Channel 4 News: Írán se staví vzdorně vůči americkým sankcím
25. 8. 2026
čas čtení
5 minut
Moderátor, Channel 4 News, úterý 25. srpna 2026, 19 hodin: Prezident Trump ve svých ekonomických plánech nemíří jen na Kanadu.
Včerejší oznámení dalších amerických sankcí namířených proti Íránu
odsoudila Čína, zatímco Teherán prohlásil, že je plně připraven na tato
opatření reagovat. Ománský ministr zahraničí však vyjádřil naději, že by
brzy mohlo být oznámeno zřízení dočasného koridoru přes Hormuzský
průliv. Slovo má Kieran Moodley:
Reportér: V uplynulých měsících byli íránští tvůrci billboardů zároveň ponuří i
triumfální – jde o národ, který má pocit, že v této vyčerpávající válce s
Amerikou Donalda Trumpa má navrch. Mohl by však být právě Teherán tím,
kdo brzy začne pociťovat tlak poté, co Washington oznámil novou vlnu
ekonomických sankcí a režim přiznal, že jeho občané pociťují utrpení?
Íránský politik: Plně soucítíme s lidmi. Chápeme, co znamená inflace. Chápeme, co znamená tlak na měnu. Chápeme, co znamená nedostatek zboží. Celé úsilí vlády však směřovalo k tomu, aby zabránila těmto zoufalým pokusům o odříznutí finančních a obchodních životních tepen země.
Reportér: Cílem sankcí navrhovaných Washingtonem je izolovat Írán od jeho spojenců a globální ekonomiky. Teheránská měna již klesla vůči americkému dolaru na rekordní minimum. Dnes se u čerpacích stanic tvořily dlouhé fronty kvůli nedostatku paliva a zvěstím o zvyšování cen. Obavy vyvolává skutečnost, že ekonomické dopady pocítí spíše Íránci než samotný režim.
"Jedním z hlavních problémů sankcí je, že obvykle poškozují civilní obyvatelstvo, které již tak nemá nad svou vládou žádnou kontrolu. Íránský režim prokázal, že je mimořádně schopný potlačovat domácí nesouhlas a opozici, a v posledních několika letech tak činil opakovaně."
Írán není se sankcemi z Washingtonu nijak neseznámený, protože od islámské revoluce v roce 1979 čelí celé řadě ekonomických opatření. Teheránu se daří přežít díky přesunům peněz, ropy a zboží prostřednictvím zprostředkovatelů, Bílý dům však působí sebevědomě. Americké námořní jednotky v Hormuzském průlivu ochromily vývoz ropy z Íránu. Americký ministr financí Scott Bessent věří, že tento tlak by mohl vynutit změnu v Teheránu:
"Vy, obyčejní vojáci, kteří tento režim podporujete – čím dál více z vás nedostává výplatu nebo je údajně jen zpožděna – zeptejte se sami sebe, zda vaši velitelé vedou vaši zemi k vítězství, nebo ke zkáze. A vzpomeňte si, že berlínská zeď padla, když se obyčejní vojáci rozhodli nestřílet na nesprávné lidi."
Je to projev zoufalství, pokud si myslí, že jediným způsobem, jak mohou Írán donutit, je dosadit novou vládu. A je velmi nepravděpodobné, že by k tomu došlo. A je nepravděpodobné, že by nová vláda byla vůči Spojeným státům přátelštější nebo že by v důsledku těchto sankcí byla ochotnější k kompromisu se Spojenými státy.
A nové sankce nejsou namířeny pouze proti Íránu. Jsou zaměřeny na jakýkoli stát, který s ním finančně spolupracuje. A to s sebou nese riziko hněvu Pekingu. Čína nakupuje přibližně 90 % ropy, kterou Írán vyváží, a varovala, že by mohla podniknout odvetná opatření, pokud budou do sankcí zahrnuty čínské společnosti.
Čínský politik: Spolupráce Číny s Íránem se vždy odehrávala v rámci mezinárodního práva a nemělo by do ní být zasahováno. Čína pozorně sleduje příslušný vývoj a přijme veškerá nezbytná opatření k důsledné ochraně svých legitimních práv a zájmů.
Reportér: Čínské varování není pro nikoho dobrou zprávou před návštěvou Si Ťin-pchinga ve Washingtonu příští měsíc. A Írán by také mohl sám eskalovat situaci dalšími útoky na Hormuzský průliv, a to navzdory tomu, že prezident Trump dnes prohlásil, že všechny miny byly z této vodní cesty odstraněny. Írán má v rukávu mnoho trumfů. Může se samozřejmě zaměřit na americká aktiva, zejména námořní síly, které blokádu prosazují. Může prohloubit svou vlastní blokádu tím, že přiměje húsíty v Jemenu, aby vyvíjeli větší tlak v oblasti energetiky a obchodní dopravy směřující do Rudého moře i z něj. A pak mohou Íránci samozřejmě tlačit na své spojence, jako jsou milice v Iráku, aby se zaměřili na energetickou infrastrukturu Saúdské Arábie nebo Spojených arabských emirátů.
Donutí tedy tyto sankce Írán k eskalaci války? Nebo selžou a donutí tak Američany vrátit se k vojenské síle? Ještě více otázek a neznámých v konfliktu, který měl trvat pouhých šest týdnů, ale brzy to bude už šest měsíců.
115
Diskuse