Izrael zahajuje nové útoky na Teherán a Bejrút, Trump stanovuje cíle

2. 3. 2026

čas čtení 10 minut


Donald Trump uvedl, že původně předpokládali, že mise potrvá čtyři až pět týdnů, ale dodává, že mají „schopnost pokračovat mnohem déle“. 

Trump říká, že mise USA v Íránu je „výrazně napřed“

Americký prezident Donald Trump pokračuje:

Íránský režim vyzbrojený raketami dlouhého doletu a jadernými zbraněmi by představoval nepřijatelnou hrozbu pro Blízký východ, ale také pro americký lid.

Naše země by byla ohrožena a byla tomu velmi blízko.

Říká, že USA jsou již „výrazně napřed“ oproti původním odhadům.

Na začátku předpokládali čtyři až pět týdnů, ale dodává, že mají „schopnost pokračovat mnohem déle“, říká Trump.

Dodává, že USA předpokládaly čtyři týdny na likvidaci íránského vojenského vedení, „a ... to se podařilo za asi hodinu, takže jsme v tomto ohledu hodně před plánem“.

Trump dále tvrdí, že cíle operace v Íránu jsou „jasné“.

Mezi ně patří „zničení íránských raketových kapacit“ a „zničení jejich námořnictva“, jakož i zabránění tomu, aby někdy získali jaderné zbraně.

Dodává, že země „nemůže pokračovat ve vyzbrojování, financování a řízení teroristických armád mimo své hranice“.

Trump dále uvádí zjevný nedostatek pokroku v diplomatických jednáních jako další ospravedlnění útoků.

A my jsme si mysleli, že máme dohodu. Ale pak z ní vycouvali, pak se vrátili a my jsme si mysleli, že máme dohodu, a oni z ní zase vycouvali. Řekl jsem, že s těmito lidmi se nedá jednat. Musíte to udělat správným způsobem.


Izraelské údery zabily v Libanonu přes 50 lidí

  

Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že při izraelských leteckých útocích zahynulo více lidí.

Uvedlo, že počet obětí je nyní 52, 154 lidí bylo zraněno.

Libanonské ozbrojené hnutí Hizballáh, jeden z hlavních spojenců Teheránu na Blízkém východě, předtím vystřelilo rakety na Izrael.

Izrael poté reagoval rozsáhlými leteckými útoky, které podle něj mířily na jižní předměstí Bejrútu kontrolované Hizballáhem a zasáhly vysoké militanty.

Libanonská státní tisková agentura NNA dříve uváděla počáteční počet 31 mrtvých a 149 zraněných.

Libanonský prezident Joseph Aoun odsoudil jak útoky z Libanonu, tak izraelské protiúdery.

Varoval, že „pokračování v používání Libanonu jako platformy pro války, kterých se neúčastníme, vystaví zemi novým rizikům“.


Eskalující válka na Blízkém východě vystavuje civilisty „vážnému nebezpečí“, varoval v pondělí šéf Červeného kříže s tím, že rozsáhlý konflikt by překročil veškeré možnosti pomoci.


Válka, kterou Spojené státy a Izrael zahájily proti Íránu, se rozšířila po celém Blízkém východě i mimo něj, když se do konfliktu zapojila libanonská Hizballáh a byla napadena britská vojenská základna na Kypru, který je členem Evropské unie.

„Rozšiřující se nepřátelství na Blízkém východě vystavuje životy civilistů vážnému nebezpečí,“ uvedla Mirjana Spoljaričová, předsedkyně Mezinárodního výboru Červeného kříže.

„Rozsah velkých vojenských operací, které se rozhořely na Blízkém východě, hrozí vtáhnout region – a další oblasti – do dalšího rozsáhlého ozbrojeného konfliktu, který převýší jakoukoli humanitární pomoc.“


Britům se nyní doporučuje, aby „nepodnikali žádné cesty do Jordánska, kromě těch nezbytných“,  situace na Blízkém východě se nadále vyostřuje.


