Horkovod z Dukovan do Brna (raději o něčem vážném)

1. 10. 2026 / Jiří Hlavenka

Hovoří se o tom už padesát let

O stavbě horkovodu se hovoří už od sedmdesátých let, kdy se jaderka uváděla do provozu, nicméně jedno datum pak svítí z roku 1985: tehdy byl dokonce federální vládou schválen projekt “Teplofikace Brna z JE Dukovany”, mělo to fičet od roku 1996. Dokonce se začalo tu a tam stavět (připravovat trasa), ale v roce 1991 jej ČEZ zastavil, protože se nevyplácel. Levný plyn vítězil nad dukovanskou horkou vodou.

Dokonce jsem se s tím jednou setkal úplně osobně: během studií energetiky na VUT jsme dostali za úkol tento horkovod spočítat, nikoli stavebně, ale co do ztrát vznikajících v potrubí na trase dlouhé 42 km. Výsledek si už samozřejmě nepamatuju, ale konstatovali jsme pak při hodnocení té práce, že ztráty jsou enormní a nevyplatí se to i z tohoto důvodu. Nicméně je to čtyřicet let zpět a například izolační technologie se od té doby posunuly dramaticky dál.

Stavba se pak čas od času vynoří a zase zanoří; větší diskuse byly okolo roku 2010 (zadávala se i EIA, tedy studie dopadu na životní prostředí), nicméně vážněji se to dostává do debat od roku 2022, kdy téma vytáhl logicky nahoru drahý plyn.

Co o stavbě víme dnes?

Ne o mnoho víc než dříve - to řešení bylo i v osmdesátých letech navrženo celkem smysluplně (ono taky moc možností není). Dvě roury, jedna tam a druhá zpátky, tam jde horká voda okolo 140 stupňů, zpátky 55 stupňů, nepřetržitý koloběh, je-li ovšem topná sezóna. (140 stupňů, není to náhodou pára? Není, pára se stlačí zhruba třiapůlkrát oproti atmosférickému tlaku, pak zkondenzuje). Na kraji Brna u Bosonoh se postaví stanice, kde v dostupných materiálech se používají pojmy “výměníková” i “směšovací” (ale to jsou zcela dva různé pojmy!). Je nicméně možné, že tam bude obojí, tedy uzavřený okruh Dukovany-Bosonohy, tam výměník, a následně ještě smíšení pro dosažení normální teploty i běžného tlaku v rozvodné horkovodní síti Brna. Dá se dohledat, že tato výměníková/přečerpávací stanice bude sama baštit 4.6 MW elektrického výkonu.

To ale je spíš detail pro techniky; opět lze konstatovat, že toto řešení je technicky možné a není ani příliš komplikované. Je jen dosti drahé, protože vzdálenost z Dukovan do Brna je už velká. Fungující horkovod z Temelína do Českých Budějovic má 26 km, brněnský pak 42 km, pokud se postaví. 

Ani ten budějovický není jediný na světě, ale současně to není běžné. Dohledat lze údaje o deseti horkovodech, něco v Číně, něco v Rusku, na Slovensku z Jaslovských Bohunic do Trnavy, dále Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. Jedná se ale spíše o menší instalace, velká je jen ta čínská. Některé projekty se zavřely (Rusko), jiné se vyprojektovaly, ale nerealizovaly (Finsko), švýcarský projekt v Beznau je zřejmě před uzavřením. Vzdálenosti jsou obvykle kratší než brněnské, typicky do 30 km. 

Takže kolik bude platit za teplo Brno?

Není známo. Tohle je nejsmutnější stránka dosavadního příběhu. Existuje dokonce smlouva mezi ČEZem a Teplárnami Brno, ve které jsou zřejmě i cenové údaje (tedy za kolik to bude), ale pasáže jsou pro veřejnost začerněny, opět s odkazem na “obchodní tajemství”. Považuji to za hanebné. Jde o investici ve veřejném zájmu; půjdou na ní obří dotace z veřejných peněz (10 mld z modernizačního fondu), Teplárny jsou městská firma a ČEZ zase (většinově, za chvilku plně) státní. Tady jde o obří veřejný zájem, naprosto evidentní, takže kecy o obchodním tajemství si laskavě strčte za klobouk.

Stát navíc při představování stavby pouštěl ven neuvěřitelné kecy - ještě premiér Fiala říkal, že půjde o “odpadní teplo”, což je samozřejmě nesmysl. Je to docela masivní tepelný výkon, o který se pak sníží výroba elektřiny v Dukovanech. 

Projekt nám před cca dvěma lety představovalo vedení Brna a Tepláren na zasedání rady Jihomoravského kraje, jejímž členem jsem byl. Ukazovali krásné mapičky, ale při dotazech na cenu a návratnost se kroutili jako žížaly. Coby protřelý energetik jsem jim na místě odhadl, že to bude znamenat snížení elektrického výkonu Dukovan asi o 1%, což zhruba potvrdili. Není to úplně málo: jestliže mají Dukovany dnes (teoretické) tržby okolo 30 mld Kč, číslo samozřejmě kolísá podle cen silové elektřiny, je to asi 300 mil Kč jen za odebrané teplo, aby to ČEZu vyšlo šul-nul. Částka bude spíš o něco vyšší, protože ČEZ sám musí provést investice v jednotkách miliard, tzn upravit vlastní elektrárnu v Dukovanech.

Není to málo, nicméně hlavním nákladem je splátka stavby. Cena je dnes odhadovaná na 17.8 miliardy a musíme ji takto brát, i když se vesměs nepochybuje, že dojde k prodražení (mj. se jde dost složitou trasou se dvěma tunely). Pokud bychom uvažovali třicetiletou životnost a cenu peněz 5% (Teplárny si budou brát úvěr), tak je to cca 900 mil ročně. Náklady na výstavbu jsou tedy několikanásobně vyšší než vlastní cena tepla. 

