V sobotu pozdě večer premiér Sébastien Lecornu uvedl, že bylo zatčeno 1 200 lidí a 150 policistů bylo zraněno.

Ministr vnitra Laurent Nuñez prohlásil, že oficiální demonstraci „unesli“ casseurs – „oportunističtí delikventi, kteří v tom viděli příležitost k rabování a plenění… najdeme je a tvrdě s nimi naložíme“.

Uvedl, že stát neplánuje vyhlásit výjimečný stav, ale dodal: „Velmi důrazně odsuzuji násilí, jehož jsme byli svědky.“

Ve městě Limoges byla radnice „z velké části zničena“ požárem, který zapálili maskovaní demonstranti, sdělil agentuře AFP nejvyšší regionální úředník.

„Střecha se zřítila na nižší patra, s výjimkou západního křídla, a dvě třetiny vnějšího pláště již zmizely,“ uvedl místní prefekt Maurice Barate a dodal, že rozsáhlé škody na 143 let staré budově představují „katastrofu pro kulturní dědictví“.

V Marseille demonstranti vtrhli do radnice a vyrazili dveře bezpečnostními zábranami, které odstranili z ulice. Na krátkou dobu se jim podařilo vniknout do budovy radnice, kde jeden z demonstrantů nastříkal na zeď písmeno „A“ symbolizující anarchii, než je policie vyvedla ven.

V okolí náměstí Place de la République v centru Paříže se pokojný pochod zvrhl v násilnosti, přičemž policie střílela slzným plynem na černě oděné a maskované výtržníky, kteří házeli ohňostroje a dlažební kostky, zaútočili na banku a vyplenili sportovní obchod.

„Dobýváme Bastilu!“ vykřikl jeden z demonstrantů.

Jiní zapalovali popelnice na kolečkách a házeli do nich petardy, nebo převraceli skleněné kontejnery na tříděný odpad a sbírali z nich láhve, aby je použili jako střely. Byl zapálen nákladní vůz a plameny se rozšířily na nedalekou budovu.

Podél bulváru Magenta, jedné z hlavních os vedoucích z jihu na sever severně od náměstí Place de la République, která prochází převážně dělnickou čtvrtí, došlo k vloupání a vyplenění desítek obchodů.

Skupiny se pokusily vniknout do obchodního domu Galeries Lafayette, rozbily výlohy bank, vyplenily obchod Lacoste a další butiky a vykradly prodejnu mobilních telefonů.

Obyvatelé okolních ulic byli nuceni zavřít okna a dveře, protože obrovské oblaky slzného plynu stoupaly až k úrovni střech.

Sobotní mobilizace navázala na výzvy na sociálních sítích k oživení hnutí gilets jaunes (žluté vesty), které vzniklo v roce 2018 na protest proti sociální nespravedlnosti.

Protesty začaly minulý měsíc ve školách ⁠v chudých severních předměstích Paříže, kde se ⁠hněv nad absencemi učitelů a zchátralým vybavením rychle proměnil v celonárodní hnutí proti nerovnosti, nízkým veřejným výdajům a klesající úrovni.

Sobotní protesty vyzývaly učitele a studenty, dělníky, důchodce a zemědělce, aby se k protestům připojili a rozšířili hnutí.

CGT, jeden z největších francouzských odborových svazů, také protesty podpořil a vyzval k „vyšším mzdám a důchodům, nižším cenám a ochraně veřejných služeb, které uspokojují potřeby lidí“.

Podle průzkumu provedeného v říjnu mezi 2 000 respondenty se asi 45 % Francouzů obává rostoucích životních nákladů a inflace.

K násilnostem došlo na okraji pochodů v hlavním městě a dalších městech, kterých se podle údajů ministerstva vnitra zúčastnilo 550 000 lidí. Odborový svaz CGT uvedl, že se jich zúčastnilo 800 000 lidí.

