Světové oceány dosáhly nejvyšší teploty v historii pro měsíc červenec, konstatují vědci

10. 8. 2026

 

První dva letní měsíce roku 2026 byly o 2,79 °C teplejší než obvykle, uvedl v pondělí program Copernicus, čímž překonal předchozí rekord stanovený před čtyřmi lety a odráží „výjimečnou přetrvávající vlnu veder“ od začátku sezóny.

Střední Evropa se potýká s vlnou veder, při níž padly národní teplotní rekordy v několika zemích, včetně Rakouska a Slovenska. Jedná se o nejnovější událost v rámci spalujícího léta, které vysušilo vegetaci a připravilo kontinent na požáry.

Samantha Burgessová, klimatoložka z Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí, uvedla, že toto léto bylo „jasným příkladem“ klimatické krize, která zesiluje extrémy, které se navzájem posilují.

„[Vzhledem k tomu, že] přetrvávající tlakové výše zadržovaly teplo nad západní Evropou, extrémní teploty také zesílily rozsáhlé sucho,“ řekla. „Jak půda vysychá, ztrácí schopnost přirozeného ochlazování, což umožňuje snadnější hromadění tepla.“

Pod vlivem znečištění způsobeného fosilními palivy zasáhla Evropu od konce jara řada vln veder, přičemž obzvláště kruté horko na konci června mělo podle odhadů za následek více než 10 000 úmrtí.

Program Copernicus uvedl, že rozsáhlé sucho pozorované v květnu a červnu se minulý měsíc ještě zintenzivnilo, přičemž ve velké části západní Evropy byly zaznamenány mimořádně nízké srážky a vlhkost půdy. V suchých regionech, mezi něž patří Francie, Španělsko a části Německa a Velké Británie, nízký průtok řek zasáhl zásobování vodou, zavlažování i elektrárny, a to i v zemích ležících po proudu. Kvůli nedostatku chladicí vody byly minulý týden v Polsku nuceny odstavit dvě uhelné elektrárny, stejně jako jediná maďarská jaderná elektrárna, a to poprvé ve své 44leté historii.

Horko a sucho patří mezi největší environmentální hrozby pro evropskou ekonomiku. Předběžné odhady pro letošní léto naznačují, že červnová vedra stála pěstitele obilovin 2 miliardy eur v podobě ztracené úrody.

Ekonomové varují, že dlouhodobé škody mohou zastínit krátkodobé ztráty, zejména pokud sucha přetrvávají po mnoho let. Obrovské sucho v letech 2015–2018 stálo Evropu 439 mld. €, jak zjistil nový pracovní dokument pod vedením Evropského institutu pro ekonomiku CMCC; sucho mělo vysoké, avšak krátkodobé dopady na zemědělství a nízké, ale přetrvávající dopady na zpracovatelský průmysl a stavebnictví. Vědci tvrdí, že konvenční metody výrazně podceňují ekonomické ztráty související se suchem, protože nezohledňují následující roky.

Marta Mastropietro, výzkumnice v CMCC a na Milánské polytechnice a hlavní autorka studie, uvedla: „I jediný suchý rok způsobuje reálné ekonomické škody, ale přetrvávající sucho je něco jiného: jeho účinky se mohou v různých odvětvích znásobovat a hromadit se ještě po mnoho let poté.

Právě tento průnik mezi znásobujícími se a dlouhodobými dopady bývá v konvenčních odhadech dopadů často opomíjen.“

Od začátku roku shořelo v celé EU přibližně půl milionu hektarů, jak ukazují údaje zveřejněné Evropským informačním systémem o lesních požárech, a s tím souvisí i nadprůměrné znečištění, protože hořící vegetace vylučuje hustý kouř. Horké, suché a větrné podmínky, které ztěžují hašení požárů, dosáhly v tomto ročním období nových rekordů v závažnosti.

Víctor Resco de Dios, profesor lesního inženýrství na Univerzitě v Lleidě, uvedl: „Klimatická změna vytváří stále příznivější podmínky pro vznik obrovských lesních požárů.

„Dobrou zprávou je, že prostřednictvím péče o vegetaci a územního plánování můžeme tento problém do značné míry zmírnit,“ řekl. „Musíme si však ujasnit jednu věc: to, co se nám dnes jeví jako extrémní, bude za několik desetiletí pozoruhodně mírné, pokud i nadále nebudeme přijímat nezbytná adaptační opatření.“

Zdroj v angličtině ZDE