Kreml oznámil, že Putin byl pozván, aby se připojil k Trumpově „mírové radě“ pro Gazu
19. 1. 2026
Putin nejeví žádné známky ukončení války na Ukrajině a toto tvrzení posiluje obvinění, že Trump upřednostňuje ruského prezidenta
Kreml oznámil, že Vladimir Putin byl pozván, aby se připojil k Donaldovu Trumpovi v „mírové radě“, která byla zřízena minulý týden s úmyslem dohlížet na příměří v Gaze.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí novinářům sdělil, že Rusko se snaží „vyjasnit všechny nuance“ nabídky s Washingtonem, než dá svou odpověď.
Tvrzení o pozvání přichází v době, kdy Putin nejeví žádné známky ukončení invaze na Ukrajinu, při které byly zabity statisíce lidí a ruské jednotky se dopustily zvěrstev na civilním obyvatelstvu. Ruský prezident opakovaně odmítl návrhy na příměří podél současných frontových linií.
Kreml také v pondělí oznámil, že Putinův zvláštní vyslanec Kirill Dmitrijev se tento týden zúčastní Světového ekonomického fóra v Davosu, kde se setká s členy americké delegace. Není jasné, zda se na těchto setkáních bude diskutovat o radě pro Gazu.
Pozvání Putina, které Washington dosud nepotvrdil, vyvolává další otázky ohledně zamýšlené agendy rady. Původně bylo součástí Trumpových návrhů na příměří v Gaze a mělo dohlížet na přechod k trvalému míru na tomto území a na práci výboru palestinských odborníků, který byl rovněž oznámen minulý týden a který by se staral o každodenní chod Gazy. Tento vágně popsaný plán byl schválen v rezoluci Rady bezpečnosti OSN v listopadu.
Mezi prvními jmenovanými členy rady, oznámenými v pátek, byl sám Trump jako předseda, bývalý britský premiér Tony Blair a současný ministr zahraničí USA Marco Rubio. Dále byli jmenováni Trumpův vyslanec pro řešení problémů, developer Steve Witkoff, prezidentův zeť Jared Kushner a prezident Světové banky Ajay Banga.
O víkendu vyšlo najevo, že Trump zaslal pozvánky také představitelům států jako Argentina, Paraguay, Turecko, Egypt, Kanada a Thajsko. Bělorusko oznámilo, že jeho představitel Alexander Lukašenko byl pozván a že pozvání přijal.
Britský premiér Keir Starmer byl údajně osloven s nabídkou členství minulý týden, ale čekal na oficiální pozvání.
Pozvánky obsahovaly „chartu“, ve které se uvádí, že rada bude usilovat o „konsolidaci míru na Blízkém východě“ a zároveň „zahájí nový odvážný přístup k řešení globálních konfliktů“.
Každý národní vůdce by v radě působil maximálně tři roky, pokud by jeho vláda nezaplatila poplatek 1 miliardu dolarů za trvalé členství, což připomíná elitní členskou strukturu Trumpa pro jeho panství Mar-a-Lago a jeho golfové kluby. Není jasné, kdo by byl příjemcem těchto členských plateb a jak by byly použity.
Charta uvádí: „Rada míru je mezinárodní organizace, která se snaží podporovat stabilitu, obnovit spolehlivé a zákonné vládnutí a zajistit trvalý mír v oblastech postižených nebo ohrožených konflikty.“ Dodává, že rada by měla mít „odvahu odchýlit se od přístupů a institucí, které příliš často selhaly“, což je pravděpodobně narážka na OSN.
Zpravodajské agentury v pondělí citovaly francouzské úředníky, kteří uvedli, že Francie nabídku členství odmítne kvůli širším ambicím rady. Dříve toho dne francouzské ministerstvo zahraničí uvedlo, že posuzuje pozvání ke vstupu do nového orgánu, „jehož projekt přesahuje situaci v Gaze“. Ministerstvo ve svém prohlášení „opětovně potvrzuje svou oddanost chartě OSN, [která] zůstává základním kamenem účinného multilateralismu“.
Francouzská tisková agentura AFP také citovala kanadského představitele, který uvedl, že země nebude platit za členství a ani nebyla požádána o platbu, ale nebylo jasné, zda Ottawa pozvání také přímo odmítne.
Zařazení Putina do globálního orgánu, který má dohlížet na mír ve světě, by značně posílilo dlouhodobé podezření, že Trump ve svém přístupu k ukrajinskému konfliktu výrazně favorizuje ruského prezidenta.
Zatímco Trump zjevně zval přátelské lídry, aby se připojili k radě míru, poslal o víkendu také dopis norskému premiérovi Jonasovi Gahr Støreovi, v němž mu sdělil, že „vzhledem k tomu, že se vaše země rozhodla neudělit mi Nobelovu cenu míru za to, že jsem zastavil VÍCE NEŽ 8 válek, již necítím povinnost myslet čistě na mír“.
Trump stupňuje tlak na Dánsko a zbytek Evropy, aby přijaly jeho plány na převzetí Grónska, autonomního dánského území, a uvalil sankce na evropské země, které proti jeho plánu nejvíce protestovaly.
Spojené království je jednou z potrefených zemí a Starmer v pondělí odsoudil cla jako „zcela nesprávná“ a zopakoval, že „jakékoli rozhodnutí o Grónsku náleží pouze obyvatelům Grónska a Dánska“. Starmer se však nezavázal k uvalení odvetných cel na USA a bagatelizoval možnost, že by Trump v Grónsku použil sílu.
Mluvčí Kremlu Peskov mezitím naznačil, že převzetí Grónska Spojenými státy by upevnilo Trumpovo místo v historických knihách.
„Zde je možná možné abstrahovat od toho, zda je to dobré nebo špatné, zda to bude v souladu s parametry mezinárodního práva nebo ne,“ řekl Peskov, ale dodal, že to „určitě vejde do historie“.
Zdroj v angličtině ZDE
Diskuse