28. 7. 2025 / Bohumil Kartous
Loni na jaře jsem mluvil s jedním diplomatem dobře obeznámeným se situací v arabském světě. Už tehdy Izrael jednal vůči civilním obyvatelům Gazy a Západního břehu bezohledně, armáda i osadníci na civilisty pravidelně útočili. Bavili jsme se o pozici Egypta a o hypotetické možnosti, že by Palestinci mohli být přesídleni, protože izraelský záměr na “vyčištění” území od Palestinců začínal být stále více zřejmý. “V žádném případě,” odmítl rezolutně takovou možnost. Proč? Protože situace v Egyptě je sice na první pohled stabilizovaná, ale tato stabilita je tak křehká, že při představě o příchodu desítek nebo stovek tisíc Palestinců je pro autoritářský režim, který drží klid v zemi jen díky nasazení armády skutečně na každém kroku, zcela nepřijatelná. “Egyptská vláda za žádných okolností nepřistoupí na to, aby se na území země přemístili potenciálně zradikalizovaní Palestinci, kteří velmi rychle podnítí k aktivitě relativně klidné radikální kruhy v egyptské společnosti,” říkal mi tehdy. Není to jen Egypt, je to jakákoliv další chudá arabská země, která by potenciálně mohla arabské obyvatelstvo Gazy přijmout. Neudělá to ale ani žádná bohatá arabská země, všechny si střeží svou ropnou exkluzivitu. Neudělá to žádná evropské země, neudělá to USA, neudělá to nikdo další, protože všude je imigrace tématem, které je i v mnohem subtilnější podobě předmětem hysterie. Neudělá to nikdo. Takže kam ta hladovějící masa lidí odejde, když je nikdo nepřijme? Odpověď je jednoduchá, nikam. Zůstanou, kde jsou, ale v podmínkách, ve kterých se žít nedá. Současný teror, v němž civilní obyvatelé Gazy žijí, zcela nutně povede k zesílení radikálních postojů Palestinců vůči Izraeli. Každý už má statisticky v rodině někoho, kdo zemřel, to strádání přeživších vidí dnešní mladí na vlastní oči a zažívají to také. (Pozn. red. I když v četných reportážích z Gazy v západních televizích Palestinci nevyjadřují nenávist vůči Izraelcům. Jsou to reportáže o civilistech, kteří často mají o ostře kritický přístup i k Hamásu. To samozřejmě nevylučuje, že zradikalizovaní Palestinci izraelským vražděním mohou existovat. Jak asi bude reagovat desetiletý kluk, jemuž Izraelci vyvraždili rodiče i sourozence?) Samozřejmě, že budou radikální, což bude vyvolávat další konflikty a bude opět záminkou k dalšímu teroru (na obou stranách). Ale Izrael tentorkát neponechává nic náhodě. Současná vláda Izraele se rozhodla, že tohle bude chtít dovést do konce, ať už bude trvat jakkoliv dlouho, ať už lidé v Gaze zemřou v přímém nebo nepřímém důsledku války. A plán B rozhodně nemá. Z článku The Washington Post o dopadech dlouhého hladovění na zdraví a další život dětí: Co všechno způsobí dlouhodobé hladovění dětí? Lidé získávají energii především přeměnou sacharidů na glukózu, která se zpracovává v játrech a poté se distribuuje po celém těle, zejména do mozku. Po vyčerpání zásob glukózy začíná tělo získávat energii z tuků. Pokud však tělo nedostává dostatečnou výživu, začne spalovat bílkoviny ze svalů, aby získalo energii. Nakonec už není schopno dodávat nezbytné živiny životně důležitým orgánům a tkáním. U dětí k tomu dochází rychleji, protože mají menší zásoby a potřebují více energie k růstu. V důsledku toho se svaly začínají zmenšovat a orgány přestávají správně fungovat; tělo ztrácí schopnost regulovat teplotu; kůže bledne a dásně mohou začít krvácet. Imunitní systém ztrácí schopnost hojit rány a bojovat s infekcemi, například těmi, které způsobují průjem – ten pak může vytvořit začarovaný kruh, který tělo ještě více zbavuje živin. Jedním z prvních systémů, které přestávají fungovat, je trávicí soustava – dochází ke snížení tvorby žaludeční kyseliny, chronickému zánětu, zmenšení žaludku a ztrátě chuti k jídlu. Pokud se potrava opět stane dostupnou, musí být zaváděna postupně, ideálně v nemocničním prostředí. Srdce se zmenšuje, což snižuje průtok krve, zpomaluje srdeční tep a snižuje krevní tlak. Nakonec může dojít k selhání srdce. Dýchání se zpomaluje a kapacita plic klesá. Nakonec může selhat i dýchací soustava. Jakmile je mozek zbaven energie a nezbytných živin, nastupuje apatie, vyčerpání a podrážděnost. Děti potřebují k vývoji mozku více energie než dospělí, což je činí vůči nedostatku živin zranitelnějšími. Tento nedostatek může později negativně ovlivnit jejich schopnost učit se. Mikroživiny jsou zásadní pro vývoj. Například bez dostatečného množství vitaminu A — který se nachází ve vejcích, rybách a zelenině — hrozí dětem v Gaze riziko zhoršeného zraku. Nedostatek zinku ztěžuje dětem přibírání na váze. Nedostatečný přísun železa, které se nejlépe vstřebává z masa, ubírá energii a ovlivňuje schopnost soustředění. Děti, které nekonzumují mikroživiny, si vyvinou oslabený imunitní systém, což je činí náchylnějšími k infekcím, které mohou způsobit průjem, zápal plic a horečky. Podvýživa může mít také dlouhodobý dopad na tělesný růst a jeho zpomalení. Lékaři a odborníci na výživu říkají, že děti, které přežijí nedostatek výživy — spolu s neustálým bombardováním, infekčními nemocemi a psychickým traumatem — jsou často odsouzeny k celoživotním zdravotním potížím. Podvýživa je může připravit o schopnost plně rozvinout svůj mozek i tělo. Mnohé z nich budou v důsledku toho menšího vzrůstu a fyzicky slabší. „V tom nejjednodušším smyslu — pokud máte narušenou výživu a růst, mozek přestává růst,“ říká Zulfiqar Bhutta, lékař a předseda oddělení globálního zdraví dětí v nemocnici pro nemocné děti v Torontu. 80 % těch, kdo v Gaze zemřeli na hladovění, jsou podle UNICEF děti. Děti, které přežijí jako kojenci, čelí vážným rizikům spojeným s podvýživou. Jak hladomor sílí, hrůzy společenského rozkladu — kdy rodiče musejí činit rozhodnutí, koho ještě nakrmit nebo co pro přežití prodat — jen tak nezmizí, ani kdyby válka okamžitě skončila, říká Alex de Waal, výkonný ředitel World Peace Foundation na Tuftsově univerzitě a autor knihy Mass Starvation: The History and Future of Famine (Masový hladomor: Dějiny a budoucnost hladovění). „Na rozdíl od střelby nebo bombardování, kde umírání končí, když skončí zabíjení, hlad nezmizí. Umírání bude dál pokračovat,“ řekl de Waal. „Hladomor během takové války je masakr v přímém přenosu, jen zpomalený.“ Pozn.: Autor je zastáncem práva Izraele na suverenitu a obranu vlastních zájmů. Je zásadně proti jakýmkoliv projevům antisemitismu.
Diskuse