Ministerstvo zahraničí v pondělí aktualizovalo své cestovní doporučení pro tuto zemi.

Na webových stránkách Ministerstva zahraničních věcí, Commonwealthu a rozvoje (FCDO) nyní stojí:

FCDO nyní doporučuje, aby se do Jordánska necestovalo, kromě nezbytných případů.

FCDO nadále nedoporučuje žádné cesty do vzdálenosti 3 km od hranic se Sýrií.


Generální tajemník NATO Mark Rutte v pondělí pochválil vojenskou akci USA a Izraele proti Íránu a uvedl, že oslabuje schopnost Teheránu získat jaderné a balistické rakety, ale řekl, že NATO se do ní nezapojí.


„To, co zde USA společně s Izraelem dělají, je opravdu důležité, protože omezují a snižují schopnost Íránu získat jaderné zbraně a balistické rakety,“ řekl německé televizi ARD v Bruselu.

„NATO nemá absolutně žádné plány zapojit se do této akce nebo se jí účastnit, kromě toho, že jednotliví spojenci dělají, co mohou, aby umožnili Američanům a Izraeli jejich akci,“ dodal.


Při útocích na pět lodí v Ománském zálivu byly zabity dvě osoby, uvedlo britské centrum námořního obchodu ve zprávě o kritické bezpečnostní situaci za posledních 24 hodin.

Indický občan, který se v době útoku nacházel v strojovně, byl po útoku na ropný tanker MKD VYOM potvrzen jako mrtvý. Požár na palubě je nyní pod kontrolou a loď má být odtažena do bezpečí.

Druhá osoba byla zabita na tankeru Stena Imperative plujícím pod americkou vlajkou, který kotvil v přístavu Bahrajn, poté co byl v pondělí těsně před 3:00 GMT zasažen útokem dronů.

Podle UKMTO byly napadeny další tři lodě. UKMTO oznámilo tři útoky na ropnou infrastrukturu za posledních 24 hodin, včetně útoku na přístav Jabal Ali v Dubaji a rafinérii Tanura v Saúdské Arábii po útoku dronem.

UKMTO také oznámilo, že provoz v Hormuzském průlivu, který je kritickým bodem pro přepravu ropy, klesl za posledních 24 hodin o 80 %.

„Ačkoli nebylo potvrzeno žádné oficiální uzavření... několik zpráv naznačuje, že íránské síly vydávají VHF hlášení, ve kterých tvrdí, že vodní cesta je omezena. Námořníci hlásí závažné rušení GNSS/GPS a narušení AIS a komunikačních systémů,“ uvedla ve své situační zprávě.


Britské podniky působící na Blízkém východě byly vyzvány, aby po útocích USA a Izraele zvýšily ostražitost vůči kybernetickým hrozbám z Íránu.

Národní centrum pro kybernetickou bezpečnost uvedlo, že „téměř jistě“ existuje zvýšené riziko nepřímé kybernetické hrozby pro organizace, které mají kanceláře nebo dodavatelské řetězce na Blízkém východě.

Britská agentura pro kybernetickou bezpečnost uvedla, že Írán zůstává hrozbou i přes rozsáhlou bombardovací kampaň, která zdevastovala politické a vojenské vedení země, včetně smrti jejího nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího.

„Íránský stát a kybernetičtí aktéři spojení s Íránem si téměř jistě v současné době zachovávají alespoň určitou schopnost provádět kybernetické aktivity,“ uvedlo NCSC.

Agentura uvedla, že „pravděpodobně“ nedojde k žádné významné změně v přímé kybernetické hrozbě ze strany Íránu vůči Velké Británii, ale organizace by se měly připravit na riziko vedlejších škod způsobených hacktivisty spojenými s Íránem. Uvedla, že organizace působící v této oblasti by měly zvážit posílení monitorování svých IT systémů a řídit se pokyny NCSC pro řešení zvýšené hrozby kybernetických útoků.

