„Necítíme se v bezpečí“: po týdnu bombardování ztrácejí obyvatelé Gazy víru v příměří

2. 11. 2025

 

Zein byl jedním ze 115 lidí, kteří byli zabiti, a 352 zraněných během 24 hodin izraelského bombardování Gazy tento týden, podle ministerstva zdravotnictví v Gaze. Útoky přišly poté, co Hamas vrátil části těl rukojmí, jejichž ostatky izraelské jednotky našly před dvěma lety, a palestinští militanti zaútočili na izraelské jednotky v jižní Gaze.

Byl to nejkrvavější den v Gaze od uzavření příměří 10. října a jeden z nejkrvavějších dnů za celé dva roky války.

Bombardování bylo jen posledním z řady izraelských porušení tří týdnů trvajícího příměří v Gaze. Po počátečním nadšení z oznámení příměří se mezi obyvateli Gazy začaly šířit obavy. Bojí se, že příměří neznamená konec války, ale jen méně časté a náhodnější výbuchy násilí, které nejsou schopni předvídat. Tato náhodnost jim ztěžuje představit si svou budoucnost, natož ji plánovat.

Hussain Abu Munir pociťuje nejistotu příměří při každodenním dojíždění do práce. Cestuje autobusem plným dalších zdravotníků, kteří byli přesunuti z jižní Gazy do svých pracovišť v severní Gaze.

Tak otevřené setkávání s dalšími zdravotníky je po dvou letech války, během níž se zdravotníci stali terčem útoků, již samo o sobě znepokojivé. Podle organizace Medical Aid for Palestine bylo během války v Gaze zabito nejméně 1 722 zdravotníků. Ale už samotná cesta přes kontrolní stanoviště Netzarim do severní Gazy vzbuzuje v Abu Munirovi strach o jeho život.

„Každý den, když jedeme do práce a zpět, mám pocit, jako bych se vydával na nebezpečnou, nejistou cestu bez ochrany a jistoty,“ řekl čtyřicetiletý zdravotní bratr. „Největší strach mám ne o sebe, ale o své děti, které nechávám samotné na jihu, když jdu do práce.“

Řekl, že se bojí, že Izrael by mohl uzavřít kontrolní stanoviště Netzarim, zatímco bude v práci, což by znamenalo, že se nebude moci vrátit ke svým dětem.

Ve středu začaly izraelské granáty dopadat zdánlivě náhodně, když se Abu Munir blížil ke kontrolnímu stanovišti Netzarim. Lidé křičeli, aby autobusy zastavily, ale podařilo se jim projet bez úhony.

„Na cestě jsme se nesetkali s žádným přímým útokem, ale pravdou je, že nikdo nemůže zaručit naši bezpečnost,“ řekl Abu Munir.
 
Navzdory bombardování a vysokému počtu obětí v tomto týdnu mezinárodní zprostředkovatelé uvedli, že jsou přesvědčeni, že příměří vydrží. Donald Trump řekl, že nic neohrozí příměří, zatímco americký viceprezident JD Vance bagatelizoval násilí jako „potyčky“.

Po jejich prohlášeních Izrael ve středu znovu zaútočil na Gazu, tentokrát s tím, že cílem byl prý sklad zbraní Hamásu, který měl být použit k bezprostřednímu útoku.

Pokračující útoky znepokojují obyvatele Gazy, kteří se obávají, že jsou vedeni ke stejnému druhu příměří, jaké panuje v Libanonu, kde Izrael provádí denní letecké útoky navzdory ročnímu příměří.

Pro Ikram Násirovou 36letou učitelku angličtiny, bylo příměří dosud zklamáním. Doufala, že poskytne bezpečnost potřebnou k tomu, aby se její vlastní děti a její žáci mohli po dvou letech přerušeného vzdělávání vrátit do školních lavic.

Sledovala, jak se děti sociálně zhoršují, protože běžné základní prvky dětství – hraní a učení – byly nahrazeny krutou logistikou přežití.

„Mnohé z nich se staly agresivnějšími a hrubšími, ne proto, že by si to vybraly, ale kvůli realitě, ve které jsou nuceny žít. Tyto děti nyní běhají za rozdělováním jídla, nákladními vozy s humanitární pomocí nebo dokonce cisternami s vodou,“ řekla Násirová.

V prvních dnech příměří se zdálo, že bude šance vrátit tyto děti zpět do normálu. Více stanů se proměnilo ve třídy a děti se začaly řadit venku, dychtivé se učit.

„Některé dokonce přicházejí už v sedm ráno, hodinu před začátkem výuky, jednoduše proto, že jim chybí učení a pocit normálního života, o který byly tak dlouho připraveny,“ konstatovala Násirová.

Tento týden bombardování však zničil všechny iluze, že by se život v Gaze mohl brzy vrátit k normálu, ať už pro děti, nebo pro dospělé.