Tak nám zdražili Dukovany, paní Müllerová

25. 8. 2026 / Jiří Hlavenka

čas čtení 9 minut

Obě sumy a prohlášení politiků od sebe oddělují dva roky, a ještě jedna důležitá věc. Zatímco v době prvního prohlášení se ještě nekoplo do země, tak nyní, když vicepremiér Havlíček poněkud zvedl laťku, se… pořád ještě nekoplo do země. 

Už jsme se opět zapsali zlatým písmem; aniž by vyvstaly nějaké nové, dříve neznámé náklady, cena je na skoro dvojnásobku předem slibovaného.

 
Ač trochu nerad, musím se ale zde přiklonit spíš ke Karlu Havlíčkovi. Když předchozí vláda slavnostně oznamovala cenu 400 miliard, poněkud “zapomněla” (?) přičíst náklady na financování, a ještě některé další, s celým projektem související. 400 miliard je cena kontraktu s Korejci, nikoli to, kolik nás nové Dukovany budou stát. Ostatně přesně tohle jsem psal už před rokem ((1), viz komentář), když jsem došel k částce 800 miliard a dostal jsem za to kapky od facebookových mudrců.

400 miliard puštěných do větru předchozí vládou je kabaretní trik s cílem prezentovat nové Dukovany jako levnou a výhodnou stavbu a poprsit se, jak jsme to dobře s Korejci vysoutěžili. S tím, že si veřejnost nevšimne nebo neuvědomí, že to je jen část všech nákladů. Financování bylo schováno pod čachrování, které mělo vzbudit dojem, že je vlastně nikdo nebude platit, nebo že se to půjčí a potom vrátí a bude to v pohodě. Což o to, ono se to možná i půjčí a vrátí - ale platit se to bude. Úroky se v tomto vesmíru neodpouštějí. Zaplatí to ve výsledku spotřebitelé ze svého, v ceně elektřiny.

Nedosti na tom. I částka 700 miliard je experty zpochybňovaná jako podstřelená. Vychází z toho, že všechno půjde na drátku a nic se nezpozdí a neprodraží, což zejména v našem státě s ohledem na výsledky jeho budovatelského úsilí působí jako smutný vtip.

Energetičtí a ekonomičtí experti se k tomu už vyjadřují. Michal Šnobr, výrazný minoritní akcionář ČEZu uvádí, že ze zkušenosti s dalšími stavbami jaderek v Evropě je optimistický bilión (1000 miliard a že “bude rád, když to bude pod 1.5 biliónu”); velmi podobně se k tomu vyjadřují i další (Jiří Gavor, Pavel Grunfeld, Jiří Tyleček). Shoda, že pod bilión to nepůjde, je u lidí “mimo stát a ČEZ” prakticky stoprocentní. (A ano, vím, že Michal Šnobr si jede hlavně svou agendu, tedy maximalizovat svůj výnos při chystaném zestátnění celého ČEZu a tudíž rád manipuluje; současně ale je nepochybně jedním z lidí, kteří věci opravdu rozumí).

Připomeňme ještě pár důležitých skutečností. Poptávaný a vysoutěžený typ reaktoru APR 1000 nikde na světě nestojí; vychází sice ze slušně ověřeného typu APR 1400 (ten má asi deset instalací), ale současně je v mnoha důležitých prvcích pozměněn. Není to “jen zmenšenina”. Zkušenosti ze všech reaktorů, které se stavěly jako první svého druhu jsou, že vždy docházelo k výraznému prodražení i prodloužení stavby. Dále pak jde o první stavbu korejské firmy KHNP v Evropě, což znamená, že si zde musí vytvořit svoje subdodavatelské řetězce, což je další riziko prodloužení stavby.

Prodloužení výstavby znamená vždycky zdražení, a to právě kvůli financování - úroky jsou přímo úměrné době výstavby a když jaderka začne vyrábět později než měla, naskáče jich víc. To je z logiky věci.

Smlouva a specifikace kde?

Přes to, že se jedná o stavbu z veřejných peněz, a to z obrovských veřejných peněz, vše probíhá v maximálním utajení. Nebyla zveřejněna zadávací dokumentace, nebyly zveřejněny nabídky, není zveřejněna smlouva s KHNP. Jsou známy jen hrubé parametry a ve všem ostatním se jaksi musíme “spolehnout na prohlášení vlády”.

Obchodní tajemství? To je typický domácí argument - obchodní tajemství a nejede vlak. Jenomže jede, zadavatel má říci a) hoši, máme zákon, že smlouvy musí jít ven, tak půjdou, b) tohle je tedy podmínka ve výběrku, c) nechcete? Tak do toho nechoďte, přihlásí se někdo jiný. Nic takového se nestalo - tak jako vlády (Fiala nebo Babiš nebo kdokoli jiný) dělají navenek ramena, vůči velkým hráčům jsou submisívní.

