O pochlebovačích Trumpovi

28. 4. 2025

čas čtení 5 minut
Obrázek: Muž s penězi  a lichotníci, Pieter Breughel mladší, Leiden Collection

Na jaře roku 1937 se Joseph Stalin rozhodl, že má dost všech lichotek. Zvláštní telegram moskevského korespondenta Harolda Dennyho tvořil základ článku v The New York Times z 29. března s titulkem „STALIN ZAKAZUJE PŘEHNANOU CHVÁLU: Potlačuje lichotky vůči sobě a všem ostatním sovětským vůdcům jako ‚samolibé‘“, píše David Aaronovich.

Sovětský diktátor byl tehdy v plném režimu čistek a jeho projev před ústředním výborem komunistické strany na toto téma přišel v přestávce mezi dvěma velkými procesy – jedním veřejným a druhým tajným. První byl namířen proti bývalým vysokým stoupencům Lva Trockého a druhý se zbavil nejvyššího vedení Rudé armády. Lze si tedy představit zmatek, který projev generálního tajemníka vyvolal mezi loajálními lichotníky. Co dělat? Pokud byste najednou přestali říkat, že Stalin je slunce, kolem kterého se točí nový svět dělníků, bylo by to znamením poslušnosti nebo odpadlictví? A měli byste nyní přidat nadměrné Stalinovy obdivovatele na seznam lidí, které je třeba nahlásit úřadům?

 
Do roku 1937 již Stalin nechal pojmenovat po sobě čtyři sovětská města, navíc významnou horu v Tádžikistánu a nesčetné kolektivní farmy a továrny na traktory (a pokud si myslíte, že to bylo špatné, pomyslete na občany Permu, kteří zjistili, že jejich představitelé podali petici za přejmenování města na počest aparátčíka aparátčíků Vjačeslava Molotova), takže to možná považoval za dostatečné pro budoucí generace.
   
„Nejvýznamnější ekonomická strategie“

Tuto řeč mi připomněly nedávné události ve Spojených státech. Letos 28. ledna předložila poslankyně Floridy Anna Paulina Luna, která je ve svém prvním funkčním období, návrh usnesení Sněmovny reprezentantů č. 792, „Aby ministr vnitra zajistil vytesání postavy prezidenta Donalda J. Trumpa na Mount Rushmore National Memorial“. V pořadu Fox News My View With Lara Trump řekl ministr vnitra Doug Burgum moderátorce, že tam nahoře určitě je místo pro jejího tchána.

O pět dní dříve předložil další nováček v Kongresu, poslankyně Addison McDowell ze Severní Karolíny, rezoluci „o přejmenování mezinárodního letiště Washington Dulles na mezinárodní letiště Donalda J. Trumpa“. Ve své tiskové zprávě McDowellová vysvětlila, že je to „jediné správné řešení“, protože „do zlatého věku Ameriky jsme vstoupili především díky vedení prezidenta Trumpa“. Jeden z několika spolupředkladatelů návrhu zákona, kongresman Guy Reschenthaler z Pensylvánie, doufal, že takový krok „utvrdí (Trumpův) status v hlavním městě naší země jako neohroženého vrchního velitele, mimořádného vůdce a neúnavného bojovníka za americký lid“.
  
Přibližně ve stejnou dobu, kdy jejich kolega Brandon Gill z Texasu předložil návrh zákona s názvem Golden Age Act of 2025, který stanoví, že na stodolarové bankovce bude vyobrazen Trump, se republikánka Claudia Tenney z New Yorku pokusila učinit Trumpovo narozeniny federálním svátkem, protože je „zakladatelem zlatého věku Ameriky“.

10. dubna v televizním přenosu z jednání Trumpovy vlády obešel Trump stůl a přednesl údajně situační zprávy, které se však proměnily v sérii přehnaných slibů o tom, čeho bude brzy dosaženo díky Trumpovým zázračným schopnostem. Ministr obchodu Howard Lutnick popsal frontu neupřesněných zemí, které usilují o nekonkretizované dohody a „přišly s nabídkami, které by nikdy, nikdy nepředložily, nebýt kroků, které podnikl prezident, když požadoval, aby lidé zacházeli se Spojenými státy s respektem“. Generální prokurátorka Pam Bondi řekla Trumpovi: „Byl jste zvolen drtivou většinou. Američané chtějí, abyste byl prezidentem kvůli vašemu programu, a soudy rozhodly, že máte pravomoc rozhodovat o tom, jak budou utraceny peníze této země. To je to, co američtí občané chtěli, a to je to, co dostanou.“ A tak dále. Trump seděl spokojeně, tiše, s malým úsměvem na rtech, a samolibě přijímal to, o čem už věděl, že mu náleží.

O několik dní později Stephen Miller, zástupce šéfa politiky a skutečná hlava Bílého domu, informoval všechny, kteří byli svědky fiaska Trumpova projevu k Dni osvobození o clech, že „byli jste svědky největší ekonomické strategie amerického prezidenta v historii“.

Trumpova cla k „Dni osvobození“ by mohla...

Topí se v hnoji


Historie a literatura nejsou milosrdné k lichotníkům ani k těm, kterým se lichotí – pokud tedy jako Knut odmítají přehnanou chválu. Snažím se vzpomenout na jediný případ z beletrie nebo historiografie, kdy se lichotník stal hrdinou nebo kdy moudrý vládce udělal něco jiného, než že lichotníka propustil...

0
Vytisknout
584

Diskuse

Obsah vydání | 28. 4. 2025