Stavba má ale jít “z dotace” ve výši 10 miliard Kč a tím se argumentuje - že se stavba zlevní. No, nezlevní; jen budou Teplárny platit méně. Ale těch 10 miliard Kč, pokud by se z Mod fondu nevyužily, by se mohly využít jinak a třeba i lépe. Komínem nevyletí.

A není levnější SAKO?

Brno má špičkovou spalovnu komunálního odpadu neboli SAKO; vzhledem k tomu, že jí je ze strany dodavatelů spalitelného bordelu dokonce placeno,funguje velice efektivně. SAKO spaluje a ještě za to dostává zaplaceno; ve výsledku tak prodává teplo za cenu okolo 210 Kč/GJ. Dukovanský horkovod má dodávat 2 mil GJ, výše uvedená čísla si tak můžete vydělit dvěma: cena za teplo bude 150 Kč / GJ (levněji než SAKO), ovšem plná cena za horkovod přidá dalších 450 Kč. Pokud bychom “odečetli dotaci”, bude to plus 200 Kč. 

Není to ale zas tak jednoduché. Jednak SAKO je dnes na hraně svých výrobních (pálících) kapacit, takže by bylo nutné jej výrazně rozšířit, což jsou další nemalé investice. (Projekt na nový kotel je hotov a i zde jsou náklady z velké části pokryté dotací, v poměrně nesrozumitelném procesu ale byl zamítnutý. Hovoří se o vlivu skládkařské lobby). SAKO dodává 1.1 mil GJ, Teplárny celkem 4 mil GJ, rozdíl se dodává plynem (plus pár menších zdrojů, štěpka atd), takže pokud by Dukovany dodaly 2 mil, tak se spotřeba plynu sníží dramaticky. To je velké pozitivum.

Plus je tady ještě jedna věc. Spalovny komunálního odpadu vypouštějí do vzduchu CO2 (co jiného, že), tedy vytvářejí docela velké emise. Zatím nejsou zahrnuty v systému emisních povolenek, nicméně emise musí vykazovat a Evropská komise připravuje jejich postupný náběh do systému povolenek, počínaje rokem 2031. Nejdřív budou platit za 25% svých emisí, za několik let ale již 100%. Lze to chápat: jakkoli spalovny zbavují náš svět odpadu, emise stejně vytvářejí. (Dá se ale čekat, že náběh ETS bude promítnutý do cen odebíraného odpadu, tedy budeme platit “víc za popelnice”.). Pokud by se platila plná cena, tak při ceně 80 EUR/tunu CO2 by to SAKO stálo cca 250 mil Kč ročně. (A pokud by to bylo promítnuto do ceny za odpad, znamenalo by to zvýšení “ceny za popelnici” asi na dvojnásobek). 

Levnější to asi nebude

Zahrnul jsem vás spoustou čísel a nejspíš z toho nejste moc moudří. Upřímně, já taky ne, protože výpočtů je celá řada a je zde spousta neznámých. Ceník od ČEZu nebude fixní, ale odvozený od momentálních cen elektřiny - jaká ale bude za pět, deset let? Jaká budou skutečné náklady na horkovod? Jak do toho počítat dotaci a bude vůbec? Jaké jsou roční provozní náklady (nebudou velké, ale nějaké nižší desítky mil Kč to bude)? Jak se vůbec bude vyvíjet nakládání s komunálním odpadem? Směřuje se jasně ke “spálit, co se spálit dá”, protože skládkování je zvěrstvo a časovaná bomba. A hlavně: kolik bude stát plyn, ze kterého dnes Brno vyrábí skoro tři čtvrtiny tepla?

Přesto si troufnu tvrdit, že dukovanská horká voda teplo brňanům nezlevní. Bude dražší než SAKO, ale to pokryje jen část, bude levnější než plyn. Jeho hlavní význam vidím ve snížení závislosti na zemním plynu - tam je totální závislost na zahraničí a naprosto nepředvídatelný cenový vývoj, u plynu jsme skutečně rukojmím jiných - a ve snížení emisí CO2. Proto jsem opatrným podporovatelem této výstavby, ale stále s mnoha otazníky.

A proč neznáme odpovědi?

Nejvíc zarážející ale je, že v projektu, který už je v běhu (projekt je schválen technicky i politicky, projektuje se, stavební povolení nemá, ale to jsou už spíše technické kroky - zkrátka “má zelenou”) veřejnost, která to nakonec kompletně zaplatí, nemá žádné informace než sliby politiků, že to bude hrozně fajn a levný. Chybí naprosto modelační výpočet - tedy například formou jednoduché webové aplikace, kde by bylo možné si testovat různé varianty do budoucna (cena plynu, cena elektřiny, cena stavby…), počítat poměry SAKO:Dukovany:plyn a vypočítávat tak aspoň nahrubo cenu tepla pro brněnské odběratele. 

A nebylo by špatné uvést také alternativní varianty, kterých je víc. Mimo jiné se uvádí, že pečlivou renovací rozvodné sítě a zateplením domů by se ušetřilo 0,9 mil GJ, tedy skoro polovina toho, co mají dodávat Dukovany. Ale cílem přece není šetřit, cílem je utrácet, vážení spotřebitelé!

Bohužel toto je velmi častý, ba typický vzorec přístupu českého státu k občanům: raději jim neřekneme nic, ještě by se v tom rýpali. 

Stát občanům nedůvěřuje, a pak se diví, že občané nedůvěřují státu.