Trumpova snaha ukrást Grónsko ospravedlňuje další geopolitické zlodějiny
8. 1. 2026 / Bohumil Kartous
Venezuela, Ukrajina, Grónsko, Tchaj-wan: Jak Trumpovo po...
7. 1. 2026
„Potřebujeme Grónsko,“ řekl Trump o víkendu.
Americký prezident Donald Trump diskutuje o „řadě možností“ získání Grónska, včetně použití vojenské síly, uvedl Bílý dům.
US discussing "range of options" to acquire Greenland including use of military, White House says https://t.co/iCQ6vdMl6x
— BBC Breaking News (@BBCBreaking) January 6, 2026
V prohlášení Bílý dům uvedl, že získání Grónska je „prioritou národní bezpečnosti“.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul připomíná Spojeným státům, že pokud zaútočí na Grónsko, bude to znamenat válku s Evropou: „Grónsko je součástí Dánského království. A protože Dánsko je členem NATO, bude Grónsko v zásadě také podléhat obraně NATO.“
Germany's Foreign Minister Johann Wadephul reminds the United States if they attack Greenland it'll be war with Europe: “Greenland is part of the Kingdom of Denmark. And since Denmark is a member of NATO, Greenland will, in principle, also be subject to NATO defence”. pic.twitter.com/lS4kdBq0qj
— Anonymous (@YourAnonCentral) January 5, 2026
Toto prohlášení přišlo poté, co Trump o víkendu opakovaně prohlásil, že USA „potřebují“ Grónsko – poloautonomní region členské země NATO Dánska – z bezpečnostních důvodů.
Prohlášení Bílého domu bylo vydáno několik hodin poté, co se evropští lídři postavili za Dánsko, jehož premiérka Mette Frederiksenová v pondělí varovala, že jakýkoli útok ze strany USA by znamenal konec NATO.
Bílý dům v úterý uvedl: „Prezident a jeho tým diskutují o řadě možností, jak dosáhnout tohoto důležitého cíle zahraniční politiky, a samozřejmě využití americké armády je vždy jednou z možností, které má vrchní velitel k dispozici.“
NATO je transatlantická vojenská skupina, v níž se od spojenců očekává, že si v případě vnějších útoků budou navzájem pomáhat.
V úterý šest evropských spojenců podpořilo Dánsko ve společném prohlášení.
„Grónsko patří jeho obyvatelům a pouze Dánsko a Grónsko mohou rozhodovat o záležitostech týkajících se jejich vztahů,“ uvedli lídři Velké Británie, Francie, Německa, Itálie, Polska, Španělska a Dánska.
Evropští signatáři společného prohlášení zdůraznili, že jim na bezpečnosti Arktidy záleží stejně jako USA, a uvedli, že této bezpečnosti musí být dosaženo „kolektivně“ všemi spojenci NATO, včetně USA.
Vyzývají také k „dodržování zásad Charty OSN, včetně suverenity, územní celistvosti a nedotknutelnosti hranic“.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen prohlášení uvítal a vyzval k „respektujícímu dialogu“.
„Dialog musí probíhat s ohledem na skutečnost, že status Grónska je zakotven v mezinárodním právu a zásadě územní celistvosti,“ uvedl Nielsen.
Otázka budoucnosti Grónska se znovu objevila v souvislosti s vojenskou intervencí USA ve Venezuele, během níž elitní jednotky zadržely prezidenta Nicoláse Madura a odvezly ho do New Yorku, kde čelí obvinění z obchodu s drogami a zbraněmi.
Den po tomto zátahu zveřejnila Katie Millerová, manželka jednoho z Trumpových vysokých poradců, na sociálních sítích mapu Grónska v barvách americké vlajky s nápisem „SOON“ (brzy).
V pondělí její manžel Stephen Miller uvedl, že „oficiálním stanoviskem americké vlády je, že Grónsko by mělo být součástí USA“.
V rozhovoru pro CNN byl Miller opakovaně dotazován, zda USA vyloučí použití síly k jeho anexi, na což odpověděl: „Nikdo nebude bojovat s USA o budoucnost Grónska.“
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí na utajené schůzce v Kapitolu řekl zákonodárcům, že Trumpova administrativa neplánuje invazi do Grónska, ale chce ostrov koupit od Dánska, píše Wall Street Journal.
Anonymní vysoký americký úředník řekl agentuře Reuters, že mezi americkými možnostmi je přímý nákup Grónska nebo uzavření smlouvy o volném sdružení s tímto územím.
Grónsko a Dánsko dříve oznámily, že požádaly o rychlé setkání s Rubiem, aby projednaly americké nároky na ostrov.
Dánský ministr zahraničí Lars Lokke Rasmussen uvedl, že setkání s Rubiem by mělo vyřešit „určitá nedorozumění“.
Senátor Eric Schmitt, republikán z Missouri, zdůraznil národní bezpečnost, když v úterý hovořil o Grónsku.
„Myslím, že právě teď jsou jen v jednání. Doufám, že Evropa pochopí, že silná Amerika je dobrá – je dobrá pro západní civilizaci,“ řekl.
Dodal, že „všechno toto pobouření by mohlo být využito k navýšení výdajů na obranu vlastního kontinentu. To je můj pohled na věc.“
Trump během svého prvního prezidentského období vyjádřil ambici získat Grónsko jako strategické centrum USA v Arktidě a v roce 2019 řekl: „V podstatě jde o velkou realitní transakci.“
Rusko a Čína projevují rostoucí zájem o tento ostrov, který má nevyužité ložiska vzácných zemin, protože tání ledu zvyšuje možnost vzniku nových obchodních tras.
V březnu Trump řekl, že Amerika „udělá vše, co bude nutné“, aby získala kontrolu nad tímto územím.
Během slyšení v Kongresu loni v létě byl ministr obrany Pete Hegseth dotázán, zda má Pentagon v plánu v případě nutnosti obsadit Grónsko silou.
„Naším úkolem na ministerstvu obrany je mít plány pro všechny eventuality,“ odpověděl Hegseth zákonodárci. Washington již na ostrově má vojenskou základnu.
Grónsko, které má 57 000 obyvatel, má od roku 1979 rozsáhlou samosprávu, i když obrana a zahraniční politika zůstávají v rukou Dánska.
Zatímco většina Gróňanů je pro případnou nezávislost na Dánsku, průzkumy veřejného mínění ukazují drtivou opozici proti připojení k USA.
Morgan Angaju (27), Inuit žijící v Ilulissatu v západní části země, řekl, že bylo „děsivé poslouchat, jak vůdce svobodného světa se posmívá Dánsku a Grónsku a mluví o nás, jako bychom byli něco, co si může nárokovat“.
„My už jsme nárokem Gróňanů. Kalaallit Nunaat znamená země Gróňanů,“ řekl Morgan.
Dodal, že se obává toho, co se stane dál – přemýšlí, zda grónský premiér nepotká stejný osud jako Madura – nebo dokonce zda USA „neprovedou do naší země invazi“.
Zdroj v angličtině ZDE
Diskuse