Ukrajinský prezident, Volodymyr Zelenskyj, uvedl, že tři z raket nesly kazetové hlavice. Jedna zasáhla Pečerskou čtvrť a poškodila několik historických staveb, včetně kláštera.

„Jedná se o další mimořádně výmluvný útok – výmluvný proto, že to nebyla náhoda,“ řekl Zelenskyj. „Výběr zbraně byl záměrný; výběr cílové oblasti byl záměrný, stejně jako záměr způsobit civilistům co největší ztráty a škody.“

Uvedl, že tyto útoky dokazují, že Rusko to s mírem nemyslí vážně, a dodal: „Téměř okamžitě po další sérii jednání Rusko spustilo cílený útok. To znamená, že v jeho postoji ke všemu, co se děje, nedošlo k žádné skutečné změně.“

Během středečních jednání v Petrohradu Witkoff nešetřil chválou na adresu Putina, který seděl naproti němu u stolu. „Tolik mluvíte o tom, že můj prezident, prezident Trump, je humanitární. Vy jste také humanitární, pane, a za to vám vzdávám hold,“ řekl Witkoff.

V příspěvku na sociálních sítích po útocích v časných ranních hodinách ve čtvrtek Zelenskyj vydal sarkastickou odpověď: „Od včerejšího večera vystřelili ruští ‚humanitáři‘ na Kyjev tři vlny balistických raket. Použili 21 raket.“

Zelenskyj uvedl, že je vděčný těm ze západních partnerů Ukrajiny, kteří vidí „situaci takovou, jaká je“, a „uznávají realitu“, že Kreml nemá v úmyslu svou válku zastavit. Vyzval k posílení protivzdušné obrany, k dodávkám protiletadlových raket Patriot, které by mohly sestřelit nepřátelské rakety, a k dalším sankcím proti Moskvě.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha dodal, že „ustupování, servilnost a lichocení“ ruskou agresi nezastaví.

Úřad britského premiéra uvedl, že nesouhlasí s Witkoffovým popisem Putina, a poukázal na to, že ruský prezident zabil „tisíce“ Ukrajinců i svých vlastních vojáků na frontě.

Ve středu poradce Kremlu pro zahraniční věci Jurij Ušakov uvedl, že Putin „v zásadě“ souhlasil s obnovením třístranných jednání mezi Ruskem, USA a Ukrajinou po 10. listopadu, tedy týden po amerických volbách do Kongresu. Ve skutečnosti je záměrem Ruska zničit v nadcházejících týdnech ukrajinskou energetickou infrastrukturu, čímž miliony lidí zůstanou bez světla a v zimě, domnívají se představitelé v Kyjevě.

Podle Zelenského USA obnovily varování zpravodajských služeb před ruskými raketovými útoky. The Wall Street Journal ve čtvrtek informoval, že Trump zavolal Elonu Muskovi, aby ho požádal o zrušení omezení provozu systému Starshield, vojenské verze Muskovy satelitní internetové sítě Starlink, kvůli kterému Ukrajina nebyla schopna zachytit nepřátelské drony ani provádět údery na bojišti na střední vzdálenost. Někteří ukrajinští představitelé údajně sdělili deníku The Wall Street Journal, že systém od tohoto hovoru funguje lépe, i když stále nedosahuje své původní výkonnosti.

The New York Times informoval, že když bylo minulý týden omezení zavedeno, desítky ozbrojených dronů směřujících k ruským vojenským cílům spadly z nebe. Videopřenosy zachycující jejich letové dráhy se náhle rozmazaly, když došlo ke ztrátě spojení se systémem Starshield, uvedl deník.

Vladimir, velitel jednotky protivzdušné obrany chránící Kyjev, uvedl, že americká omezení zhoršila schopnost jeho jednotky zachytit ruské drony. „Samozřejmě nás to brzdí. Naše drony již nedokážou dosáhnout rychlostí potřebných k zachycení nepřátelských cílů,“ řekl a dodal, že se cítí zrazen Washingtonem.

Rozhodnutí ochromit úspěšný ukrajinský dronový program přišlo uprostřed nejvážnějšího sporu mezi Washingtonem a Kyjevem od ruské invaze v plném rozsahu před téměř pěti lety. Začalo to poté, co Trump oznámil, že ruší sankce na ruskou naftu, aby snížil ceny pohonných hmot v USA – krok, který Zelenskyj kritizoval jako „slabý“.

Trumpova administrativa popírá, že by záměrně pomáhala Rusům. Evropští diplomaté však připouštějí, že se zdá, jako by USA změnily stranu. V důsledku toho podle nich umírají ukrajinští civilisté.

Rusko mezitím uvedlo, že sestřelilo stovky ukrajinských dronů vypuštěných při nočních útocích. Jeden muž byl zabit a další byl zraněn v důsledku ukrajinského leteckého úderu v ruském Belgorodském kraji, uvedly místní úřady.

Objevily se také podrobnosti o ukrajinském protiútoku tunelem v severovýchodním městě Kupjansk, které je částečně okupováno Ruskem. V rámci operace Veles provedl sbor „Khartia“ první podzemní protiútok na světě a postoupil 15 km do nepřátelského týlu.

„Sledovali jsme, jak nepřítel operuje pod zemí, a studovali jsme jeho metody. Rusové měli v úmyslu využít plynovody k proniknutí do týlu našich sil. Proto jsme se do podzemí vydali i my,“ řekl ukrajinským médiím velitel sboru „Khartia“, brigádní generál Ihor Obolienskyi.

Ukrajinští vojáci se plazili 15 km tunely – bez komunikace, GPS ani světla – a předem si vyvinuli vlastní navigační a životně důležité technologie. Při operaci bylo podle sboru „Khartia“ zabito asi 100 Rusů a 30 jich bylo zajato.

Zdroj v angličtině ZDE