Jonathon Ellison, ředitel NCSC pro národní odolnost, uvedl, že britské organizace a klíčoví poskytovatelé infrastruktury – jako jsou letiště a elektrárny – musí „jednat okamžitě“, aby se ochránili před potenciálními útoky.

„Vzhledem k rychle se vyvíjející situaci na Blízkém východě je zásadní, aby všechny britské organizace zůstaly ostražité vůči potenciálnímu riziku kybernetického ohrožení, zejména ty, které mají aktiva nebo dodavatelské řetězce v oblastech regionálního napětí,“ uvedl.


Izraelská armáda oznámila, že prodlužuje uzavření vzdělávacích zařízení a pracovišť do soboty 20:00 (18:00 GMT), USA a Izrael pokračují již třetí den v útokcích na cíle v Íránu.

„Velitelství domácí fronty aktualizovalo obranné pokyny do soboty 7. března 2026 do 20:00,“ uvedla armáda a prodloužila tak dřívější doporučení.

„IDF zdůrazňuje, že v souladu s těmito pokyny jsou zakázána shromáždění, vzdělávací aktivity a provoz na pracovištích, s výjimkou nezbytných sektorů.“


V rozhovoru pro New York Post americký prezident poznamenal, že možnost vyslání amerických vojáků do Íránu není zcela vyloučena.


„Nemám žádné výhrady k vyslání vojáků do terénu – na rozdíl od jiných prezidentů, kteří říkají, že ‚žádní vojáci do terénu vysláni nebudou‘. Já to neříkám,“ řekl Donald Trump deníku Post. „ Říkám ‚pravděpodobně je nebudeme potřebovat‘ [nebo] ‚pokud by byly nutné‘.“

To přichází poté, co Pete Hegseth původně řekl, že neexistují plány na vyslání vojáků do Íránu, ale také se zdráhal říci, zda je to trvalý postoj administrativy. „Nebudeme se zabývat tím, co uděláme a co neuděláme,“ řekl dříve na tiskové konferenci v Pentagonu.


Dronová loď zasáhla loď 50 mil severně od Muscatu v Ománu, uvedlo britské centrum pro námořní obchodní operace.

UKMTO, které koordinuje zpravodajské informace a ověřuje bezpečnostní hrozby pro komerční přepravce, dnes odpoledne v varování uvedlo, že loď byla zasažena včera a posádka byla evakuována na břeh.

V pondělí odpoledne však v varování potvrdilo, že se jednalo o útok „bezpilotního plavidla“.

Varování přichází v době, kdy indická ambasáda v Muscatu potvrdila, že při útoku dronu na ropný tanker zahynul indický občan.

Ve svém prohlášení uvedla:

Indická ambasáda vyjadřuje svou nejhlubší soustrast nad tragickou smrtí indického občana na palubě lodi MKD Vyom.

Velvyslanectví úzce spolupracuje s místními úřady v Ománu, aby usnadnilo bezpečný a rychlý návrat našich občanů na palubě lodi.

Zůstáváme odhodláni poskytnout v této věci veškerou možnou pomoc.


Izraelská armáda v pondělí oznámila, že zasáhla více než 70 cílů Hizballáhu, včetně raketometů, v rámci série útoků proti ozbrojené skupině podporované Íránem v jižním Libanonu.

„Před krátkou dobou (izraelská armáda) dokončila rozsáhlou vlnu útoků na cíle teroristické organizace Hizballáh v jižním Libanonu. V rámci těchto útoků bylo zasaženo více než 70 skladů zbraní, odpalovacích zařízení a raketometů patřících teroristické organizaci Hizballáh na několika místech,“ uvedlo vojenské prohlášení.

Zdroj v angličtině ZDE

-1
Vytisknout
311

Diskuse

Obsah vydání | 2. 3. 2026