Jako novinářku specializující se na korporátní témata mě rezoluce britských zelených, že „sionismus je rasismus“, rozčiluje více než genocida. A tady je důvod...

5. 10. 2026

čas čtení 4 minuty
(Ironický komentář britské autorky Laury K., který je jako obvykle až děsivě blízko faktům)

  

Britská Strana zelených dnes spáchala jeden z nejzávažnějších zločinů v živé paměti, když schválila rezoluci prohlašující, že „sionismus je rasismus“. Jako privilegovaná západní novinářka, která si užívá luxusu výměnou za přehlížení válečných zločinů, chci vysvětlit, proč jsem právě teď tak rozhořčená..

Za prvé, tvrdit, že židovská nadvláda je rasismus, je směšné zjednodušení. Odcizuje to nejen příznivce izraelské genocidy, ale i umírněné lidi, kteří si myslí, že Izrael měl spáchat méně zvěrstev. To je zjevně diskriminace.

Poté, co byla ta rezoluce  schválena, jsem cítila větší bolest než ta holčička, která zemřela v Gaze poté, co dva dny křičela s těžkými popáleninami, které jí nemohli ošetřit. Dobře, to je přehnané, ale byla jsem ve stresu, protože mi volal šéf. Řekl mi, že bych měla přesvědčit veřejnost, že zelení jsou ti skuteční rasisté, jinak mě vyhodí.


 

Bohužel jsem na toto téma příliš neinformovaná, abych k němu mohla říct něco smysluplného, a tak jsem požádala ChatGPT, aby mi pomohl vás poučovat. Tak jdeme na to…

Jedním z klíčových antisionistických argumentů je, že sionisté od samého počátku zamýšleli provést etnické čistky Palestinců, a proto je nesprávné svalovat veškerou vinu za genocidu na Netanjahua.

Podle historických knih je to pravda, ale nebere se v úvahu, že Bůh sionistům tuto zemi slíbil už před asi 3 000 lety. Bylo to zhruba v době, kdy na nás neustále sesílal rány, takže nebyl zrovna v racionálním stavu mysli, ale přesto…

Rezoluce  zelených se rozvláčně rozepisovala o tom, jak je Izrael etnonacionalistickým státem v historické Palestině, který dominuje nežidovskému obyvatelstvu. Neuvěřitelně se v něm zavázali k jedinému demokratickému palestinskému státu. To je obzvláště odporné, protože by to znamenalo konec apartheidu. Znamenalo by to rovná práva pro všechny. Znamenalo by to chovat se, jako by sionistické obyvatelstvo nebylo Božím vyvoleným lidem.

To vše je pro mě nepochopitelné. Když britští okupanti předali Palestinu sionistickým okupantům, neměli na mysli právě toto. Osobně souhlasím s Adrianem Ramsayem, že jediný demokratický stát podkopává právo na sebeurčení obou národů. Myšlenka, že každý má stejný hlas, neodráží hodnoty Strany zelených.

Jediným morálním postojem je zůstat zdvořilí, zatímco Izrael páchá válečné zločiny, a používat jazyk, díky kterému se jeho příznivci cítí milováni. Měli bychom předstírat, že naším konečným cílem je řešení dvou států – něco, co by Izrael nikdy nedovolil, a i kdyby ano, stále by to znamenalo nadvládu sionistů nad arabskými divochy. Nevím, proč jsou zelení v této otázce tak rprovokativní.

Stačí vědět, že Izraelci jsou k Palestincům neuvěřitelně shovívaví od té doby, co jich v roce 1948 zavraždili 13 000, vyhnali 750 000 z jejich domovů a nastěhovali se do nich.

Pokaždé, když si sionisté zabrali další kus země, který jim byl slíben, chovali se Palestinci nerozumně. Dokonce fňukají, když osadníci vtrhnou na Západní břeh a rozbijí jim obchody. A to ani nemluvím o tom, jak se chovají, když osadníci pro zábavu ubijí k smrti náhodného teenagera.

Těch pár rozumných členů Strany zelených chápe, že bychom měli Palestince povzbuzovat k větší toleranci vůči sionistům. Bohužel dnešní nrezoluce jen podnítila rozkol. Strana zelených podkopala svou schopnost zasazovat se o mír, který může vzejít pouze z nalezení rozumného kompromisu mezi genocidou a bojem proti genocidě.

0
Vytisknout
170

Diskuse

Obsah vydání | 5. 10. 2026