Jak to dělá jinde? Jednoduše: to, co není podstatné ve věci zacházení s veřejnými penězi (typu jaká kde bude použitá trubka), se nezveřejňuje - není k tomu důvod a respektuje se, že pro firmu je to její technologická důvěrnost, kterou nechce vytrubovat. Nejsou zveřejňovány nabídky uchazečů - nikdy a nikde, protože toto je opravdu obchodně extrémně citlivé. Ale zásadní parametry, které mají veřejnoprávní povahu zveřejňovány jsou. Tedy zejména podmínky navyšování či nenavyšování ceny, smluvní garance, garance výkupních cen, forma a výše státní podpory - to u dalších projektů v západní Evropě zveřejněno je. 

Mohli jsme si snadno vzít příklad z Velké Británie (známý Hinkley Point C), kde byl kompletně zveřejněný celý Contract for Difference, několikasetstránkový dokument, který rozkrývá způsob tvorby ceny z výsledně vyrobené elektřiny . U nás kompletně utajeno. Britové zveřejnili celý finanční model a nezveřejnili technickou stránku věci - to je za mně v pořádku a takto to mělo modelově být i u nás. A to prosím pěkně Hinkley Point C Britové (vláda, stát) ani nestaví ani nevlastní! Přesto muselo všechno ven.

Proč jsou tyto (utajené) parametry tak důležité?

Jsou zcela zásadní z důvodu, který bude na konci dne stejně zajímat každého z nás jako asi jediný: kolik ta nová elektřina bude stát? Kolik budu platit jako spotřebitel (nebo firma), případně, kolik z ceny stát “ukryje” do státního rozpočtu, tedy bude - z našich peněz! - doplácet? Jak to přesně bude konstruováno? Nevíme nic a to co víme, je - slušně řečeno - nedůvěryhodné.
Předchozí vláda tvrdila, že elektřina z nových jaderek bude do 90 EUR/MWh (cca 2.20 Kč/kWh) byla stavěná na ceně 407 miliard. Velmi přes palec: bude-li to 1000 mld, jsme na 220 EUR/MWh, pokud 1500 miliard, jsme na 330 EUR/MWh (nechytejte mně za rukáv, vím že konstrukce ceny je složitější, je to jen velmi hrubá konstrukce ceny). To, že cena bude výrazně vyšší, tvrdí i výše zmiňovaní energetici, M. Šnobr uvádí: “90 EUR je vlhký sen. Budou to nižší jednotky stovek EUR/MWh”.

Jenomže dnes soutěžené obnovitelné zdroje, například offshore vítr, se soutěží za 55 EUR/MWh, s klesající tendencí, fotovoltaiky s krátkodobou akumulací za 53 EUR/MWh. (Vysoká konkurence, škálování, klesající náklady). Burzovní ceny v příštích dekádách se odhadují mezi 50-80 EUR/MWh (je tam spousta nejistot). Burzovní ceny jsou etalonem, který ukazuje, za jaké peníze se (plus mínus) silová elektřina prodává. Dráž ji prodat nejde, protože si ji každý může nakoupit levněji na burze.

A nyní porovnejte s odhadovanými výrobními cenami výše.

O jak velké peníze se jedná? Dva bloky budou dělat cca 15 mil MWh krát “skromných” 100 eur rozdílu = 40 miliard Kč ročně “doplatku”. (Ale v nejhorších scénářích 2-3x víc). Zaplatí buď občané v ceně elektřiny (v přepočtu 4 000 na každého, případně 2-3x víc), nebo to tam bude dosypávat stát, tedy opět my, jen přes jinou kapsu.

Vysoká cena za energetickou bezpečnost

Vede někdo o těchto věcech diskusi? Upozorňuje vláda, že tyto scénáře jsou možné a pravděpodobné, a pokud ano, jak je hodlá řešit? Nic, ticho. Však to bude až za patnáct roků. Žijeme “dneškem”, a co bude potom, o tom až po tom.

Tak si to řekněme my. Jaderná energie (elektřina) představuje spolehlivý, dlouhodobý, vyzkoušený a velmi slušně bezpečný zdroj, při provozu téměř bezemisní, závislost na cizích zdrojích je malá.
Ale za tuto velkou výhodu platíme brutální cenu. Neplatí to jen o Dukovanech, normalizovaná cena u nových reaktorů je vysoká i jinde: Hinkley Point C na úrovni 150 EUR/MWh, u francouzského Flamanville cca 130 EUR/MWh. Ale je tu časový posun 10 (u Británie) a 20 (u Francie) let, náklady rostou, požadavky na bezpečnost taky. Jen inflace v minulých letech postrčila všechno nahoru o skoro třetinu, a opakuju: ještě se nekoplo do země.

Je to něco, co nikdo na světě neví? Naopak. Tato fakta a čísla znají vlády i energetici všude kolem. A proto se volí vyvážená kombinace jádra a obnovitelných zdrojů, doplňují se jako Yin a Yang. Jádro pro pro spolehlivost, ale je drahé a nadlouho, obnovitelné zdroje pro láci a rychlost výstavby, ale produkuje s výkyvy. K tomu mohutné přenosové sítě napříč kontinentem a postupně kumulovat úložiště.

Co my? Ví vil sí.

1
Vytisknout
975

Diskuse

Obsah vydání | 26. 8. 2026