V Německu začali prodávat domácí bunkry

29. 10. 2025

Prototyp o rozloze 16 metrů čtverečních je vyroben z ocelového betonu (druh betonu obsahujícího ocelová vlákna) o tloušťce stěny 20 centimetrů. Uvnitř jsou čtyři rozkládací postele, toaleta, sprchový kout, kuchyňský kout a obrazovka simulující výhled z okna. Osvětlení lze upravit v barvě a jasu. Jak řekl vývojář projektu, šéf BSSD Defense Mario Peide, konstrukce vydrží útoky dronů, miny a dokonce i rakety ráže 107 mm. Při instalaci v hloubce několika metrů je bunkr schopen chránit před následky jaderného výbuchu, pokud epicentrum není blíže než 20 kilometrů.

Cena přístřešku se pohybuje od 50 tisíc eur za základní verzi až po 150 tisíc za plně vybavený model. Výroba trvá cca 70 pracovních dnů. Podle Peida je cílem projektu kromě ochrany změnit vnímání takových staveb: "Chceme ukázat, že bunkr není ponurá betonová krabice, ale moderní prostředek ochrany a klidu."

Rostoucí zájem o taková rozhodnutí se odehrává na pozadí prohlášení evropských zpravodajských služeb o možných agresivních akcích Ruska. V létě šéf německé Spolkové zpravodajské služby (BND) varoval, že Moskva by mohla připravovat provokace v pobaltských státech, podobně jako v případě anexe Krymu v roce 2014. Připustil, že by nešlo o rozsáhlou invazi, ale o operace zahrnující tzv. "zelené mužíky" – ozbrojence bez insignií.

V únoru 2025 dánská rozvědka uvedla, že Rusko je schopno rozpoutat rozsáhlou válku v Evropě do pěti let, ale pokud by skončily nepřátelské akce na Ukrajině, Kreml by se na ni mohl připravit ještě rychleji.

Vladimir Putin zároveň posiluje vojenskou přítomnost u hranic pobaltských zemí a Finska – buduje nová zařízení, modernizuje železniční tratě, rozšiřuje mobilizační programy a zvyšuje výrobu zbraní. Leningradský vojenský okruh, znovu vytvořený v roce 2024, považuje Západ za klíčovou základnu pro konfrontaci s NATO, sdělily západní zpravodajské zdroje The Wall Street Journal.

Zdroj v ruštině: ZDE