Britský labouristický premiér se posunuje stále více doprava

10. 12. 2025

čas čtení 7 minut
Britský premiér vyzval členy Evropské úmluvy o lidských právech, aby umožnili přísnější opatření na ochranu hranic

Keir Starmer vyzval evropské lídry, aby urgentně omezili společné zákony o lidských právech, aby členské státy mohly přijmout přísnější opatření na ochranu svých hranic a zabránit vzestupu populistické pravice na celém kontinentu.

Před klíčovým evropským summitem ve středu premiér vyzval ostatní členy, aby „zašli dále“ v "modernizaci! výkladu Evropské úmluvy o lidských právech (ECHR), aby zabránili žadatelům o azyl využívat ji k vyhýbání se deportaci.

Labouristická strana však je za své volání po změnách kritizována, přičemž aktivisté za lidská práva, labourističtí poslanci Horní i Dolní sněmovny  argumentují, že by to mohlo otevřít dveře k tomu, aby se státy vykašlaly na některé z nejzranitelnějších lidí na světě.

Kritici vládních změn v azylovém právu také argumentují, že premiér by neměl oslabovat ochranu, která vyhovuje pravici, a to v době, kdy se prohlubují obavy charitativních organizací, že jeho rétorika by mohla démonizovat uprchlíky.

 

V předvečer summitu Rady Evropy ve Štrasburku se herci Michael Palin, Stephen Fry a Joanna Lumley připojili k 21 známým osobnostem, které vyzvaly Starmera, aby upustil od plánů na oslabení zákonů o lidských právech a místo toho „zaujal principiální postoj“ vůči obětem mučení.

V rámci rozsáhlých změn oznámených minulý měsíc briská vláda uvedla, že chce zavést opatření, která zabrání žadatelům o azyl využívat jejich práva na rodinný život podle EÚLP k tomu, aby se vyhnuli deportaci. Konzervativci a ultrapravicová strana Reform UK požadují úplné vystoupení z úmluvy. Jedinými zeměmi v Evropě, které nerespektují úmluvu o lidských právech, jsou Rusko a Bělorusko

V článku pro deník Guardian však premiér uvedl, že aktualizace výkladu úmluvy je naléhavě nutná, aby bylo možné čelit výzvám, které představuje masová migrace – a krajně pravicové síly, které se snaží rozdělit mainstreamové názory v celé Evropě.

„Nejlepší způsob, jak bojovat proti silám nenávisti a rozdělení, je ukázat, že mainstreamová, progresivní politika může tento problém vyřešit,“ napsal ve společném článku s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou.

„Naslouchat oprávněným obavám a jednat podle nich je podstatou naší politiky. Nejedná se o prázdný populismus, ale o demokracii. Jsme odhodláni ukázat, že naše společnosti mohou jednat s empatií a zároveň dodržovat zákon, pořádek a spravedlnost.“

Oba lídři vyzvali evropské spojence, aby se více zapojili do řešení společné výzvy migrace "modernizací"  EÚLP tak, aby odrážela výzvy 21. století.

„Evropa již v minulosti čelila velkým zkouškám a překonali jsme je společným postupem. Nyní musíme učinit totéž. Jinak síly, které se nás snaží rozdělit, zesílí.

„Naše poselství je tedy následující: jako odpovědné, pokrokové vlády přineseme změnu, po které lidé volají. Budeme kontrolovat naše hranice, abychom ochránili naše demokracie – a v příštích letech učiníme naše národy silnějšími než kdykoli předtím.“

Spojené království se snaží napodobit dánský model tvrdé azylové politiky. V loňském roce byl počet osob, kterým byl v zemi udělen azyl, nejnižší za posledních 40 let, s výjimkou roku 2020, kdy probíhala pandemie covidu.
 
Navrhované politické prohlášení, které vzejde ze summitu, by mělo významnou politickou váhu a pokud by získalo dostatek podpisů, mohlo by přímo ovlivnit to, jak Evropský soud pro lidská práva interpretuje a uplatňuje práva EÚLP.

Vláda již oznámila, že přijme právní předpisy, které vyjasní, jak je článek 8, právo na soukromý život, interpretován vnitrostátními soudy v souvislosti s imigračními pravidly.

Očekává se, že Lammy ve středu bude argumentovat, že EÚLP by mohlo být také přeinterpretováno tak, aby omezilo rozsah práv podle článku 3, který zakazuje mučení a „ponižující zacházení“.

To by mohlo například zahrnovat vyšší prahové hodnoty pro podmínky ve věznicích nebo přístup ke zdravotní péči v zahraničí, kde v současné době brání vydávání nebo vyhošťování z Velké Británie.

Místopředseda vlády znovu potvrdí závazek Velké Británie vůči EÚLP a uvede, že vystoupení by bylo „falešným řešením“, které by podkopalo všechny mezinárodní dohody o národní a hraniční bezpečnosti.

Na summitu by měl prohlásit: „Musíme najít pečlivou rovnováhu mezi individuálními právy a veřejným zájmem, jinak riskujeme ztrátu důvěry v úmluvu a v lidská práva samotná.

„Definice ‚rodinného života‘ nemůže být rozšiřována tak, aby bránila vyhoštění osob, které nemají právo zůstat v zemi … Prahová hodnota ‚nelidského a ponižujícího zacházení‘ musí být omezena na nejzávažnější případy.

„Státy musí být schopny přijímat přiměřená rozhodnutí o vyhoštění zahraničních zločinců, abychom obnovili demokratický základ úmluvy.“

K radikálním změnám v britském azylovém systému došlo na pozadí toho, že strana Reform UK Nigela Farageho získala podporu kvůli neschopnosti po sobě jdoucích vlád zastavit přeplavby malými čluny přes Lamanšský průliv a kvůli neklidu ultrapravice ohledně využívání hotelů k ubytování žadatelů o azyl.

Zahrnují opatření, jako je nucení osob s postavením uprchlíka k návratu do své domovské země, pokud se stane bezpečnou, nutnost čekat 20 let, než budou moci požádat v Británii  o trvalý pobyt, a zrušení zákonné povinnosti poskytovat žadatelům o azyl podporu, včetně ubytování a týdenních příspěvků.

Ministři tvrdí, že vláda zavede nové bezpečné a legální cesty do Spojeného království, aby snížila počet nebezpečných cest v malých člunech přes Lamanšský průliv, i když tyto cesty budou omezeny.

Někteří poslanci Labouristické strany, charitativní organizace a právní experti varovali, že pokud země jako Spojené království oslabí uplatňování článku 3, mohly by ji následovat méně skrupulózní země, což by mělo strašlivé důsledky.

Veronika Fikfak, profesorka mezinárodního práva na University College London, uvedla, že změna ustanovení proti mučení v EÚLP „zasahuje do samotného jádra“ úmluvy.

„Zákaz mučení a nelidského a ponižujícího zacházení je absolutním právem. Neumožňuje žádné vyvažování. Státy nemají žádný prostor pro změny,“ uvedla.

Lammy se na schůzce setká s ministry z 45 dalších zemí, aby projednali možné změny. Devět členských států, včetně Itálie a Dánska, podepsalo v květnu dopis, v němž požadují omezení působnosti EÚLP.

Zdroj v angličtině ZDE

-1
Vytisknout
249

Diskuse

Obsah vydání | 10. 12. 2025