Krize na Blízkém východě: Trump po slovní přestřelce s papežem vyhrožuje, že lodě přibližující se k americké blokádě íránských přístavů budou „zlikvidovány“

13. 4. 2026

Trump tvrdí, že v neděli proplulo Hormuzským průlivem 34 lodí, což je podle něj nejvyšší počet od začátku „pošetilého uzavření“.
     
Americká blokáda všech íránských přístavů v Perském zálivu a pobřežních oblastí začala. Námořníci a britská organizace Maritime Trade Operations obdrželi upozornění, že blokáda se bude vztahovat na veškerý lodní provoz bez ohledu na vlajku.

    Donald Trump vyhrožuje, že lodě přibližující se k americké blokádě íránských přístavů budou „eliminovány“. „Íránské námořnictvo leží na dně moře,“ napsal na sociální síti Truth Social.

    Spojenci z NATO v pondělí uvedli, že se nezapojí do plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na blokádu Hormuzského průlivu, a navrhli místo toho zasáhnout až po skončení bojů, což pravděpodobně rozhněvá Trumpa a zvýší napětí v alianci.

    Trump se na sociálních sítích ostře pustil do papeže Lva XIV., který o víkendu vyzval k ukončení války, aniž by přímo zmínil konflikt v Íránu. Americký prezident zveřejnil na Truth Social více než 300 slov dlouhou kritiku, v níž papeže obvinil z toho, že se podbízí „radikální levici“ a je „hrozný“ v oblasti zahraniční politiky.

    Papež v pondělí novinářům řekl, že nemá „v úmyslu debatovat“ s Trumpem o Íránu – ale dodal, že bude „nadále hlasitě vystupovat proti válce a usilovat o mír, podporovat dialog a multilaterální vztahy mezi státy s cílem hledat spravedlivá řešení problémů“.

Izrael v pondělí předvolal italského velvyslance, aby protestoval poté, co italský ministr zahraničí Antonio Tajani během návštěvy Bejrútu odsoudil „nepřijatelné útoky“ Izraele na civilisty v Libanonu, uvedl italský diplomatický zdroj.

Stalo se tak poté, co Tajani napsal na X, že je v Bejrútu, aby „vyjádřil solidaritu Itálie v souvislosti s nepřijatelnými útoky Izraele proti civilnímu obyvatelstvu“.

Vyzval k dialogu mezi Libanonem a Izraelem a k „nezbytnému a trvalému příměří“ a dodal: „Další eskalaci, jako v Gaze, je třeba za každou cenu zabránit.“


Libanon byl vtažen do války na Blízkém východě, když skupina Hizballáh podporovaná Íránem 2. března vystřelila rakety na Izrael. Izrael poté reagoval rozsáhlými údery a pozemní invazí.

Italská vláda si minulý týden předvolala izraelského velvyslance poté, co uvedla, že izraelské síly vystřelily varovné výstřely na konvoj italských mírových sil OSN v Libanonu, čímž poškodily alespoň jedno vozidlo, ale nezpůsobily žádná zranění.

Spojenci z NATO odmítají připojit se k Trumpově blokádě Hormuzského průlivu

Spojenci z NATO v pondělí uvedli, že se nezapojí do plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na blokádu Hormuzského průlivu, a navrhli místo toho zasáhnout až po skončení bojů, což pravděpodobně rozhněvá Trumpa a zvýší napětí v alianci.

K tomuto kroku dochází poté, co americký prezident prohlásil, že armáda jeho země bude spolupracovat s dalšími zeměmi na zablokování veškerého námořního provozu v této vodní cestě, poté co se o víkendu nepodařilo dosáhnout dohody o ukončení šestitýdenního konfliktu s Íránem. Nyní však představitelé zemí, které jsou členy NATO, prohlašují, že se do toho nezapojí.

„Blokádu nepodporujeme,“ řekl britský premiér Keir Starmer pro BBC. „Moje rozhodnutí bylo zcela jasné: bez ohledu na tlak, a ten byl značný, se nenecháme vtáhnout do války,“ řekl.

Německo, Španělsko, Itálie, Polsko a Řecko vyloučily vyslání námořních sil na podporu blokády.

Francie však uspořádá konferenci s Británií a dalšími zeměmi s cílem vytvořit mnohonárodní misi k obnovení plavby v průlivu, uvedl v pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron.

Stalo se tak poté, co Trump na Truth Social zaútočil na papeže a označil ho za „slabého v boji proti zločinu“ a „hrozného v zahraniční politice“.

Dodal: „Nechci papeže, který si myslí, že je v pořádku, aby Írán měl jaderné zbraně. Nechci papeže, který si myslí, že je hrozné, že Amerika zaútočila na Venezuelu, zemi, která posílala do Spojených států obrovské množství drog a, co hůř, vyprazdňovala své věznice, včetně vrahů, drogových dealerů a zabijáků, do naší země.“


Začíná americká blokáda íránských přístavů

Centrální velitelství USA oznámilo, že v pondělí v 10:00 východního času (17:30 v Íránu a 15:00 SEČ) zahájí blokádu všech íránských přístavů v Perském zálivu a pobřežních oblastí, což znamená, že operace by měla právě teď začít.

Jak již bylo dříve oznámeno, námořníci a britská organizace UKMTO (United Kingdom Maritime Trade Operations) obdrželi oznámení varující, že blokáda se bude vztahovat na veškerý lodní provoz bez ohledu na vlajku.

Oznámení UKMTO uvádí, že tranzitní plavba průlivem do nebo z neíránských destinací by neměla být těmito omezeními dotčena, ale UKMTO varovala, že plavidla, která se o to pokusí, se pravděpodobně setkají s vojenskou přítomností.



