K útoku došlo krátce poté, co Merz dorazil do města na neohlášenou návštěvu, jejímž cílem bylo zdůraznit podporu Německa Ukrajině v době, kdy země vstupuje do jednoho z nejnejistějších období od zahájení plnohodnotné ruské invaze v roce 2022.

Od nástupu Merze do úřadu v květnu 2025 se Německo stalo největším poskytovatelem vojenské pomoci Ukrajině a předstihlo tak USA, jejichž podpora se snížila.

Kyjev je v posledních týdnech téměř neustále terčem útoků nových ruských dronů s proudovým pohonem, přičemž zintenzivňující se útočná kampaň stále více narušuje každodenní život v hlavním městě a hrozí, že město zůstane tuto zimu bez elektřiny.

Během své návštěvy Merz oznámil, že Německo bude financovat společnou výrobu dronů určených k zachycování ruských dronů s proudovým pohonem, a dodal, že „významné technické průlomy“ z posledních týdnů urychlují jejich výrobu.

„To rychle a hmatatelně posílí ukrajinskou protivzdušnou obranu,“ řekl. „A toto posílení je naléhavě potřebné.“

Německý kancléř na vlastní kůži zažil novou realitu každodenního života v ukrajinském hlavním městě. Během jeho návštěvy opakovaně zněly sirény oznamující letecký poplach, mimo jiné i v okamžiku, kdy mu Volodymyr Zelenskyj ukazoval těžce poškozenou budovu Národní akademie věd, kde minulý týden při útoku ruského dronu zahynuli dva lidé.

Ukrajinský prezident Merzovi sdělil, že lidé v Kyjevě prožívají kvůli neúnavným útokům „hrozné noci i dny“, a označil ruské protivníky Ukrajiny za „absolutní barbary“.

„Právě na tomto místě vidíme naprostou nesmyslnost této války,“ řekl Merz a při příjezdu dodal, že Ukrajina „v nadcházejících týdnech potřebuje veškerou naši podporu“. „Pokud Rusko nebude zastaveno, jeho válečná mašinérie se dříve či později obrátí proti nám,“ uvedl.

Rusko již poškodilo kyjevský Severní most a opakovaně zasáhlo i Jižní most. Ačkoli mosty stále stojí, opakované útoky a hrozba dalších úderů přiměly městské úřady k omezení či pozastavení provozu na pěti ze šesti městských silničních mostů přes Dněpr, což způsobilo dočasná uzavření a velké dopravní zácpy.

Pokud se Moskvě podaří kyjevské mosty vážně poškodit, mohlo by to znamenat logistickou noční můru pro město s 3 miliony obyvatel, jehož mosty přes Dněpr byly naposledy ve velkém měřítku zničeny při ústupu nacistických německých vojsk v roce 1943. Více než třetina obyvatel žije na levém břehu, zatímco většina pracovních míst a infrastruktury města je soustředěna na pravém břehu.

Tyto útoky jsou součástí širší ruské kampaně proti civilní a průmyslové infrastruktuře na území Ukrajiny. V posledních týdnech byly terčem útoků logistická centra, železniční tratě, datová centra, sklady zdravotnického materiálu a ocelárny, a to vedle soustavných útoků na energetický systém země, u nichž se očekává, že se během zimy ještě zintenzivní.

„On [Putin] počítá s neustálou eskalací. Velmi si to přeje,“ řekl Zelenskyj na tiskové konferenci po boku Merze. „Toto je odpověď pro všechny – pro ty, kteří věří, že stačí Putina jen požádat a on válku skutečně ukončí. To se prostě nestane.“

Ruské ministerstvo zahraničí v sobotu varovalo cizí státní příslušníky a diplomatický personál, aby nezůstávali na Ukrajině ani tam necestovali. „Odpovědnost za případné nepříznivé důsledky leží výhradně na těch, kteří se rozhodnou toto varování ignorovat,“ uvedlo ministerstvo.

Řada zahraničních velvyslanců, včetně německého, na sociálních sítích reagovala, že mají v úmyslu zůstat v Kyjevě.

„Delegace EU zůstává,“ napsala v neděli na X velvyslankyně Evropské unie Katarína Mathernová. „Výhrůžky nás nezastaví v evropské podpoře Ukrajiny. Jen nám připomínají, proč je tato podpora důležitá.“

V Moskvě někteří váleční komentátoři s potěšením poznamenali, že ruské údery pokračovaly i přes Merzův příjezd. „Rusko dříve pozastavovalo údery na Kyjev během návštěv evropských politiků. Teď už ne,“ napsal Sergej Markov, prominentní válečný komentátor.

Jedná se o Merzovu druhou cestu na Ukrajinu od jeho nástupu do funkce kancléře. Patří mezi nejvýraznější zastánce Kyjeva v Evropě a je jedním z hlavních hlasů varujících před ruskou hybridní kampaní proti jiným národům.

Minulý měsíc Německo oficiálně obvinilo Moskvu z toho, že stojí za podezřelým spiknutím namířeným proti letišti Lipsko/Halle, klíčovému logistickému uzlu pro západní vojenskou pomoc Ukrajině. Merz však zároveň čelí rostoucí nespokojenosti doma kvůli své podpoře Ukrajiny, což se odráží v poklesu jeho popularity.

Německá krajní levice i krajní pravice jsou vůči podpoře Ukrajiny skeptické a chtějí, aby Berlín pomoc omezil. Tlak se ještě zesílil poté, co krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) zaznamenala velké volební zisky.

Alice Weidelová, spolupředsedkyně AfD, napsala v příspěvku na sociálních sítích: „Merz cestuje na Ukrajinu v den německého státního svátku a slibuje další miliardy z peněz německých daňových poplatníků, které chybí v penzijních a zdravotních pojišťovnách, zatímco Německo se potýká s nejhorší energetickou krizí.“

Zdroj v angličtině ZDE