Uvedl, že je třeba rozlišovat mezi tím, co nazval „skutečnými, pokojnými demonstranty“, kteří vznesli požadavky týkající se životních nákladů a vzdělávacího systému, a těmi, kteří „ničí, rabují a plení“. Kritizoval to, co označil za „rozvratnické skupiny z extrémní levice, k nimž se přidalo mnoho delikventů“.

Politici z levice i pravice vyzvali k rezignaci ministra vnitra Laurenta Nuñeze poté, co se zdálo, že vládu v sobotu zaskočil rozsah násilí, při kterém byly napadeny a zapáleny státní budovy, rozbity autobusové zastávky, zataraseny silnice a vniknuto do obchodů, které byly zničeny. K protestům došlo také ve Španělsku, Itálii a Portugalsku.

V neděli odpoledne, kdy násilí propuklo již druhý den, došlo ke střetům davu s policií na náměstí Place de la République v centru Paříže. V některých ulicích byla naskládána elektrická kola a zapálena. Létaly láhve a kameny a z hořících popelnic stoupaly husté oblaky kouře. Policie reagovala slzným plynem a omračujícími granáty.

Policie a úřady čelily v sobotu výzvám různého druhu. Nejprve se desítky tisíc pokojných demonstrantů zúčastnily klidných demonstrací v hlavních městech, včetně Paříže, na podporu požadavků školáků na více učitelů a opravy zchátralých škol. Těchto demonstrací, které následovaly po čtyřech týdnech pouličních pochodů a barikádování škol, se zúčastnili rodiče, učitelé a prarodiče, stejně jako studenti a pracovníci protestující proti vysokým životním nákladům. Demonstranti nesli transparenty s nápisy, že vláda je neposlouchá, a požadovali více peněz na veřejné služby.

Nicméně odděleně od těchto pokojných demonstrací různé skupiny překvapily policii a úřady mobilními shromážděními, sporadickým zapalováním ohňů, zatarasováním ulic a střety s policií ve městech jako Paříž, 

Nakonec maskovaní lupiči využili toho, co francouzská média označila za „chaos“ v ulicích, k rozbíjení výkladů a krádežím zboží. V Paříži byly spatřeny skupiny lupičů, mezi nimiž se zdály být i děti, jak v noci utíkají s oblečením a krabicemi od bot poté, co maskovaní dospělí muži rozbili výlohy obchodů.

V Paříži, kde podle policie bylo zadrženo rekordních 855 osob, v neděli ulice pokrývaly ohořelé zbytky barikád postavených z kol, popelnic a dalších materiálů. Na několika ulicích byly rozbité výlohy obchodů a ležely tam zbytky zapálených aut. Hlavní město zažilo „úroveň násilí, jakou jsme, myslím, ještě nikdy nezažili“, uvedla socialistická náměstkyně primátora Lamia El Aaraje.

V Limoges ve střední Francii, kde vyhořela radnice z 19. století, starosta Guillaume Guérin prohlásil, že lidé, kteří vtrhli do jeho budovy, „nebyli demonstranti hájící nějaké ideály“, ale „lidé organizovaní k válce“. Uvedl, že ti, kteří vtrhli do radnice a zapálili ji, vyhrožovali správci budovy smrtí a voleným zástupcům řekli, že je „upálí“. Uvedl, že stát selhal při řešení této krize.

„Kolem 15:30 se naše městská policie, ačkoli byla přítomna v hojném počtu, ocitla v situaci, kdy již nebyla schopna čelit násilí výtržníků, protože jí došla munice,“ řekl Guérin. Označil to za „kolosální selhání státu“.

V Marseille, kde maskované skupiny vtrhly do radnice a policejní stanice, socialistický starosta Benoît Payan řekl stanici BFMTV: „Nemám slov… Nikdy jsem si nemyslel, že něco takového zažiju. Hordy výtržníků a lupičů zaútočily na naše společné [státní] budovy… bez skutečných požadavků, ale s jediným cílem: zmařit požadavky těch, kteří demonstrovali legitimně.“

Payan uvedl, že je třeba zpochybnit policejní taktiku, protože terčem útoků se staly i další radnice, například v Lille.

Grégory Doucet, starosta Lyonu za Stranu zelených, uvedl, že ve svém městě nikdy neviděl takové násilí, včetně zapálení historické turistické kanceláře. Pro deník Le Monde řekl: „Jsem šokován násilím namířeným proti veřejnému a státnímu majetku. Viděl jsem a slyšel strach a hněv. Majitelé obchodů se cítili opuštění.“

Doucet uvedl, že vláda musí při řádném prošetření událostí najít „smysl pro nuance“ a „vyhnout se stereotypům“. Řekl, že vláda musí na jedné straně politicky reagovat na dlouhodobé společenské požadavky pokojných demonstrantů a na druhé straně také prozkoumat kořeny násilí.

Odborové svazy obchodníků uvedly, že bylo vypleněno více než 1 500 obchodů a podniků, přičemž škody dosahují desítek milionů eur. „To nemělo nic společného s pokojnými demonstranty,“ řekl jeden majitel obchodu s obuví v Paříži. „Byly to organizované skupiny, které ničí věci a rabují. Nic podobného jsme ještě nikdy neviděli.“

Opoziční politici zpochybnili policejní taktiku vlády a tvrdili, že státu chyběly zpravodajské informace.

Ministerstvo vnitra uvedlo, že došlo k více než 2 000 zatčením a že bylo zraněno asi 600 policistů, hasičů a záchranářů. Sedmnáctiletému chlapci v městě Saint-Étienne ve středovýchodní části země odtrhla pravou ruku granát určený k rozhánění davu. Sedmnáctiletá dívka přišla v Mulhouse o oko a ohledně okolností tohoto incidentu bylo zahájeno policejní vyšetřování. Do nedělního večera agentura AP informovala, že bylo zatčeno nejméně 2 400 lidí.

Macronova centristická vláda i favorizovaná kandidátka krajní pravice v prezidentských volbách Marine Le Penová obvinily z násilí skupiny, které označily za „ultralevicové“. Premiér Sébastien Lecornu prohlásil, že se vláda nenechá násilím „zastrašit“, a za nepokoje vinil „ultralevicové“ skupiny a zločince.

Radikálně levicový prezidentský kandidát Jean-Luc Mélenchon, který se v sobotu zúčastnil pokojné pouliční demonstrace v Paříži, obvinil vládu z organizačních selhání, která „otevřela dveře chaosu“.

Lecornu na to na sociálních sítích odpověděl: „Svalovat odpovědnost za násilí na vedoucí představitele policie je nebezpečné a cynické převracení odpovědnosti.“

Zdroj v angličtině ZDE