Ukrajina si přeje, aby USA zůstaly zapojeny, řekl Zelenskyj po setkání se západními spojenci

24. 10. 2025

 

Ukrajinský vůdce také řekl, že pokud jde o poválečné bezpečnostní záruky pro jeho zemi, „potřebujeme mít Spojené státy“.

Zelenskyj varoval, že „Putin nás chce rozdělit“, a uvedl, že zatímco Trump odmítl schválit dodávku raket Tomahawk, západní země poskytly anglo-francouzské rakety Storm Shadow, následované americkými raketami Atacms.

Byla to narážka na to, že doufá, že Trumpa nakonec přesvědčí, aby poskytl zbraň, o které se domnívá, že by mohla mít dopad na ruský vojensko-průmyslový komplex a mohla změnit uvažování Kremlu o tom, zda vyjednávat o míru.

Britský premiér Keir Starmer dříve na schůzce uvedl, že věří, že „můžeme udělat více v oblasti kapacit, zejména ... kapacit dlouhého doletu“, což naznačuje, že Spojené království chce, aby spojenci Ukrajiny dodali rakety dlouhého doletu a pomohli Kyjevu zasáhnout ruské cíle hluboko za frontovou linií.

Tento týden Ukrajina použila britskou raketu Storm Shadow k bombardování ruského závodu v Brjansku, který vyráběl výbušniny a raketové palivo. USA však dosud odmítly dodat řízené střely Tomahawk, které vyvolaly obavy v Moskvě.

Zelenskyj řekl, že Rusko se snaží způsobit „humanitární katastrofu“ tuto zimu, a dodal: „Jsme vám vděční, že v této situaci nejsme sami – od samého začátku války, ale zejména nyní je to velmi důležité.“

Ukrajinský vůdce předtím navštívil krále Karla ve Windsoru a poté se vydal do Downing Street na osobní schůzku se Starmerem. Poté se oba přesunuli do ministerstva zahraničí na plenární zasedání s evropskými lídry.

Mezi dalšími účastníky, kteří se zasedání zúčastnili osobně, byli Mark Rutte, generální tajemník NATO, Mette Frederiksen, dánská premiérka, a Dick Schoof, nizozemský premiér. Ostatní se zúčastnili online.

Online a osobní setkání se konalo den poté, co se lídři EU nedokázali dohodnout na tom, zda použít zmrazené aktiva ruské centrální banky v hodnotě 140 miliard eur na financování obrany Ukrajiny, zatímco vztahy mezi Trumpem a Zelenským zůstávají napjaté.

Rusko mezitím zintenzivnilo bombardování ukrajinské energetické infrastruktury. V Kyjevě a severním městě Černihiv došlo tento týden k výpadkům elektřiny a vody po cílených útocích, jejichž cílem bylo zlomit odpor veřejnosti uvnitř Ukrajiny.

Před schůzkou Starmer obvinil ruského prezidenta, že chce prodloužit válku, v níž jsou napadáni ukrajinští civilisté. „Od bojiště po globální trhy, zatímco Putin pokračuje v páchání zvěrstev na Ukrajině, musíme zvýšit tlak na Rusko,“ řekl. 

Mezi sedmi lidmi, kteří byli tento týden zabiti, když byla školka v Charkově přímo zasažena ruským bombardováním, byly i dvě děti. Záběry z místa činu ukázaly hasiče zachraňující malé děti z místa, které bylo ještě před několika minutami plné několika desítek dětí.

Evropští lídři doufají, že využijí pomalu se měnící náladu v Bílém domě. Tento týden Trump zrušil plánovaný summit s Putinem v Budapešti a ve středu uvalil sankce na Rosněfť a Lukoil, dvě největší ruské ropné společnosti.

Americký prezident také začal vyzývat k příměří podél stávajících frontových linií a odmítl ruské požadavky na další území na východní Ukrajině jako podmínku pro ukončení bojů. Po napjatém setkání se Zelenským ve Washingtonu před týdnem však odmítl souhlasit s dodávkou řízených střel Tomahawk do Kyjeva.

Ačkoli Británie tvrdí, že chce, aby spojenci zintenzivnili dodávky munice dlouhého doletu, aby Ukrajina mohla navázat na útok na chemickou továrnu, není jasné, jak daleko by Londýn zašel, aby Trumpa povzbudil. S dosahem přes 1500 km by mohly zasáhnout cíle daleko za oficiálním dosahem raket Storm Shadow, který je 250 km>

Británie uvalila na Rosněft a Lukoil sankce v polovině měsíce, ale EU tak neučinila, hlavně proto, že Lukoil dodává ropu do Maďarska a na Slovensko. Místo toho se lídři bloku dohodli na balíčku sankcí, již devatenáctém proti Rusku, který by do začátku roku 2027 postupně zakázal dovoz zkapalněného zemního plynu.