Guardian nemá hysterický strach z Babiše
2. 10. 2025
Bývalý populistický premiér Andrej Babiš se několik dní před volbami chystá na triumfální návrat, píše z Prahy pro Guardian Jon Henley, Obdobný materiál z pera Roba Camerona, reportéra pražského rozhlasu, publikovala také BBC
Je to praktický workoholik se známými neotesanými způsoby; miliardář, bývalý komunista a bývalý premiér, který se označuje za „trumpistu“, obdivuje Viktora Orbána a svou politickou kariéru strávil bojem proti obviněním ze střetu zájmů.
Po čtyřech letech v opozici se 71letý Andrej Babiš, sedmý nejbohatší muž České republiky s čistým jměním odhadovaným časopisem Forbes na 3,9 miliardy dolarů, chystá na triumfální návrat, jeho strana má v průzkumech veřejného mínění náskok 10 bodů a její předpokládaný podíl hlasů přesahuje 30 %.
„Chci vrátit správu státu do normálu,“ řekl nedávno Babiš, polarizující lídr, jehož předchozí premiérství v letech 2017 až 2021 vyvolalo masové protesty. „Lidé věděli, že jsme dosáhli výsledků. Spravovali jsme zemi jako firmu.“
Kritiky a pozorovatele doma i v zahraničí však znepokojuje, kam ho jeho populistické sliby, které se snaží uspokojit všechny, nyní zavedou; zda jeho druhé funkční období, podobně jako u amerického prezidenta, jehož styl (pokud ne politiku) tak oceňuje, může jeho první funkční období učinit nevýrazným.
„Určitě to vypadá, že vyhraje. Doufáme jen, že nebude schopen sestavit vládu,“ řekla Venuše Rýdlová (68), volička z pražských Modřan, kterou Babišovy sliby snížit daně, omezit ceny energií a snížit věk odchodu do důchodu nepřesvědčily.
Její manžel Rudolf (70) souhlasil. „Babišovi nevěříme a nedůvěřujeme mu,“ řekl. „Je to populista a jde mu jen o sebe. Ukázal to, když byl naposledy ve vládě – proč by to mělo být tentokrát jiné? Byl by pro zemi špatný.“
Pokud však máme věřit průzkumům, mnoho lidí jejich pesimismus nesdílí. Jan, 76letý bývalý majitel malé firmy, který žije asi 100 km daleko v severních Čechách, je jedním z nich. „Dělá věci pro obyčejné lidi,“ řekl. „Snaží se pro nás: minule zvýšil důchody a snížil jízdné.“
Babiš „není vůbec arogantní ani namyšlený“, dodal Jan. „Setkal jsem se s ním. Dodržuje své sliby. A líbí se mi, že se obklopuje kompetentními lidmi.“ Vladimir Tykvart (72) souhlasil, že kritici se v favoritu voleb mýlili.
„Není proruský – to je nesmysl,“ řekl Tykvart. „Už byl premiérem a nesnažil se, abychom byli jako Rusko, Slovensko nebo Maďarsko. A ani na okamžik nevěřím, že by nás vedl pryč z EU nebo NATO.“
Kam by však zemi vedl, není jasné. Babiš, jehož bohatství pochází z rozsáhlého impéria zemědělských, potravinářských a hnojivářských firem, založil v roce 2011 stranu Akce nespokojených občanů (ANO).
Tehdy se jednalo o centristické protikorupční hnutí. Od té doby se posunulo doleva, aby získalo zklamané, hlavně starší sociální demokraty, často v chudších venkovských oblastech, a poté radikálně doprava, aby získalo rostoucí konzervativní voliče.
ANO, které bylo během svého předchozího mandátu součástí proevropské liberální skupiny v Evropském parlamentu, nyní zasedá ve skupině Patrioti pro Evropu, která sdružuje nejvíce pravicové a populistické strany EU, včetně Národního shromáždění (RN) Marine Le Penové, Ligy Mattea Salviniho a Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse. Dokonce ji ANO spoluzaložilo.
V některých ohledech se Babiš v této skupině nyní zdá být jako doma: zavázal se bojovat proti migračnímu paktu EU, i když ten Čechy nezavazuje přijímat žadatele o azyl, a proti zelené dohodě bloku, přestože jako český premiér v roce 2019 pomohl Evropské radě ji schválit.