UKMTO obdrželo oznámení varující před námořními omezeními na celém íránském pobřeží

Organizace United Kingdom Maritime Trade Operations (UKMTO) v pondělí uvedla, že obdržela oznámení o námořních omezeních na celém íránském pobřeží, včetně přístavů a energetické infrastruktury.

UKMTO zveřejnilo informace o těchto omezeních několik minut před plánovaným začátkem americké blokády.

Oznámení, které UKMTO obdrželo, se do značné míry shoduje s upozorněním zaslaným americkou armádou námořníkům, v němž varovala, že blokáda východně od Hormuzského průlivu se bude vztahovat na veškerý lodní provoz bez ohledu na vlajku.

Oznámení UKMTO uvádí, že tranzitní plavba průlivem do nebo z destinací mimo Írán by neměla být těmito omezeními dotčena, ale UKMTO varovalo, že plavidla, která se o to pokusí, se pravděpodobně setkají s vojenskou přítomností.


Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) vyjádřil hluboké znepokojení nad útoky na zdravotnické pracovníky v Libanonu poté, co v pondělí Izrael zasáhl centrum Červeného kříže a v neděli byl zabit zdravotnický pracovník.

„Ztráta těch, kteří zasvětili svůj život záchraně druhých, je velmi znepokojující, vzhledem k dopadu na civilisty, kteří jsou na jejich pomoci závislí,“ uvedla Agnes Dhur, vedoucí delegace ICRC v Libanonu.

„Záchrana životů nesmí nikdy stát život. Humanitární a zdravotnický personál musí být chráněn. Musí mít možnost dostat se k raněným, pomoci jim a vrátit se bez úhony.“

ICRC vyzval všechny strany konfliktu, aby „dodržovaly své závazky vyplývající z mezinárodního humanitárního práva“.

Záchranář Červeného kříže Hassan Badawi byl v neděli zabit při izraelském útoku. Jeho pohřeb se již konal a jeho kolegové truchlí.


Papež Lev XIV. dále obhájil svůj postoj usilování o mír poté, co ho americký prezident Donald Trump kritizoval za to, že „vyhovuje radikální levici“.

„Nemám strach z Trumpovy administrativy ani z toho, že budu hlasitě hlásat poselství evangelia, což je podle mého přesvědčení to, proč jsem tady, a proč je tady církev,“ řekl papež.

„Nejsme politici, nezabýváme se zahraniční politikou ze stejného úhlu pohledu, jak jej chápe on,“ pokračoval. „Ale věřím v poselství evangelia jako mírotvůrce.“

Toto prohlášení přišlo poté, co Leo o víkendu naznačil, že „iluze všemohoucnosti“ podněcuje válku USA a Izraele v Íránu. V reakci na to Trump řekl, že si myslí, že papež „nedělá moc dobrou práci“.

Jak Trump, tak Pete Hegseth, jeho ministr obrany, se během konfliktu ve veřejných prohlášeních odvolávali na Boha a používali náboženskou rétoriku. Hegseth dokonce označil válečné úsilí za božsky podporované, což je názor, který papež opakovaně vyvrátil.

„Ježíš je král míru, který odmítá válku a kterého nikdo nemůže použít k ospravedlnění války,“ řekl na Květnou neděli. „On neposlouchá modlitby těch, kteří vedou válku, ale odmítá je.“


EU musí zintenzivnit přechod na „domácí“ a „spolehlivou“ obnovitelnou a jadernou energii poté, co válka na Blízkém východě zvýšila její výdaje na dovoz energie o 22 miliard eur, uvedla v pondělí předsedkyně Evropské komise.

Ursula von der Leyenová v rozhovoru s novináři v Bruselu slíbila, že příští středu představí strategii, která nastíní, jak by EU mohla zmírnit ekonomické dopady 44denních nepokojů na Blízkém východě, které začaly, když USA a Izrael koncem února zahájily útoky na Írán.

V reakci na nejistotu po víkendových neúspěšných jednáních mezi USA a Íránem – a následných příspěvcích Donalda Trumpa na sociálních sítích – von der Leyenová poznamenala, že „vyjednávání se nyní zastavila a musíme počkat, jak se situace vyvine“.

Jakákoli dohoda by podle ní musela řešit obavy vyvolané íránským jaderným a balistickým raketovým programem a úžinou Hormuz, protože, jak řekla, „obnovení svobody plavby je pro nás nanejvýš důležité“.

Lídři EU jsou i nadále znepokojeni izraelskými útoky na Libanon a ona vyzvala „všechny strany“, aby respektovaly suverenitu Libanonu a dosáhly úplného zastavení nepřátelských akcí. „Nemůžete mít stabilitu na Blízkém východě nebo v Perském zálivu, zatímco Libanon je v plamenech.“

Většina jejích výroků se zaměřila na vnitřní agendu EU v reakci na prudce rostoucí ceny energií. Von der Leyenová uvedla, že během 44 dnů se náklady EU na dovoz fosilních paliv zvýšily o více než 22 miliard eur, aniž by se tím „získala jediná molekula energie navíc“.

Uvedla, že EU platí „vysokou cenu za naši nadměrnou závislost na fosilních palivech“, ale dodala, že Evropa má své přednosti.

„Máme elektřinu, která se vyrábí v Evropě, z obnovitelných zdrojů a z jaderné energie. A proto se naše strategie dekarbonizace v posledních letech nejen potvrdila, ale její význam den ode dne roste. A náš cíl je velmi jasný. Musíme rozšířit domácí, cenově dostupnou a spolehlivou energii,“ řekla von der Leyenová.

Zdroj v angličtině ZDE