Hubbard byl propuštěn jednostranně Ruskem, nikoli v rámci výměny vězňů, jak tomu často bývalo u předchozích propuštění Američanů zadržovaných v této zemi.

Trump po oznámení propuštění napsal na sociálních sítích, že k němu došlo na základě žádosti, kterou minulý týden „přímo“ adresoval Putinovi.

Na Truth Social napsal: „Spojené státy z úcty k prezidentu Trumpovi nemusely poskytnout žádnou protihodnotu – což je pro Rusko bezprecedentní situace… K tomuto propuštění nebyla nutná žádná ‚výměna‘.“

Witkoff mezitím během jejich setkání ve velkolepém Konstantinově paláci v Petrohradě Putina hojně chválil a ruského prezidenta popsal jako humanitáře.

„Tolik mluvíte o tom, že můj prezident, prezident Trump, je humanitář. Vy jste také humanitář, pane, a já to oceňuji,“ řekl Witkoff Putinovi. Vyjádřil také Trumpovo poděkování za dohodu o obnovení ruského vývozu nafty do USA.

Ruský prezident je Mezinárodním trestním soudem (ICC) hledán jako válečný zločinec v souvislosti s deportací ukrajinských dětí do Ruska během války.

Podle OSN bylo na Ukrajině od zahájení plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022 potvrzeno více než 17 500 zabitých civilistů, přičemž organizace uvádí, že skutečný počet obětí je pravděpodobně výrazně vyšší.

Vřelost Witkoffových slov byla v ostrém kontrastu s čím dál nepřátelštější rétorikou namířenou proti Volodymyru Zelenskému ze strany vysokých amerických úředníků, zejména Trumpa, který vyzval ukrajinského prezidenta k rezignaci a vykreslil ho jako hlavní překážku míru.

Witkoff odcestoval do Ruska z Osla, kde se o den dříve setkal se Zelenským a evropskými lídry ve snaze vdechnout nový impuls uvíznutým jednáním, přičemž plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu trvá již pátým rokem.

Witkoff během televizně přenášené části jejich setkání řekl Putinovi: „Přivezli jsme nějaké dokumenty. Jsou to vlastně jen nápady, jakýsi návrh mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou, a můžete si je v klidu přečíst.“

Jednalo se o Witkoffovu devátou návštěvu Ruska od doby, kdy ho Trump pověřil zprostředkováním ukončení války.

Witkoff označil své setkání s Putinem za „konstruktivní“, uvedl však, že zbývá ještě „důležitá práce“ a že budou následovat třístranná jednání mezi USA, Ruskem a Ukrajinou „na technické úrovni“.

Kreml uvedl, že s těmito jednáními „v zásadě“ souhlasí; jejich tématem bude, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny a Ruska po skončení války.

Nejnovější rozkol ve vztazích mezi Washingtonem a Kyjevem vyvolalo Trumpovo překvapivé rozhodnutí zrušit sankce na ruskou naftu v rámci dohody s Putinem, na které navázala jeho výzva k nahrazení Zelenského poté, co Ukrajina odmítla zastavit útoky na ruské ropné rafinerie.

Kyjev si od té doby stěžuje na přerušení sdílení zpravodajských informací ze strany USA a na omezení svého přístupu ke Starshieldu, vojenské verzi satelitní sítě Starlink Elona Muska.

Zelenskyj v úterý uvedl, že Washington po jeho setkání s Witkoffem v Oslu obnovil poskytování předběžných varování před ruskými raketovými útoky.

Ukrajina však nadále čelí omezením týkajícím se Starshieldu, ačkoli zůstává nejasné, kdo je nařídil. Wall Street Journal v úterý informoval, že Musk osobně nařídil zpomalení, zatímco agentura Reuters s odvoláním na zdroje uvedla, že pokyn přišel z Bílého domu.

Během středečního setkání s Witkoffem Putin poděkoval Trumpovi a jeho manželce Melanii za „jejich pozornost věnovanou snahám o ukončení války“.

Známek bezprostředního průlomu je však málo. Navzdory opakovaným ukrajinským výzvám k příměří, včetně zastavení útoků na energetickou infrastrukturu, Moskva nijak nenaznačila, že by s blížící se zimou hodlala ukončit bombardování Ukrajiny; zřejmě věří, že pokračující tlak jí pomůže vymoci si od Kyjeva větší ústupky.

Ruský vůdce zůstává odhodlán držet se svých maximalistických válečných cílů, včetně požadavku na plnou ruskou kontrolu nad ukrajinskou východní Doněckou oblastí.

Putin se rovněž snažil zdůraznit vyhlídky na užší ekonomické vazby mezi Ruskem a USA po skončení války a naznačil, že Moskva by mohla výrazně zvýšit svůj vývoz hnojiv na americký trh.

Ruští představitelé uvedli, že první tanker přepravující naftu do USA vypluje ve čtvrtek jako součást první zásilky o objemu přibližně 300 000 tun.

Energetičtí analytici a obchodníci zpochybnili, zda Trumpův souhlas s dočasným obnovením dovozu ruské nafty přinese americkým spotřebitelům před volbami do Kongresu významnou úlevu, a argumentovali tím, že se jedná o příliš malé objemy na to, aby výrazně zmírnily globální nedostatek dodávek.

Zdroj v angličtině ZDE