Rovněž prohlásil, že chce ukončit „českou iniciativu“ dodávek granátů na Ukrajinu, což vedlo mnoho pozorovatelů k domněnce, že se připojí k nepohodlné skupině Orbána a slovenského populistického premiéra Roberta Fica, kteří se brání další pomoci Kyjevu.
Jiní si tím nejsou tak jisti. Říkají, že Babišova politika je pragmatická, nikoli ideologická, a že je nepravděpodobné, že by se pustil do vážného sporu s Bruselem, dokud bude země potřebovat fondy EU a jeho podniky budou těžit z členství v bloku.
„Pro Babiše je ideologie vždy jen zástěrkou,“ řekl Jiří Pehe, který v 90. letech vedl politické oddělení bývalého českého prezidenta Václava Havla a nyní je ředitelem New York University v Praze.
„Nemá servítky. Je také velmi dobrý v tom, jak slibovat a jak být ambivalentní ohledně našeho mezinárodního postavení. Nebude ale tak radikální jako Orbán nebo Fico. Bude klást překážky, dělat doma velký rozruch – a pak podepíše.“
Podle Peheho byla touha podnikatele vrátit se k moci právě tímto: „ Vydělal miliardy, chce být důležitý, miluje, když je fotografován se světovými lídry. Nebude vést frontální útok na českou demokracii.“
Jen málo příznivců se zdá být znepokojeno soudním procesem, kterému Babiš čelí za údajný podvod s dotacemi EU ve výši 2 miliony dolarů z roku 2007, kdy údajně vyřadil Čapí hnízdo, farmu a hotelový komplex nedaleko Prahy, ze svého konglomerátu, aby byl způsobilý pro dotaci pro malé podniky.
Babiš, který byl v předchozích dvou procesech dvakrát zproštěn obvinění, vždy popíral jakékoli protiprávní jednání a obvinění označil za politicky motivovaná. Pražský vrchní soud na začátku tohoto roku nejnovější zproštění obvinění zrušil a nařídil nové řízení.
Pehe uvedl, že jakékoli radikální změny v rámci Babiš 2.0 budou brzděny českým Senátem, který bude po několik let ovládán odcházející středopravicovou vládou. Senát může vetovat volební zákon a ústavní změny a musí schvalovat soudce ústavního soudu.
Prezident Petr Pavel, který v roce 2023 porazil Babiše v boji o tuto funkci, se rovněž zavázal, že neschválí žádné ministry, kteří podporují odchod České republiky z EU nebo NATO.
To však neznamená, že vítězství Babiše – za předpokladu, že se mu podaří sestavit vládu, což není samozřejmé – by nemělo žádné důsledky pro českou demokracii. Za prvé, ANO chce zrušit koncesionářské poplatky za veřejnoprávní rozhlas a televizi a převést je pod státní financování.
To by podle jeho kritiků nevyhnutelně ohrozilo redakční nezávislost a zvýšilo zranitelnost vůči politickému tlaku. Strana by se také snažila politizovat jmenování úředníků ve veřejné správě a „zvýšit transparentnost“ financování nevládních organizací.
Taková politika, známá ze Slovenska a Maďarska, je jasným varovným signálem, řekla Bára Stárek z organizace Thanks That We Can, která se zabývá osvětou v oblasti demokracie mezi mladými lidmi.
Většina pozorovatelů se však shoduje, že zatímco Babiš sám možná nechce jít cestou Trumpa, mnoho může záviset na těch, s nimiž vládne.
ANO pravděpodobně nezíská většinu ve 200členném parlamentu a bude potřebovat partnery, buď v rámci formální koalice, nebo v rámci volnějšího dohody o důvěře a podpoře, která podpoří menšinovou vládu – což by podle Martina Buchtíka z výzkumného ústavu Stem Babiš upřednostňoval, „aby nebyl ideologicky svázán“.
Nejsilnější tlak by vyvíjely proruské, krajně pravicové SPD a krajně levicové strany Stačilo!, které obě vedou kampaň s výzvami, aby Česká republika opustila NATO a EU, a také protizelená, protisystémová strana Motoristé. Uzavření jakékoli dohody, formální či neformální, by mohlo trvat týdny nebo dokonce měsíce.
Diskuse