Demonstranti v reflexních vestách zablokovali ulice, což připomínalo nepokoje, které provázely předchozí funkční období prezidenta Emmanuela Macrona, a v Marseille byly zapáleny popelnice.

Jak krajní levice, tak krajní pravice ve Francii se snažily z protestního hnutí vytěžit co nejvíce, přičemž levice se postavila na stranu demonstrantů a pravice podpořila policii.

Jean-Luc Mélenchon, předseda krajně levicové strany „Francie se nevzdá“, se v úterý zúčastnil demonstrace a vyjádřil podporu protestujícím studentům. Vyzval demonstranty, aby se zdrželi rabování, které označil za „v rozporu s našimi metodami“.

Kandidátka krajní pravice Marine Le Penová odsoudila „výtržníky“ a tvrdila, že Mélenchonova strana „legitimizovala násilí“.

V centru Paříže byla patrná silná policejní přítomnost, zejména v blízkosti památek, jako je ⁠Avenue des Champs-Élysées a Vítězný oblouk, které byly vyňaty z tras obou oficiálních demonstrací.

Celé pařížské ulice „byly zpustošeny“, uvedl pařížský starosta Emmanuel Grégoire.

„Bojujeme, protože životní náklady jsou ‌příliš vysoké, protože ceny ‌paliva jsou příliš vysoké, protože středoškoláci jsou po celé zemi násilně napadáni a zraněni jen proto, že se snaží ‌protestovat a žádat více učitelů a důstojné podmínky pro výuku,“ řekla devatenáctiletá demonstrantka v Paříži, která se představila jako Lola.

Macron vstupuje do závěrečné fáze svého prezidentského mandátu a zanechává za sebou polarizované voličstvo a silně roztříštěnou politickou scénu.

V pátek prezident vyzval k zachování klidu a k respektu k lidem i majetku, zatímco úřady varovaly před možným násilím.

„Existuje ústavní právo na protest a na svobodu projevu a já jsem vždy bedlivě dbál na to, aby bylo toto právo plně respektováno,“ řekl. „S tímto právem však jde ruku v ruce nutnost respektu. Respekt k lidem, respekt k majetku, a tedy i závazek neurážet ani ničit.“

Macron označil za „nepřijatelné“ případnou přítomnost lidí, kteří „přicházejí výhradně s cílem způsobit škody a vyvolat nepokoje“.

Demonstranti ničí městskou policejní stanici v Marseille. Fotografie: Thibaud Moritz/AFP/Getty Images

Nuñez uvedl, že po celé zemi se očekávají stovky protestních akcí a více než 80 pochodů, včetně spontánních shromáždění, pouličních demonstrací a blokád.

Policie zakázala některé další plánované shromáždění v centru Paříže. Na žádost policie bylo v sobotu uzavřeno mnoho stanic metra, včetně těch v okolí Champs-Élysées a v blízkosti prezidentského paláce, parlamentu a vládních úřadů.

V posledních týdnech došlo k tisícům zatčení, stovkám zraněných a k zapálení škol, když se začátek nového školního roku proměnil v celostátní studentské protesty, které ovlivňují prezidentskou volební kampaň v zemi a přitahují mezinárodní pozornost.

Policejní kontrolní orgán vyšetřuje nejméně dvě desítky obvinění z policejního násilí, zatímco francouzský premiér uvedl, že bylo zraněno více než 900 policistů.

Mezi demonstranty byly u některých teenagerů zaznamenány obzvláště ošklivá zranění, z kterých byla viněna policejní výzbroj pro potlačování nepokojů. Nuñez pozastavil použití určitého typu policejních omračujících granátů proti mladým demonstrantům poté, co 15letý chlapec přišel o ruku, ale uvedl, že v sobotu by mohly být nasazeny.

V úterý se aktivistka za klima a sociální spravedlnost Greta Thunbergová připojila ke studentům ve škole v pařížském předměstí Saint-Denis.

Zdroj v angličtině ZDE

Vytisknout