Írán v roce 2025 popravil nejméně 1 639 lidí, nejvíce od roku 1989

15. 4. 2026

Počet poprav představoval nárůst o 68 % oproti 975 lidem, které Írán popravil v roce 2024, a zahrnoval také 48 žen, které byly oběšeny, uvedly norské organizace Iran Human Rights (IHR) a pařížská organizace Společně proti trestu smrti (ECPM) ve společné výroční zprávě.

Pokud islámská republika "přežije současnou krizi, hrozí vážné riziko, že popravy budou ještě více využívány jako nástroj útlaku a represe", uvádí zpráva.

IHR – která vyžaduje dva zdroje k potvrzení popravy, z nichž většina není zveřejněna v íránských oficiálních médiích – uvedla, že toto číslo představuje "absolutní minimum" počtu oběšení v roce 2025.

Tento počet činil v průměru více než čtyři popravy denně.

Zpráva uvádí, že počet poprav byl zdaleka nejvyšší od roku 2008, kdy IHR začal tuto oblast sledovat, a nejvíce od roku 1989, v raných letech islámské revoluce.

Nevládní organizace také varovaly, že "stovky zadržených protestujících zůstávají ohroženy trestem smrti a popravou" poté, co byli obviněni z hrdelních zločinů během protestů proti úřadům v lednu 2026 – potlačených zásahem, který podle lidskoprávních organizací zanechal tisíce mrtvých a desítky tisíc zatčených.

"Tím, že v roce 2025 vytvářely strach v průměru čtyřmi až pěti popravami denně, se úřady snažily zabránit novým protestům a udržet svůj rozpadající se režim," řekl ředitel IHR Mahmood Amiry-Moghaddam.

'Vytváření strachu'

Dokonce i během války proti Izraeli a Spojeným státům, která začala 28. února, Írán oběsil sedm lidí v souvislosti s lednovými protesty: šest odsouzených za členství v zakázané opoziční skupině Lidoví íránští mudžáhidíni (MEK) a jednoho s íránsko-švédským občanstvím obviněného ze špionáže pro Izrael.

Raphael Chenuil-Hazan, výkonný ředitel ECPM, uvedl: "Trest smrti v Íránu je používán jako politický nástroj útlaku a represe, přičemž mezi popravenými jsou nepřiměřeně zastoupeny etnické menšiny a další marginalizované skupiny."

Zpráva uvádí, že kurdská menšina na západě a Balúčové na jihovýchodě – které obě převážně vyznávají sunnitskou větev islámu, nikoli šíitskou větev dominantní v Íránu – jsou zvláště cílem.

Podle nevládních organizací bylo popraveno nejméně 48 žen, což je nejvyšší počet zaznamenaný za více než 20 let a 55 % nárůst oproti roku 2024, kdy bylo oběšeno 31 žen.

Z toho bylo podle zprávy popraveno 21 žen za vraždu manželů nebo snoubenců. Lidskoprávní skupiny uvedly, že ženy popravené za vraždu manželů nebo příbuzných často žily v násilných vztazích.

Téměř všechna oběšení byla provedena uvnitř věznic, ale veřejná oběšení se v roce 2025 více než ztrojnásobila na 11, uvádí zpráva.

Íránský trestní zákoník umožňuje jiné způsoby trestu smrti, ale v posledních letech byly všechny známé popravy prováděny oběšením.

Lidskoprávní organizace včetně Amnesty International tvrdí, že Írán provádí nejvíce poprav ze všech zemí na světě na obyvatele a nejvíce ze všech zemí kromě Číny, o které nejsou k dispozici spolehlivá data.

Zdroj v angličtině: ZDE