsem od něj odešla, byla ta, že jsem si opět žádala o zpětné uznání, a on mi zavolal, že pokud se k němu nedostavím, tak o důchod přijdu úplně.

Bohužel v té době vypukla coronakrize a tím pádem jsem se k němu nedostala a loni v květnu bylo rozhodnuto o nepřiznání v mé nepřítomnosti a bez možnosti dodat nové zprávy.

Odvolala jsem tedy k soudu, který proběhl 7.6.2021 a bylo rozhodnuto, že se žaloba zamítá.

Bohužel mám lékařské zprávy až od roku 2005.

Moje dnes již bývalá praktická lékařka MUDr. Milena Staňková, které byla podle sdělení Krajského soudu v Českých Budějovicích odejmuta lékařská licence moje lékařské zprávy neodevzdala krajskému úřadu Jihočeského kraje ani novému lékaři.

Soudce se vůbec nezabýval tím, že v lékařské zprávě je uvedeno, že jsem od roku 2006 na vozíku.

Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí mi navíc změnila stupeň invalidity ze 70% na dolní hranici druhého stupně, přitom se můj stav nezlepšil.

Argumentovali tím, že studuji normálně a vůbec nehleděli na to, že bakalářské studium jsem dělala 6 let a měla jsem individuální studijní plán, nestíhala jsem si psát zápisy, protože píšu pouze dvěma prsty a pouze na počítači, využívala jsem studijní asistenci a měla jsem povolené vyšší absence i příležitostnou individuální výuku.

Našla jsem si novou neuroložku místo doktora Káry a MUDr. Jana Motičková ve svých zprávách jasně uvádí, že mám spastickou kvadruparézu od roku 2004 a od roku 2006 jsem na vozíku.

Nemoc se skokově zhoršuje, beru silné léky na bolest zad, mám problémy s pamětí, orientaci, nevydržím dlouho sedět, rychle a snadno se unavím.

Nepostarám se o sebe, a přesto mám příspěvek na péči jen druhý stupeň.

Naštěstí se mi podařilo vrátit zpět 3. stupeň invalidního důchodu ale opět bez zpětné platnosti.

Finančně mě musí hodně podporovat rodiče se kterými bydlím, protože jinak bych se sama neuživila.

Otec je ve starobním důchodu a máma po třech mozkových mrtvicích v invalidním důchodu druhého stupně s tím, že vzhledem k výši předcházejících výdělků je nízký.

Ani před onemocněním neměla moc vysoký plat. Kvůli nedostatku příjmů jsme se již několikrát dostali do finančních potíží.

Mám důkaz, že jsem dvakrát ze zdravotních důvodů přerušila a nakonec ukončila studium na střední škole, čímž vznikl nárok na invalidní důchod z mládí nebo ochranný výpočet.