Desítky tisíc cestujících ovlivněny systematickou kampaní s cílem přenést válku do života běžných Rusů

Minulé pondělí brzy ráno dorazil Vladimir Ševčuk (38) s manželkou a dvěma dětmi na letiště Šeremetěvo v Moskvě, s kufry plnými plážového oblečení, připraveni odletět na dlouho plánovanou letní dovolenou do Antalye v Turecku. Stejně jako desítky tisíc dalších Moskvičanů doufali, že uniknou horku velkoměsta, než se terminálem rozeznělo oznámení: všechny lety pozastaveny.

Strávili celý den – a noc – spánkem na betonové podlaze letiště a čekáním na nové informace. Teprve následující ráno se dozvěděli, že jejich let byl přesunut na pozdější termín v týdnu.

„Šetřili jsme na tuhle dovolenou celý rok,“ řekl Ševčuk. „Hotel a půjčení auta nám nikdo neproplatí a prostě si to nemůžeme přeplánovat.“

Desítky tisíc cestujících jako Ševčuk v posledních týdnech zažily chaos, protože ukrajinské drony opakovaně narušují vzdušný prostor nad Moskvou. Z původně ojedinělých incidentů se vyvinula systematická kampaň, jejímž cílem je přenést válku do každodenního života běžných Rusů – těch, kteří jinak zažívají konflikt pouze prostřednictvím televizní obrazovky.

Jejich nepříjemnosti zjevně blednou ve srovnání s každodenní realitou ukrajinských civilistů, kteří žijí pod neustálou hrozbou smrtících raket a útoků dronů. Ale pro mnoho Rusů – kteří byli dosud chráněni před přímými důsledky Putinovy invaze na Ukrajinu v roce 2022 – může jít o nejviditelnější projev války v jejich životech.

Ačkoliv jen málo dronů skutečně prorazí těžce chráněnou protivzdušnou obranu Moskvy, jejich nízká cena v porovnání s vyvolaným chaosem z nich činí efektivní nástroj k narušení vnímání ruské stability.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už se nesnaží přesvědčovat běžné Rusy, aby válce odporovali. Místo toho se strategie Kyjeva zdá být zaměřená na to, aby cena za pokračující agresi nebyla přehlédnutelná – nejen kvůli rakvím vracejícím se z fronty, ale i kvůli rostoucím narušením běžného života.

Ukrajinské úřady se zatím k této taktice formálně nevyjádřily, ale opakovaně zdůrazňují, že život v Rusku by neměl zůstávat pohodlný, zatímco většina populace nadále válku podporuje.

A tato taktika začíná nést ovoce: pravidelné uzavírky letišť a zrušené dovolené se staly hlavním tématem veřejné debaty v Rusku – a rostoucím zdrojem frustrace.

Kromě osobních příběhů o zrušených dovolených a zmařených pracovních cestách je zde také skutečná a rostoucí ekonomická zátěž pro ruské letectví, již tak oslabené západními sankcemi.

Během nejvážnější vlny narušení letecké dopravy, 6.–7. července, zrušily letecké společnosti po celé zemi 485 letů a dalších 1 900 zpozdily, uvedl ruský federální úřad pro leteckou dopravu. Bylo vydáno více než 43 000 vrácených letenek, 94 000 cestujících bylo ubytováno v hotelech a rozdáno více než 350 000 stravenek na jídlo a pití.

„Nejde jen o nepříjemnost. Drony zcela narušují naši provozní činnost,“ uvedl vysoký manažer jednoho z hlavních moskevských letišť, který si přál zůstat v anonymitě. „Takhle to dál nejde,“ dodal.

Chaos v letectví zřejmě upoutal pozornost i nejvyššího vedení země. Na začátku měsíce Putin odvolal ministra dopravy – bez jakéhokoli oficiálního vysvětlení. Rizika, která pro Rusko plynou z ponechání vzdušného prostoru otevřeného, jsou přitom značná.

V prosinci loňského roku zemřelo 38 lidí, když ruská protivzdušná obrana omylem sestřelila letadlo společnosti Azerbaijan Airlines, které havarovalo v Kazachstánu při pokusu zachytit ukrajinský dron mířící na letiště v Grozném. Incident způsobil bezprecedentní diplomatickou roztržku s Ázerbájdžánem.

Ruská letiště se začínají připravovat na to, že chaos se stane trvalou realitou. Na letišti Šeremetěvo, nejvytíženějším v zemi, byli zaměstnanci minulý týden zachyceni na videu, jak rozdávají matrace uvázlým cestujícím.

Několik hlavních mezinárodních dopravců, kteří nadále létají do Ruska – včetně Turkish Airlines a Emirates – údajně začalo upravit své letové řády kvůli častějším uzavírkám vzdušného prostoru.

Pro Vladimira Ševčuka však toto narušení nijak neotřáslo jeho podporou války na Ukrajině. „Čím dřív Ukrajinu ukončíme, tím lépe,“ řekl.

Na otázku, zda ho tato zkušenost přiměla zamyslet se nad každodenním utrpením a bombardováním, které zažívají ukrajinští civilisté, pokrčil rameny:

„To není můj problém. Proč by měl být náš život tímto ovlivněn?“