Dnešní Izrael: Ředitel školy zmínil násilí izraelských osadníků; jeho studenti požadovali, aby byl vyhozen z práce

2. 2. 2026

čas čtení 4 minuty
Foto: Student mává vlajkou strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua při protestu proti řediteli své školy v severním Izraeli.

Jiné režimy pochopily, že ten, kdo vlastní mládež, vlastní budoucnost. A jako v každém totalitním režimu, systém nefunguje bez udavačů. V tomto případě hrála klíčovou roli televize Channel 14 jako aktivní hráč v systému indoktrinace  píše Caroline Landsmann.

„Eldad si to způsobil sám“ – to mě nejvíce zaujalo ve videu z „demonstrace“ studentů školy Hof Hacarmel v kibucu Ma'agan Michael proti jejich řediteli Eldadu Poratovi. Demonstrovali, protože se odvážil navrhnout, aby učitelé vedli ve třídě diskusi o násilí osadníků, a to na základě údajů z zprávy organizace B'Tselem.

To řekla jedna studentka této školy – regionální veřejné školy – v reakci na učitelku, která natáčela své nadšené spolužáky, jak zpívají „Ať jejich vesnice shoří“ a „Ať IDF zvítězí; do prdele s Araby“. Zablokovali školní kancelář a požadovali propuštění ředitele.

Učitelka ji požádala, aby přestala natáčet, protože tam byli lidé, kteří nechtěli být natáčeni, jako například sám Porat. „Eldad si to způsobil sám,“ odpověděla dívka.

Každý dospělý se přirozeně bude ptát, co umožnilo takovou drzost dívce, která vypadala naprosto obyčejně. Na základě čeho se tak chovala, bez strachu a úcty, ve své škole? Odkud vzala pocit absolutního práva, který jí umožnil tak reagovat na učitele a zacházet s ředitelem své školy tak pohrdavě? Není třeba se snažit najít odpověď, protože ji samy děti nahlas vykřikly: „Do toho, Bibi!“

To, co umožnilo této dívce a jejím spolužákům postavit se před své učitele a ředitele, aniž by se podřídili jejich autoritě, a dokonce jim vyhrožovat propuštěním, byla jejich politická podřízenost heslu „Do toho, Bibi!“

Nebyly to děti, které pohrdaly veškerou autoritou, ale děti podporované vyšší autoritou, které pohrdaly svými učiteli jejím jménem. V tuto chvíli jsou to jen jejich učitelé a ředitel. V další fázi – a je to jen otázka času, nenalhávejte si – to budou i jejich rodiče.

Je nemožné nevzpomenout si na sovětskou legendu o Pavlíku Morozovovi, chlapci, který udal svého otce a stal se národním hrdinou. Každý by měl vědět, že dobré dítě je takové, které je ochotné udat své rodiče ve jménu ideologie.

Stejně jako ve všech ostatních režimech, které pochopily, že ten, kdo vlastní mládež, vlastní budoucnost. A stejně jako v každém totalitním režimu, systém nefunguje bez udavačů. V tomto případě hrála klíčovou roli televize Channel 14 – nejen jako prostředek „informování“, ale jako aktivní hráč v systému indoktrinace.

Kampaň proti řediteli školy začala, když někdo poskytl kanálu 14 interní dokument obsahující levicové doporučení založené na údajích organizace B'Tselem (násilí osadníků? Nic takového neexistuje).

Den po „reportáži“ kanálu, podané s nezbytným provokativním rámcem, se štáb kanálu 14 vydal do školy, aby sklidil plody své kampaně.

Děti také získaly podporu na institucionální úrovni. Když poslankyně Naama Lazimi (Strana práce) požádala ministra školství Yoava Kische, aby odsoudil kampaň podněcování a násilí proti řediteli, řekl jí, ať jde do Kaplan Street v Tel Avivu – epicentra protivládních protestů.

Později dal jasně najevo, že podle jeho názoru problémem nebylo obtěžování ředitele, ale skutečnost, že Porat chtěl, aby se tato otázka projednávala ve třídě. „Ministerstvo školství není platformou pro politickou propagandu,“ řekl Kisch. Poté, co již podpořil studenty, splnil svou povinnost pouze naoko, když obecně odsoudil „násilný nebo výhružný jazyk vůči pedagogickým pracovníkům“.

Noví členové vládní strany Likud jsou komisaři starého typu. Pod sluncem není nic nového. Noviny informovaly, že ředitel sloužil v profesionální armádě a odešel v hodnosti majora. Ale kdokoli si myslel, že mu jeho hodnost pomůže proti bibistické/kahanistické převýchově a ideologickým čistkám, nechápe, že vojenská hodnost není nic jiného než vzduch v novém světě, který vznikl na troskách toho starého.

Energie, která z tohoto videa vyzařuje, je energií povstání známého z historie – povstání proti staré autoritě páchané ve jménu nové autority. To je okamžik, kdy školy přestávají vzdělávat a místo toho se stávají místy, kde děti převychovávají své učitele a ředitele.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
397

Diskuse

Obsah vydání | 2. 2. 2026