Přímá demokracie a přímá volba

22. 7. 2011 / Milan Valach

Zavedení této změny vyžaduje přijetí ústavního zákona, který vyžaduje tzv. ústavní, tj. 3/5 většinu poslanců a senátorů. Bez masívních demonstrací, jaké byly u nás v r. 1989, či nedávno v arabských zemích, se toho dosáhnout nedá. To je velmi těžký, i když nikoliv nedosažitelný cíl. Méně pravděpodobné je, že by tuto změnu zavedly parlamentní strany samy. Ty především prosazují zájmy svých představitelů, nikoliv zájmy občanů.

Již delší dobu se u nás diskutuje přímá volba prezidenta a objevují se i návrhy na přímou volbu dalších politických funkcionářů (viz např. ZDE). To ale jen zdánlivě připomíná požadavek vznášený v kontextu úsilí o zavedení přímé demokracie.

Vnější podobnost skrývá protiklad v podstatě. To se nám ukáže, když se zeptáme klasickou otázkou: komu ku prospěchu. Samotná přímá volba prezidenta, starostů atd. je požadavkem, který může přinést výhody těm jedincům, kteří jsou v místě či celostátně známí, ale nemají podporu dostatečně vlivné strany, která by je ve stávajícím systému do dané funkce prosadila. Je to tedy pokus obejít tyto velké strany. Stejně tak je to výhodné pro malé strany, které by v konkurenci se stranami velkými svého kandidáta neprosadily, ale přitom doufají, že on sám je dostatečně populární na to, aby byl do dané funkce zvolen v případě přímé volby.

Jestliže v systému přímé demokracie jde o zrušení privilegia moci, zde jde spíše o jeho získání. Proto je pořadí požadavků opačné: přímá demokracie začíná odvolatelností, zastánci přímé volby začínají volbou "osobností". Avšak budou tyto silné a "slavné" osobnosti nakloněny své odvolatelnosti občany, a to kdykoliv, jakmile budou zvoleny? To nezní příliš pravděpodobně.

Předseda jihomoravské SPOZ ve výše citovaném článku se domnívá, že přímá volba:

• posílí důvěru občanů v politiku;
• vytvoří těsnější vazbu mezi občanem a přímo voleným zástupcem;
• udělá politiku přístupnější a srozumitelnější pro občana;
• personifikuje politiku;
• přinese větší zájem občanů o volby;
• dá přímo zvolenému zástupci větší právo jednat jménem občanů;
• dá možnost odvolat přímo volené zástupce.

Tato tvrzení ale nejsou opřena o důkazy. Obávám se, že se nejspíše jedná o nedorozumění ohledně toho, co přímá volba přináší. Tento systém je v určité formě zaveden např. v USA, ale také ve Slovenské republice. Nezdá se, že by to přinášelo slibované efekty. Přímo volený zástupce, který zůstává aktuálně nezávislý na vůli občanů, se bude chovat především s ohledem na své osobní zájmy, nikoliv na zájmy občanů.

Přímo volený zástupce může jednat jménem občanů, stejně tak to o sobě tvrdí naše současná vláda, ale občané nemají žádnou možnost toto jednání zvrátit, pokud s ním nesouhlasí. Toto tvrzení je tedy klasická politická fráze, volební klam.

Zajímavé by mohlo být poslední tvrzení o možnosti odvolat tyto přímo volené zástupce. Ale proč potom tento požadavek neobsahuje petice za přímou volbu, na který článek odkazuje? Jestliže již půjde o změnu Ústavy ČR, proč neprosadit současně přímou volbu i s odvolatelností?

Kolik tzv. vůdců, kteří budou rádi podporovat přímou volbu, následně podpoří další (!?) kampaň za změnu ústavního zákona a opětné přepsání právě změněného zákona o přímé volbě? Kolik z nich by podpořilo zákon o své odvolatelnosti? Prakticky nikdo! Nehledě na nesmyslnost a nepraktičnost tohoto postupu.

Pokud nebude petice obsahovat požadavek na odvolatelnost, je nutno považovat poslední tvrzení za zásadní nepochopení, v horším případě za klasický volební trik.