Vance se vyjádřil, že hlasování Knessetu o anexi Západního břehu je „urážkou“, Netanjahu to zastavil

23. 10. 2025

 
Na otázku novinářů ohledně hlasování na konci dvoudenní návštěvy Izraele Vance odpověděl: „Pokud to byl politický trik, pak velmi hloupý, a já osobně to vnímám jako urážku.

Ve čtvrtek odpoledne Ofir Katz, předseda izraelské koaliční vlády, uvedl, že Netanjahu mu dal pokyn, aby nepředkládal návrhy zákonů týkající se anexe, a Netanjahuova kancelář uvedla, že středeční hlasování bylo „záměrnou politickou provokací“, jejímž cílem bylo vyvolat rozkol během Vanceovy návštěvy.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio přistál ve čtvrtek v Izraeli a stal se tak dalším z řady amerických představitelů, kteří navštívili tuto zemi, aby podpořili příměří v Gaze. Jakýkoli plán na rozšíření izraelské svrchovanosti nad okupovaným palestinským územím označil za „potenciální hrozbu pro mírovou dohodu“.“

Washington opakovaně prohlásil, že jakákoli anee Západního břehu by překročila červenou linii. V rozhovoru zveřejněném ve čtvrtek v časopise Time Trump řekl: „To se nestane, protože jsem dal slovo arabským zemím ... Izrael by v takovém případě ztratil veškerou podporu Spojených států.“

Izraelská média označila nepřetržitou přehlídku amerických úředníků, kteří přijíždějí, aby zajistili, že Izrael dodrží svou část křehkého příměří, jako „Bibi-sitting“. Tento termín, využívající Netanjahuovu přezdívku Bibi, odkazuje na starou volební kampaň, kdy se Netanjahu prezentoval jako „Bibi-sitter“, kterému mohou voliči svěřit své děti.

Předběžné schválení návrhů zákonů o anexi uvedlo Netanjahua do rozpaků. Požádal zákonodárce, aby odložili jejich předložení, a když to nevyšlo, vyzval poslance ze své strany Likud, aby se zdrželi hlasování.

Během hlasování propukly v Knesetu výkřiky. Avi Maoz, člen krajně pravicové strany Noam, prohlásil: „Nastal čas uplatnit suverenitu“ a trval na tom, že Izraelci mají povinnost „usadit se na území Izraele“.

Někteří členové Trumpovy administrativy dříve podporovali cíl Izraele připojit Západní břeh. Nálada se však změnila, protože několik arabských a islámských států – jejichž podporu se Washington snaží získat pro financování a personální obsazení poválečné stabilizační síly v Gaze – vyjádřilo silný odpor proti jakékoli anexi. Ve společném prohlášení zveřejněném ve čtvrtek více než tucet muslimských a arabských států odsoudilo návrhy zákonů jako „flagrantní porušení mezinárodního práva“.

Izrael okupuje Západní břeh od roku 1967, kdy jej dobyl od Jordánska v šestidenní válce. Od té doby se postupné izraelské vlády snažily trvale upevnit izraelskou kontrolu nad touto zemí, mimo jiné tím, že prohlásily části území za „státní pozemky“, což brání soukromému palestinskému vlastnictví.

Od útoku Hamásu 7. října 2023, který vyvolal izraelskou ofenzivu v Gaze, krajně pravicová vláda země – nejradikálnější v její historii – urychlila snahy o anexi Západního břehu a schválila desítky nových osad na okupovaných palestinských územích v rámci bezprecedentní expanze.

V srpnu Izrael schválil dlouho odkládaný projekt osady, který by v podstatě oddělil okupovaný Západní břeh od východního Jeruzaléma, rozdělil území na dvě části a dále podkopal naděje na životaschopný palestinský stát.

Stavba v takzvané oblasti E1 byla více než dvě desetiletí zastavena kvůli mezinárodnímu odporu, ale výbor ministerstva obrany dal zelenou pro výstavbu 3 400 domů. Krajně pravicový ministr financí Bezalel Smotrich, který žije v osadě Kedumim na Západním břehu, která je podle mezinárodního práva považována za nelegální, oznámil tyto plány v létě a prohlásil, že samotná myšlenka palestinského státu „je vymazána“.

Souběžně s politickými kroky směřujícími k anexi palestinského území se od začátku války v Gaze výrazně zintenzivnilo násilí osadníků vůči Palestincům.

Podle OSN bylo od 7. října 2023 na okupovaném Západním břehu zabito izraelskými silami nebo osadníky více než 1 000 Palestinců, zatímco další tisíce byly násilně vysídleny v důsledku útoků osadníků, omezení pohybu a demolice domů.

OSN uvádí, že v první polovině roku 2025 došlo k 757 útokům osadníků, které si vyžádaly oběti na životech nebo škody na majetku, což představuje 13% nárůst ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.